Ústavní právo je pilířem práva. Je součástí práva veřejného. Up­ravuje především:

- hod­noty a prin­cipy, které určují povahu státní moci (re­pub­lika, de­mok­ratič­nost, právní stát apod.) ,

- struk­turu státních orgánů a je­jich funkce (pos­tav­ení par­lamen­tu, vlády, soudů, pre­ziden­ta atd.),

- územní uspořádání, pos­tav­ení obcí,

- řešení národ­nostních otázek , pos­tav­ení menšin,

- pos­tav­ení občana (pos­tav­ení občana, otázky státního občanství, základní práva a svobody

povin­nosti občanů),

- prin­cipy zah­raniční politiky, pos­tav­ení v mezinárodním společenství.

Správní právo je jedním z nej­rozsáh­lejších odvětví veřejného práva. Up­ravuje výkon­nou státní moc,veřejnou správu a územní samosprávu. Ob­sahuje značné množství růz­norodých právních norem řešících např. územní rozdělení státu, správní řízení, přes­tupky, správu daní a pop­latků, správu školství, správu zdravot­nictví a další.

Správní právo není up­raveno nějakým jedno­tlivým základním před­pisem (zákoníkem – kodexem). Významnými zákony jsou zákon o správním řízení (správní řád), zákon o obcích, stavební zákon. V rozsáhlejší míře než v jiných právních odvětvích se zde uplatňují vedle zákonů také podzákonné závazné právní před­pisy (vyhlášky minis­terstev, krajů, obcí apod.). Sem patří např. před­pisy o hos­podař­ení s přírodními zdroji, výkonu práva mys­livos­ti a rybaření aj.

Finanční právo je svou povahou blízké správnímu právu. Up­ravuje otázky související s finanční čin­ností státu. Jde např. o právo rozpočtové, daňové a pop­latkové, úvěrové, měnové, de­vizové apod. Je součástí práva veřejného.

Nejvýznamnějšími pra­meny jsou zákon o státním rozpočtu, všechny daňové zákony, de­vizový zákon, celní zákon.

Trestní právo je klasic­kým odvětvím veřejného práva. Trestní právo hmotné up­ravuje trestní odpovědnost sub­jektů. Odpovídá na otázku, co a proč je trestné a jaký trest za takové trestné jednání násle­duje. Trestní právo pro­cesní up­ravuje pos­tup (pro­ces) k tomu, aby trestné činy byly zjištěny a pac­hatelé pot­restáni.

Základním pra­menem trestního práva hmotného je trestní zákon, trestního práva pro­ces­ního trestní řád.

Občanské právo hmotné je základním právním odvětvím souk­romého práva. Všechna ostatní odvětví souk­romého práva jsou z něho více méně od­vozena a většinou se z něj vydělila až v průběhu his­toric­kého vývoje. V současné době však dochází k opačnému vývoji. Do občanského práva se vracejí všechny základní vztahy všech odvětví souk­romého práva. Občanské právo hmotné up­ravuje zejména majet­kové vztahy fyzic­kých a právnických osob, závaz­kové vztahy (např. smlouvy) všech

osob (právnických i fyzic­kých), majet­kové vztahy všech osob. Jeho součástí je zvláště vlastnické právo, závaz­kové (ob­ligační) právo, dědické právo, celé rodinné právo, část dnešního pra­cov­ního práva a další.

Základním pra­menem je občanský zákoník (účinný od 1.1. 2014)

Občanské právo pro­cesní ob­sahuje právní normy, které up­ravují pro­ces řízení před soudy ve věcech práva občanského včetně rodin­ného, ale i obchod­ního, pra­cov­ního, případně i dalších. Slouží tedy kromě trestnímu právu všem ostatní­m právním odvětvím. Patří do veřejného práva.

Základním pra­menem je občanský soudní řád. Stanoví pos­tup soudů, účastníků soudního řízení při pro­jed­návání sporů souk­romého práva. Řízení se nazývá civilní pro­ces, který je jedno­u ze tří forem soudního řízení (vedle trestního řízení a soudního řízení správního). Civilní pro­ces řeší jednání soudů, doručování písem­ností, předvolání k soudu, lhůty, předběžné řízení (cíl je odstranění sporu), smírčí řízení, zahájení soudního řízení, dokazování, žalobu a velmi mnoho dalších nutných formálních povin­ností nutných pro plynulý pos­tup soudního jednání.

Kor­porátní právo je nové právní odvětví, které muselo vznik­nout zrušenímobchod­níhozákoníku Patří do souk­romého práva. Up­ravuje právní otázky spoj­ené s pos­tavením pod­nikatelů a s obchod­ními čin­nostmi. Týká se zejména těchto právních vztahů: fyzic­kých a právnických osob v pos­tav­ení pod­nikatelů, re­gistrace pod­nikatelů v obchod­ním (veřejném) rejstříku; pos­tav­ení, druhy, vznik, změny a zánik obchod­ních společností a družstva; některých vztahů týkajících se cenných papírů a vztahů dalších.

Základním pra­menem obchod­ního práva je zákon o obchod­ních kor­poracích (obchod­ních společ­nostech a družstvech). Dalším pra­menem je například zákon o oc­hraně hos­podářské soutěže.

Živ­nostenské právo up­ravuje živ­nostenské pod­nikání a oprávnění k pro­vozování živ­ností. Jde o odvětví veřej­noprávní.

Základním pra­menem živ­nostenského práva je zákon o živ­nostenském pod­nikání (živ­nostenský zákon). Dalším pra­menem je např. zákon o živ­nostenských úřadech.

Občanský zákoník uvádí, že úpravu pra­cov­ního poměru a další práva a povin­nosti založené pra­covní smlouvou up­ravuje zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je především zákoník práce. Pra­covní právo up­ravuje především vztahy, které vznikají mezi zaměstnan­cem a zaměstnavatelem (in­dividuální pra­covní právo). Kromě toho up­ravuje např. právní pos­tav­ení odborů, or­ganizací zaměstnavatelů, formy a pra­vid­la kolek­tivního vyjed­návání (kolek­tivní pra­covní právo).

Základním pra­menem pra­cov­ního práva je zákoník práce. Mezi další patří např. zákon o zaměstnanos­ti, zákon o kolek­tivním vyjed­návání.