Občanské právo

Od 1.1.2014 dochází k principiální přestavbě systému českého práva. Nejvýznamnějším zákonem této přestavby je nový občanský zákoník. Tento zákoník zahrnuje všechna právní odvětví soukromého práva kromě úpravy právních forem podnikání a vztahů mezinárodního práva soukromého. Úpravu právních forem podnikání obsahuje zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporací) Úpravu mezinárodního práva soukromého upravuje zákon o mezinárodním právu soukromém, jehož výklad je nad rámec tohoto učebního textu.

Nejvýznamnější změnou pro podnikatelskou činnost je zrušení obchodního zákoníku a sjednocení právních úprav závazkového práva (např. smlouvy) pro podnikatelské i nepodnikatelské subjekty.

7.1 Občanský zákoník

Nový občanský zákoník je normou občanského práva hmotného (jak víme z předchozího učiva, základní právní nornou občanského práva procesního je občanský soudní řád). Protože občanský zákoník je naprosto novou zcela zásadní právní normou, podívejme se na jeho strukturu. Je i právní normou nejrozsáhlejší. Má 3 081 paragrafů a dělí se do 5. částí, které se člení na hlavy, díly a oddíly, případně pododdíly a paragrafy. Jeden paragraf se člení na odstavce. Ruší se desítky zákonů, stovky vyhlášek, nařízení a jiných pramenů práva.

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., účinný od 1.1.02014), má 5 částí
1.	§ 1-654	Obecná část
2.	§655-975	Rodinné právo
3.	§ 976-1720	Absolutní majetková práva (zahrnuje věcná práva a dědické právo)
4.	§1721-2900	Relativní majetková práva (zahrnuje závazkové právo)
5.	§2991-3081	Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Zákoník obsahuje velké množství pojmů z dřívější právnické terminologie. Některé starší pojmy nahrazují pojmy dnešní. Například místo dědictví pozůstalost, způsobilost k právním úkonům svéprávnost apod. Objevují se i staronové nebo nové pojmy: výměnek, pacht ( podobnost nájmu), fundace (pojem kromě nadace), služebnost (forma věcného břemene), výprosa a velmi mnoho dalších.

Poznámka:
Mnohé pojmy a právní vztahy, které obsahuje občanský zákoník, byly z didaktických důvodů probrány v části „Základní pojmy“ tohoto učebního textu.

7.2 Spolek, fundace, ústav

Občanský zákoník v obecné části upravuje nepodnikatelské právnické osoby. Dosavadní občanská sdružení se budou postupně transformovat ve spolky.

SPOLEK

Ve spolky se budou měnit občanská sdružení. V souvislosti s tím se ruší zákon o obecně prospěšných společnostech, zákon o sdružování občanů a zákon o nadacích a nadačních fondech.

Např. svaz rybářů, myslivců, filatelistů, zahrádkářů atd. přestanou působit pod hlavičkou občanských sdružení.

Spolek mohou založit alespoň 3 osoby vedené společným zájmem a k jeho naplňování. Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho. Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. Členové spolku neručí za jeho dluhy. Hlavní činností spolku nesmí být podnikání. Výdělečná činnost je možná pouze k podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.

Spolek musí vypracovat stanovy. Stanovy musí obsahovat: Název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů, určení statutárního orgánu.

Organizace spolku: Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené stanovami. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze.

Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Název spolku musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí zkratka „z.s.“.

FUNDACE

Občanský zákoník rozděluje právnické osoby na korporace a fundace Korporace jsou sdružení osob a mají především podnikatelský charakter.

Fundace jsou právnické osoby vytvořené majetkem k určitému účelu. Jejich činnost se váže na účel, ke kterému byly zřízeny. Fundace je ustavena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem, v nichž musí být určeno i její majetkové zajištění a účel. Rozdělení fundací:

FUNDACE
Nadace	Nadační fond

NADACE

Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel může být veřejně prospěšný dobročinný. Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výsledky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu. Název nadace obsahuje slovo „nadace“. Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti (závěť). Zakládací listina obsahuje obvyklé náležitosti. Nadace musí vypracovat statut, který musí obsahovat alespoň způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a okruh osob, kterým je lze poskytovat.

Nadační kapitál je peněžní vyjádření nadační jistiny. Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů i nadační dary. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu minimálně 500 000 Kč, nadační kapitál nesmí klesnout pod 500 000 Kč.

Statutárním orgánem je správní rada. Kontrolním orgánem je dozorčí rada. Nadace a základní údaje o ní se zapisují do veřejného rejstříku.

Počet nadací v ČR se rychle mění. V současné době se počet pohybuje kolem 500 nadací. Jako příklad lze uvést Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové. Ve statutu je poslání nadace uvedeno takto:

„Obecně prospěšným cíle VDV je pomáhat lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci druhých sami o sebe postarat“.

NADAČNÍ FOND

Nadační fond je založen zakladatelem k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Název nadačního fondu musí obsahovat slovo „nadační fond“. Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti (závětí). Vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Majetek nadačního fondu tvoří soubor vzniklý z vkladů a darů.

Jako příklad lze uvést „Nadační fond proti korupci“ Činnost tohoto fondu:
Podporování projektů odhalujících korupční činnosti s významným ekonomickým dopadem na veřejnou správu, udílení cen za prokázání korupce významného ekonomického dopadu, vypisování grantů na podporu investigativních novinářů, usilování o dotahování zveřejněných případů korupce do konce, přispívání k budování etických hodnot v demokratické společnosti, tlačení politiků k provedení nutných legislativních změn.

Úkol 105:

Jak chápete pojem investigativní novinář?
Co si představujete pod pojmem grant?

ÚSTAV

Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Zakládá se zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti ( závětí). Provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může být použit jen k podpoře činnosti, pro níž byl založen a k úhradě nákladů na vlastní správu. Název ústavu musí obsahovat slova „zapsaný ústav“ postačí však zkratka „z. ú.“

Statutárním orgánem je ředitel. Ředitele volí a odvolává správní rada. Může býtzřízena dozorčí rada. Ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance. V ústavy se budou transformovat zejména obecně prospěšné společnosti.

7.3 Podnikatel, spotřebitel

Podnikatelem je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Spotřebitelem je každý člověk. který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním ( veřejném) rejstříku.

7.3.1 Obchodní rejstřík jako forma veřejného rejstříku, obchodní firma

Veřejný rejstřík (obchodní rejstřík) je veřejný seznam, který vede rejstříkový soud (krajský soud), do kterého se zapisují základní údaje o podnikatelích a jejich podnikání. Od 1.1. 2014 vedle nového občanského zákoníku bude účinný i úplně nový Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Podle návrhu tohoto zákona dojde ke zřízení nového veřejného rejstříku (obdoba Obchodního rejstříku).

Zapisované údaje jsou stanoveny Zákonem o veřejných rejstřících. Jde např. o obchodní firmu, sídlo, podnikatele, identifikační číslo, předmět činnosti, o jakou právní formu jde apod.

Od 1.1.2014 se zavádí přímý zápis do rejstříku. Tyto přímé zápisy může provádět notář, který jej vloží přímo do rejstříku u krajského soudu. Tento postup však platí pouze u listin ve formě notářského zápisu, což by bylo možné i u společenských smluv.

Právní úprava věcných práv (např. vlastnictví nemovitosti) vyžaduje jejich evidenci ve veřejných seznamech. Občanský zákoník uvádí, že jde o seznamy, do kterých může každý volně nahlížet. Jde např. o katastr nemovitostí nebo patentový rejstřík. Neznalost údajů z veřejného rejstříku neomlouvá.

Úkol 106:
Může kupující nemovitosti se domáhat práv z odpovědnosti za vady, jestliže nemovitost je zatížena zástavním právem?

OBCHODNÍ FIRMA

Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání vlastním jménem, může připojit dodatky, které nesmí být klamavé.

Podnikatel bez obch. firmy	Obchodní firma
například:
Tomáš Marný, řeznictví	Tipa, s.r. o.Třebíč

7.3.2 Obchodní závod, odštěpný závod, pobočka

Obchodní závod (dříve podnik) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Pobočka je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Je-li pobočka zapsaná v obchodním rejstříku, jedná se o odštěpný závod. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se závodu.

7.3.3 Majetek

Souhrn všeho, co osobě patří (právnické nebo fyzické), tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

Majetkem mohou být věci nemovité a movité. Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby (včetně věcných práv k nim). Stavby jsou součástí pozemku. Jestliže jiný právní předpis stanoví, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo, je i tato věc nemovitostí. Součástí pozemku je i rostlinstvo na něm vzešlé.

Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná (např. práva), jsou věci movité.

Úkol 107:
Uvažte, zda pohledávka je součástí majetku.

7.4 Zastoupení

Kdo je oprávněn právně jednat jménem někoho jiného, je jeho zástupcem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba.

ZÁKONNÉ ZASTOUPENÍ VZNIKÁ V NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍPADECH:

U nezletilých osob přímo ze zákona. Zákonnými zástupci jsou ve smyslu zákona o rodině rodiče nezletilého, v případech předvídaných zákonem pak soudem ustanovený opatrovník.

Osobám zbaveným nebo omezeným ve způsobilosti k právním úkonům ustanoví soud opatrovníka, který je považován za zákonného zástupce.

SMLUVNÍ ZASTOUPENÍ

Zastoupení na základě plné moci (zmocnění) vzniká uzavřením dohody o zastoupení. mezi zmocnitelem a zmocněncem. Tato dohoda vůči třetí osobě musí být prokázána plnou mocí. V plné moci musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Podle rozsahu tohoto oprávnění rozlišujeme druhy plné moci.

DRUHY PLNÝCH MOCÍ
speciální	pouze k jednomu nebo k několika právním úkonům
generální	ke všem právním úkonům, které by mohl vykonávat sám zmocnitel

Úkol 108:

Vyplňte následující plnou moc.
Posuďte o jakou plnou moc se jedná.

Úkol 109:
Vyhotovte svému kolegovi plnou moc k vybrání vaší měsíční mzdy.

PROKURA

Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu ( dříve podniku), popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.

7.5 Rodinné právo

Od roku 2014 zaniká rodinné právo jako samostatné právní odvětví a jeho právní vztahy kompletně přecházejí do občanského práva, tedy do občanského zákoníku. Občanský zákoník upravuje: manželství, příbuzenství a švagrovství, poručenství a jiné formy péče o dítě.

7.5.1 Manželství

Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (snoubenci), že spolu vstupují do manželství, manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.

HLAVNÍM ÚČELEM MANŽELSTVÍ JE:

založení rodiny

řádná výchova dětí

vzájemná pomoc

Poznámka:
Registrované partnerství občanský zákoník neupravuje, toto partnerství upravuje zákon č.115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

FORMY UZAVÍRÁNÍ MANŽELSTVÍ

Občanský sňatek

Manželství uzavřou snoubenci před obecním úřadem, který je povinen vést matriky a to před starostou nebo pověřeným členem obecního (městského) zastupitelstva za přítomnosti matrikáře. Může být uzavřeno i mimo místo trvalého bydliště

Církevní sňatek

Manželství je uzavřeno před orgánem registrované církve nebo náboženské společnosti, a to před osobou pověřenou příslušnou církví. Obřad je vykonán na místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady. Orgán církve, před kterým došlo k uzavření manželství, je povinen do tří pracovních dnů doručit protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu se manželství uzavřelo. Církevní sňatek může být uzavřen poté, co snoubenci předložili oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství.

Obě formy uzavření manželství mají stejnou platnost a podmínky pro uzavření manželství stanovené zákonem platí pro obě stejně. Manželství musí být uzavřeno za přítomnosti dvou svědků.

Způsobilost uzavřít manželství

Manželství může uzavřít každý, pokud tomu nebrání zákonná překážka: Manželství nemůže uzavřít nezletilý, který není plně svéprávný. Zletilosti nabývá občan dovršením 18 let věku. Soud však může povolit nezletilému uzavřít manželství, jestliže dovršil šestnáct let. Uzavřením manželství se nezletilý člověk stává plněn svéprávným.

Dalšími zákonnými překážkami jsou: dosud trvající manželství, dosud trvající registrované partnerství, příbuzenství ( mezi předkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením, svěření do péče jiné osoby, poručenství a pěstounství).

POVINNÁ PROHLÁŠENÍ PŘI UZAVÍRÁNÍ MANŽELSTVÍ

o vstupu do manželství

Prohlášení, že snoubenci spolu vstupují do manželství je zásadní a manželství vznikne v okamžiku, kdy oba snoubenci shodně svoji vůli vstoupit do manželství prohlásí před oddávajícím.

o nevědomosti okolností vylučujících vznik manželství

Snoubenci musí prohlásit, že jim není známa žádná okolnost (zákonná překážka), která by vylučovala uzavření platného manželství.

o vzájemné znalosti zdravotního stavu

Nemoc partnera(s výjimkou duševní choroby) není překážkou uzavření manželství. Zákon ukládá snoubencům předem poznat navzájem charakterové vlastnosti a zdravotní stav, aby mohli založit manželství, které plní svůj účel.

o zvážení majetkových důsledků manželství

Snoubenci jsou povinni prohlásit, že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po vzniku manželství. Toto prohlášení nenutí uzavírat předmanželské smlouvy, ani nejde o dohodu, jak to bude v případě rozvodu.

prohlášení o příjmeních

Snoubenci mohou prohlásit, že příjmení jednoho z nich bude nadále jejich společným příjmením, nebo že si každý ponechá své dosavadní příjmení. V tomto případě musí prohlásit, které z těchto příjmení bude příjmením jejich společných dětí. Snoubenci mohou rovněž prohlásit, že spolu se společným příjmením bude jeden z nich užívat vedle nového příjmení i příjmení předchozí.

Úkol 110:
Slečna Nováková se vdává za pana Procházku. Jak se může po sňatku jmenovat.Vyjmenujte všechny tři alternativy.

PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ

Uzavřením manželství vzniká manželům řada práv a povinností jak osobního, tak i majetkového charakteru. Některé povinnosti jsou svou povahou spíše morální než právní a ani nejsou právně vynutitelné. Jde např. o povinnost žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, respektovat svoji důstojnost, společně pečovat o děti, vytvářet zdravé rodinné prostředí.

Další povinnosti již odráží vyloženě právní normativní systém. Jde o povinnost dohody o všech podstatných záležitostech. Pokud by se nedohodli, může se kterýkoliv z nich obrátit na soud, dále mají právo navzájem se zastupovat v běžných záležitostech týkajících se rodiny, tak i druhého manžela. Povinnost hradit náklady společné domácnosti je soudně vynutitelná. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost.

Manželé mají vzájemnou povinnost sdělovat si informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela. Povinností manžela je brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností.

Nedohodnou-li se manželé o podstatné záležitosti rodiny, může soud na návrh jednoho z nich nahradit svým rozhodnutím souhlas druhého manžela. V opačném případě, jestliže k soudnímu jednání nedošlo, a druhý manžel jednal proti vůli manžela druhého, může se manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

Úkol 111:
Manžel koupil ze společných úspor automobil proti vůli manželky. Posuďte, zda se choval v souladu nebo v rozporu s právními normami. Může se manželka domoci neplatnosti manželovy koupě?

MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO

Uzavřením manželství vzniká i komplex majetkových vztahů mezi manžely, jehož základem je společné jmění manželů. Věci náležejícík obvyklému vybavení rodinné domácnosti přestávají být dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku součástí společného jmění.

Pro manželské majetkové režimy přicházejí v úvahu následující právní úpravy:

MAJETKOVÉ REŽIMY MANŽELŮ
zákonný režim	smluvený režim	režim založený rozhodnutím soudu	režim oddělených jmění

ZÁKONNÝ REŽIM

Společné jmění manželů

Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za dobu trvání manželství ( věci, práva, dluhy). Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Dluhy, které se týkají majetku, který výhradně náleží jednomu z manželů (v rozsahu, který převyšuje zisk z tohoto majetku) není součástí společného jmění. Rovněž společným jměním nejsou dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Součástí společného jmění také není, co:

slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů,
nabyl jeden z manželů jako náhradu majetkové újmy na svých přirozených právech (např. bolestné),
nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Úkol 112: Posuďte následující situaci:

Rodiče darovali ženatému synovi rekreační chatu. Syn tuto chatu pronajímá. Posuďte majetkově chatu a nájemné z ní z hlediska společného jmění.

Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

SMLUVENÝ REŽIM

Snoubenci si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již společného jmění. Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.

REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU

Je-li proto závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

Úkol 113: Posuďte následující situaci:

Manžel začal podnikat a stal se společníkem veřejné obchodní společnosti. Manželka má obavy, že v případě povinnosti manžela ručit celým svým majetkem může být majetkově poškozena. Posuďte, zda jde o závažný důvod.

REŽIM ODDĚLENÝCH JMĚNÍ

V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým jměním bez souhlasu druhého manžela.

RODINNÝ ZÁVOD

Za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují členové rodiny (manželé a jejich příbuzní). Ti, kteří trvale pracují pro rodinu nebo rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu (nejsou-li v pracovněprávním vztahu, případně tichými společníky). Členové rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých v míře odpovídající množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu a dalších významných skutečností se přijímá většinou hlasů členů rodinného závodu.

Úkol 114: Posuďte následující situaci:

Manželé vlastní rodinnou farmu, na které pracují 2 synové a jejich ženy, dcera a její manžel.Kdyby manželé chtěli rodinnou farmu prodat, mohou o tom sami rozhodnout?

ZÁNIK MANŽELSTVÍ

Manželství může zaniknout pouze zákonem stanoveným způsobem: rozvodem, prohlášením za mrtvého, smrtí.

ROZVOD

Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Nemůže však být rozvedeno, jestliže je rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. V tomto případě soud zjišťuje existenci rozvratu manželství i jeho příčiny

Druhá možnost rozvodu vzniká, jestliže k návrhu na rozvod se připojí druhý manžel, aniž by soud zjišťoval příčiny rozvodu manželství. Musí však být splněny tyto podmínky: manželství trvalo nejméně 1 rok, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí, schválená dohoda soudem o úpravě poměrů nezletilého dítěte, dohoda manželů na úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případně i výživného po dobu po rozvodu. O výživné jde tehdy, jestliže rozvedený manžel není schopen sám se živit, což má původ v manželství.

SMRT JEDNOHO Z MANŽELŮ, PROHLÁŠENÍ MANŽELA ZA MRTVÉHO

Úkol 115:
Jak se nazývá úřední doklad o smrti mrtvého, který vydává příslušný obecní úřad na základě ohledacího listu vyhotoveného lékařem?

Při prohlášení manžela za mrtvého manželství zaniká nabytím právní moci rozsudku o prohlášení za mrtvého.

MATEŘSTVÍ A OTCOVSTVÍ

Matkou dítěte je žena, která je porodila. Otcovství upravuje občanský zákoník následovně: Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládající důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte.

OSVOJENÍ NEZLETILÉHO, OSVOJENÍ ZLETILÉHO

Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. O osvojení nezletilého i zletilého rozhoduje soud na návrh osoby, která chce osvojit. Jestliže osvojované dítě dosáhlo alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho souhlasu. Nedosáhlo-li dítě uvedeného věku, dává souhlas s osvojením jeho opatrovník.

Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že jsou tu alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. U osvojení zletilého se zletilý musí připojit k návrhu na osvojení.

K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Tento souhlas není třeba, jestliže: rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, rodiče soustavně neprojevili zájem o dítě po dobu tří měsíců.

Osvojení může být zrušitelné a nezrušitelné. Osvojení zrušitelné může zrušit soud na základě zcela závažných důvodů. U nezrušitelného osvojení po nabytí právní moci rozsudku o osvojení jsou do matriky místo biologických rodičů zapsáni osvojitelé. Osvojenec pak nese jméno osvojitelů.

PÉČE O DÍTĚ

Péče o dítě zahrnují především práva a odpovědnost rodičů. Tato práva vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti.

Práva rodičů a odpovědnost rodičů spočívají v právu usměrňovat dítě výchovnými opatřeními včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dále jde o péči o zdraví dítěte, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, ochranu dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určování místa jeho bydliště, zastupování a spravování jeho jmění. Dítě je povinno se těmto opatřeními podřídit a je povinno dbát svých rodičů.

Poněkud odlišně je upravena vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

Komplikovanější situace z hlediska rodičovské odpovědnosti může nastat po rozvodu manželství. Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, mají se dohodnout o plnění vyživovací povinnosti. Nedohodnou-li se, výživné určí soud.

Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
společná výchova	Rodiče by se měli na společné výchově po rozvodu dohodnout. Nastává situace, jakoby k rozvodu nedošlo.
střídavá výchova	Dítě je vždy po určitý časový úsek (např. měsíc) střídavě s jedním z rodičů. I na střídavé výchově by se měli rodiče dohodnout.
svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů	Soud rozhodne o svěření do výchovy jednoho z rodičů na základě všestranného posouzení zájmu dítěte a výchovné způsobilosti rodičů.

7.5.2 Poručenství a jiné formy péče o dítě

Dítě má právní nárok na zabezpečení své výchovy. Tento nárok v prvé řadě směřuje na rodiče. Pokud rodiče z jakýchkoli příčin nemohou výchovu dítěte zajistit, má dítě právní nárok vůči státu. Stát musí zajistit vhodné výchovné náhradní prostředí.

Formy zajišťující vhodné výchovné náhradní prostředí jsou: poručenství, opatrovnictví, svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounství a ústavní výchova.

PORUČENSTVÍ

Není-li žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje poručníka. Poručník má vůči dítěti (poručenci) všechny povinnosti a práva jako rodič, kromě vyživovací povinnosti. Do jmenování poručníka vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany jako veřejný poručník.

Jestliže poručník pečuje o dítě stejně, jako by mu bylo svěřeno do trvalé péče, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi. Soud může jmenovat poručníkem toho, koho uvedli rodiče, ale s jeho souhlasem. Nikoli běžné záležitosti dítěte musí být schváleny soudem. Poručník podává soudu pravidelné zprávy alespoň jednou za rok.

OPATROVNICTVÍ DÍTĚTE

Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte a jiné osoby, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, případně z jiného důvodu. Jmenovaný opatrovník má právo vždy, je-li to v zájmu dítěte zapotřebí, aby soud nebo jiný orgán veřejné moci v záležitosti dítěte rozhodl. Zpravidla soud jmenuje opatrovníka pro správu jmění dítěte. Pro opatrovnictví, opatrovníka a opatrovance platí přiměřeně ustanovení o poručenství, poručníkovi a poručenci.

SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY

Nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do péče jiného člověka (pečující osoby). Zpravidla jde o dočasné opatření v případě, že rodiče dočasně nemohou o dítě pečovat. Z tohoto vztahu nevznikají nároky na dávky pěstounské péče. Dítě však má nárok na výživné.

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

Ústavní výchova přichází v úvahu jako mimořádná forma výchovy, jestliže dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. Tuto výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let., i když může být prodloužena. Ústavní výchova zaniká rozhodnutím soudu o osvojení.

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

Orgány sociálně-právní ochrany zejména vyhledávají děti, kterým je třeba pomoci ze strany státu, zprostředkovávají náhradní rodinnou výchovu dětí, podávají soudu zprávy o chování dětí a vykonávají funkci tzv. kolizního opatrovníka, který dítě zastupuje v soudních řízeních.

Úkol 116:
Uvažte potřebná opatření v těchto případech:

značné zanedbávání školní docházky dítěte
zjištění požívání návykových látek ve škole

Sociálně-právní ochrana dětí je upravena v samostatném zákonu. Hlavní jejím hlediskem je zájem a blaho dítěte. Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí:

ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
ochrana zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.

Organizace sociálně-právní ochrany je rozdělena podle charakteru jednotlivých úkolů. Tuto ochranu zajišťují:

krajské úřady
obecní úřady s rozšířenou pravomocí
obecní úřady
ministerstvo práce a sociálních věcí
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně
výkonem sociálně-právní ochrany mohou být pověřeny v určitém rozsahu i právnické a fyzické osoby (tzv. pověřené osoby).

Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Každý je také oprávněn upozornit orgány sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti.

Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany , státní orgány, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení i pověřené osoby o pomoc při ochraně svého života a dalších práv i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Tyto orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc.

7.6 Absolutní majetková práva

Absolutní majetková práva zahrnují věcná práva a dědické právo, kdežto relativní majetková práva zahrnují závazkové právo.

7.6.1 Věcná práva jako součást absolutních majetkových práv

Věcné právo je určeno vztahem osoby k věci. Všechny osoby musí toto právo respektovat, i když nemají z osobou věcného práva žádný právní vztah. Závazkové právo určuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem (věřiteli a dlužníky). Nejběžnější forma vzniku závazku je uzavřená smlouva.

Úkol 117:
Poznejte situaci, týkající se absolutního majetkového právo a situaci, týkající se relativního majetkového práva.

Vandalové vám rozbili všechna okna v přízemí domu.
Uzavřel jste smlouvu na koupi zahrady.

STRUKTURA VĚCNÝCH PRÁV

Podívejme se na taxativní (úplný) přehled věcných práv a pak se budeme podrobněji zabývat jednotlivými věcnými právy. Chceme-li věcným právům dobře rozumět, musíme následující systémovou tabulku velmi pečlivě prostudovat a zapamatovat si celou strukturu !!!

DRŽBA
Vlastnictví		Spoluvlastnictví
		Bytové spoluvlastnictví
		Přidané spoluvlastnictví
Věcná práva k cizím věcem	Právo stavby
	Věcná břemena		Služebnosti
			Reálná břemena
	Zástavní právo
	Zadržovací právo
Správa cizího majetku	Svěřenecký fond
Předkupní právo

7.6.2 Držba

Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

Nejde o držbu věci, ale o držbu práva. U „ držby věci“ jde o držbu vlastnického práva. Kromě toho lze držet práva další, např. právo služebnosti (viz další učivo), právo autorské, právo zástavní, patentní, známkové a celou řadu dalších.

Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Držbu lze nabýt i odvozeně tím, že dosavadní držitel převede držbu na jiného držitele nebo, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele.

DRUHY DRŽEB
Řádná držba	Jestliže se zakládá na platném právním důvodu. Nesmí být rušena cizí držba nebo musí jít o výkon držby z vůle předchozího držitele nebo držba na základě výroku orgánu státní správy.
Poctivá držba	Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému. Poctivý držitel smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, ba i ji zničit nebo s ní nakládat a není nikomu odpovědný.
Nepoctivá držba	Nepoctivým držitelem je ten, kdo ví nebo komu z okolností musí být zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala osoba zkrácená, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.

Vydržecí doba řádné a poctivé držby je 3 roky u movité věci a 10 let u věci nemovité. Splněním podmínek pro vydržení získává vydržitel vlastnické právo a zaniká vlastnické právo původního vlastníka.

7.6.3 Vlastnictví, spoluvlastnictví

Vše, co komu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, které jiné osoby obtěžují nebo poškozují. V určitých případech má osoba nárok na náhradu újmy v penězích (např. imise ze závodu, který byl úředně schválen do stanovené normy imisí).

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo stavby na něm zřízené bez toho, aby učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Nesmí nechat chovaná zvířata nechat vnikat na sousedící pozemek, nešetrně a v nevhodné době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující jeho pozemek

Soud může uložit, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.

OCHRANA VLASTNICKÉHO PRÁVA

Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

Vlastnické právo je chráněno právními normami všech stupňů. Základem právní ochrany jsou předpisy nejvyšší právní síly – Listina základních práv a svobod, Ústava. Kromě toho vlastnickému právu poskytují ochranu všechna právní odvětví (trestní, správní, občanské). Občanské právo především reguluje tzv. vlastnické žaloby: žalobu na vydání věci a žalobu zápůrčí. Vlastník semůže domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

Úkol 118:
Odvoďte z předchozího odstavce rozdíl žaloby na vydání věci a žaloby zápůrčí.

Úkol 119:
Váš soused na chatě má 3 psy. Psi často pronikají na pozemek kolem vaší chaty, zanechávají tam exkrementy i povalují květiny. Někdy útočí i na vnuky, kteří za námi na chatu občas přijíždějí. Souseda jste několikrát upozornil, ale náprava se nestala. Ve své žalobě vypracujte i návrh rozsudku, který by ukládal sousedovi nějaké opatření, například postavení plotu nebo udržování psů do vzdálenosti rozhrady sousedního pozemku. Dále žádáte zaplacení nákladů řízení do určité doby od právní moci rozsudku.

Některé příklady omezení vlastnictví:

Vlastník pozemku je povinen vydat cizí movitou věc, která se ocitla na jeho pozemku.
Vlastník pozemku umožní vstup na pozemek za účelem vyhledání věci a odnesení.
Vlastník pozemku umožní stíhání zvířete, roj včel.

Jestliže movitá věc způsobila škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu (lidově něco, co přiměje škůdce plnit) nebo náhradu škody.

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek, náleží vlastníkovi sousedního pozemku, pokud není sousední pozemek veřejným statkem.

Rozhrady (ploty, zdi, meze, strouhy a jiné přirozené nebo umělé rozhradí) mezi sousedními pozemky jsou společné.

NEZBYTNÁ CESTA

Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

Úkol 120:
Pojednejte o právních a morálních aspektech sousedských vztahů.

VYVLASTNĚNÍ

Vyvlastnění je zcela výjimečná forma zániku vlastnického práva. Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.

Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen. Náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.

Většinou je pro vlastníka výhodnější vyjednávat o ceně, neboť vyvlastňující orgán většinou přistupuje na podstatně vyšší cenu, než by byla znalecká cena při vyvlastnění.

Příklad:
Je rozhodnuto, že údolí, na jehož úbočí máte postavenou chatu, bude celé zatopeno vodou.Voda bude sloužit jako rezervoár pro nedalekou atomovou elektrárnu. Vaše chata bude pod zátopovou čarou. Vzhledem k tomu, že chatu nechcete prodat, bude vaše chata vyvlastněna za plnou náhradu.

Žaloba na vydání věci

Žaloba na vydání věci je určena k ochraně v případech neoprávněného držení věci. Věc se nenachází ve faktické moci vlastníka, ale je u jiné osoby, která ji odmítá vydat, např. zloděj nebo jiná neoprávněná osoba. Žaloba musí směřovat proti tomu, kdo ji protiprávně zadržuje.

Úkol 121:
Doplňte žalobu na vydání věci:
Jedná se o automobil, který vám osobně byl odcizen. Nezapomeňte na příslušnost soudů. Místně příslušný je ten soud, v jehož obvodu má žalovaný sídlo (u právnické osoby) nebo trvalé bydliště (u fyzické osoby).

Nabývání a převod vlastnického práva

Způsoby nabývání vlastnického práva ukazuje následující tabulka. Podrobnější úprava jednotlivých forem nabývání vlastnického práva je postupně probíráno v dalším textu.

NABÝVÁNÍ A PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA

Smlouvou

Děděním

Rozhodnutím orgánu veřejné moci

Na základě jiných skutečností stanovených zákonem

- kupní

- darovací

- směnnou

- dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví

- jinou smlouvou

- ze zákona

- ze závěti
(bude probráno později)

při rozhodování soudů (např. zrušení spoluvlastnictví), při rozhodování správních orgánů (např. vyvlastnění)

např. vydržením, nálezem, zpracováním, přivlastnění (sběr hub, oprávněný lov zvěře, ryb)

Při posuzování okamžiku nabytí vlastnického práva na základě smlouvy nutno rozlišovat věci movité a nemovité. Mezi nemovitostmi se dále odlišují nemovitostievidované v katastru nemovitostí a nemovitosti v katastru neevidované.

NABYTÍ A PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA SMLOUVOU
u věci movité	věci nemovité evidované v katastru nemovitostí	věci nemovité neevidované v katastru nemovitostí
účinností smlouvy (dříve převzetím věci). Při koupi v obchodě však zůstává podmínkou převodu vlastnictví převzetí věci.	vkladem do katastru nemovitostí	účinností smlouvy (jde např. o drobné stavby, oplocení)
*Poznámka*: Nový občanský zákoník řeší také převod vlastnického práva k cenným papírům. Tato problematika je zpravidla na školách řešena v jiných předmětech a v rámci výuky práva je nad rámec hodinových dotací tohoto předmětu.

ROZHODNUTÍ ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI (STÁTNÍHO ORGÁNU)

Na základě rozhodnutí státního orgánu se nabývá vlastnictví především při rozhodování soudů. Příkladem může být zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a u správních orgánů vyvlastnění. Vlastnictví se nabývá dnem, který je v rozhodnutí určen. Není-li určen, dnem nabytí právní moci rozhodnutí.

VYDRŽENÍ

Předpokladem vydržení je oprávněná držba, to znamená nakládání s věcí jako se svou se zřetelem ke všem okolnostem, že držiteli patří, a to nepřetržitě po celou vydržecí dobu. Vydržecí doba je 3 roky u movité věci a 10 let u věci nemovité. Splněním podmínek pro vydržení získává vydržitel vlastnické právo a zaniká vlastnické právo původního vlastníka.

PŘIVLASTNĚNÍ

Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právona přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil (nevykonává vlastnické právo po dobu tří let) protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.

NÁLEZ

Má se za to, že, každý si chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nákladů a nálezného. Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu.. Nálezci náleží náhrada nákladů a nálezné (zpravidla desetina hodnoty nálezu).

Jiná právní úprava je pro nalezená zvířata. Vlastnické právo získá nálezce po uplynutí dvou měsíců, jestliže zvíře nikdo nehledá. Jestliže nálezce zvíře nechce, může je obec předat provozovateli útulku pro zvířata. Když do 4 měsíců není o zvíře zájem, může provozovatel útulku se zvířetem volně nakládat. Na rozdíl od právní úpravy do konce roku 2013 zvíře není věcí.

STAVBA

Jednou z kardinálních změn oproti úpravě účinné do konce roku 3013 je princip, že stavba je součástí pozemku. S touto změnou souvisí i vznik práva stavby, neboť stavba je součástípozemku, takže nemůže mít jiného vlastníka..Do konce roku 2013 stavba a pozemek, na kterém je umístěná, jsou dvěma samostatnými předměty vlastnictví.

Podle nové úpravy stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. V těchto případech lze problém vyřešit prodejem stavby vlastníku pozemku nebo pozemek zřizovateli stavby za obvyklou cenu.

Pro současný právní stav jsou přijata přechodná ustanovení. Jde v podstatě o dvě situace:

Jedna osoba vlastní pozemek i stavbu.

Tato situace je jednoduchá. Od 1.1. 2014 se stavba stane součástí pozemku. Půjde o jednu věc.

Vlastník pozemku a vlastník stavby je jiná osoba.

V tomto případě má vlastník pozemku předkupní právo ke stavbě a vlastník stavby předkupní právo k pozemku. Když nebude předkupní právo využito, bude působit i dále až využito bude.

NABYTÍ VLASTNICTVÍ MOVITÝCH VĚCÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO

Novýobčanský zákoník výrazněji chrání osobu, která se v dobré víře snažila nabýt vlastnictví, protože se domnívala, že nabyla vlastnictví od oprávněného. Dobrá víra nabyvatele se předpokládá (není tedy na něm důkazní břemeno). V tomto případě osoba jednající v dobré víře se stává vlastníkem.

Dosavadní úprava však zůstává při obchodu s použitým zbožím. Jestliže někdo koupí použitou movitou věc od podnikatele s použitými věcmi, vlastnické právo nenabude, i když byl v dobré víře. Skutečný vlastník musí prokázat, že věc ztratil nebo že mu byla odcizena. Potom se může oprávněně domáhat po nabyvateli vydání věci zpět. Nesmí však od ztráty nebo odnětí uplynout více než 3 roky.

Úkol 122:
Vyřešte právně následující případy:

Koupíte v zastavárně zlatý prsten. Po uplynutí jednoho roku po vyšetřování policií je zjištěno, že prsten byl odcizený a vlastník jej vyžaduje zpět.
Koupil jste v autobazaru automobil. Před prodejem do autobazaru byl automobil odcizen.Vlastník po uplynutí 37 měsíců od odcizení žádá automobil zpět.

SPOLUVLASTNICTVÍ

Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky. Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je však omezeno právem každého spoluvlastníka.

Plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů

SPOLUVLASTNICKÝ PODÍL

Spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví určité věci. Není-li předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

Podílové spoluvlastnictví je ideální. V případě potřeby rozdělit spoluvlastnictví na reálné vlastnictví, musí dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, počítanou podle velikost podílů. K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu je třeba alespoň dvoutřetinové většiny.

Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, pokud nejde o převod jinému spoluvlastníkovi, svému manželovi, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Spoluvlastníci mají předkupní právo po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví, uplynutím tohoto času předkupní právo zaniká.

Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání, jestliže je předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí mít dohoda písemnou formu.

Úkol 123:

Vypracujte dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání mezi spoluvlastníky. Vy a váš přítel jste spoluvlastníky osobního automobilu...............................Každý máte podíl 50%. Dohodli jste se na zrušení spoluvlastnictví ku dni připsání stanovené částky na účet vašeho spoluvlastníka. Číslo účtu……………….. v pobočce KB v …………….. Vám zůstane automobil a vašemu příteli zaplatíte 60 000 Kč za jeho spoluvlastnický podíl. Částka musí být uhrazena do 15 dnů po podepsání

Úkol 124:

Odešlete v předchozím úkolu zmíněných 60 000 Kč na jeho účet z vašeho účtu vašemu bývalému spoluvlastníkovi ve smyslu již uzavřené smlouvy. Kód banky uveďte reálný (kódy bank můžete zjistit na internetu).

7.6.4 Bytové spoluvlastnictví

Od 1.1. 2014 přestává platit zákon o vlastnictví bytů, neboť tato problematika je začleněna do nového občanského zákoníku.

Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň se dvěma byty.

JEDNOTKA OBSAHUJE:
byt jako část domu	podíl na společných částech celé nemovitosti

SPOLEČNÉ ČÁSTI JEDNOTKY

např: pozemek, konstrukce domu, osvětlení společných prostor, střechy, chodby, kočárkárna, společná prádelna apod.

PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKA JEDNOTKY

Vlastník má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

Vlastníci založí společenství vlastníků v domě, kde je alespoň 5 jednotek a alespoň 3 různí vlastníci. Jestliže s tím souhlasí všichni vlastníci jednotek, může být založeno společenství vlastníků i v domě , kde je méně než 5 jednotek. Společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Orgány společenství vlastníků jednotek

Nejvyšším orgánem je shromáždění. Statutárním orgánem je výbor. Stanovy mohou určit, že statutárním orgánem je předseda.

7.6.5 Věcná práva k cizím věcem

Práva k cizím věcem jsou skupinou práv do kterých patří právo stavby, věcná břemena, zástavní právo a zadržovací právo.

PRÁVA K CIZÍM VĚCEM

Věcná břemena

Zástavní právo

Zadržovací právo

Vlastní je povinen:

- něco trpět

- něčeho se zdržet

- něco konat

Vlastník zajišťuje zástavou svou pohledávku.

Opravňuje věřitele zadržet movitou věc dlužníka (vlastníka) k zajištění své pohledávky za dlužníkem.

VĚCNÁ BŘEMENA

Věcná břemena jsou právní vztahy, které omezují vlastníka ve prospěch někoho jiného (oprávněného) tak, že tento vlastník je povinen něco trpět (např. přechod přes jeho majetek), něčeho se zdržet (např. výstavba plotu nad určitou výšku), něco konat (např. opatrovat původního vlastníka domu).

Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Věcná břemena vznikají na základě písemné smlouvy (je nutný vklad do katastru nemovitostí), na základě závěti, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu (soudu, stavebního úřadu), ze zákona, vydržením. Stejným způsobem i zanikají.

Nový občanský zákoník upravuje nejvýznamnější druhy věcných břemen. Věcná břemena se člení na služebnosti.

DRUHY SLUŽEBNOSTÍ
pozemkové služebnosti	osobní služebnosti

POZEMKOVÉ SLUŽEBNOSTI
služebnost inženýrské sítě	Zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebním pozemku nebo přes něj vézt vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení
opora cizí stavby	Kdo je povinen nést tíži cizí stavby, přispěje také na udržování zdí nebo podpěr.
služebnost okapu	Oprávněný má právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu
právo na svod dešťové vody	Jde o právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek.
právo na vodu	Kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup.
služebnost rozlivu	Zakládá vlastníku vodního díla, které umožňuje rozliv povodně, právo rozlévat na služebném pozemku vodu.
služebnost stezky, průhonu a cesty	Služebnost stezky zakládá právo oprávněné osobě včetně dalších osob chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou, služebnost průhonu zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek, služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.
právo pastvy	Vztahuje se na každý druh hospodářských zvířat kromě prasat a drůbeže. Hrozí-li škoda, dobytek musí být hlídán

OSOBNÍ SLUŽEBNOSTI
užívací právo	Uživateli se poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti.
požívací právo	Poživateli se poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody i užitky. Poživatel hradí obvyklé udržovací náklady.
služebnost bytu	Je zřízena jako služebnost užívání.

REÁLNÁ BŘEMENA

Reálná břemena na rozdíl od služebností zavazují vlastníka služebné věci k aktivitě ve prospěch oprávněné osoby, případně k poskytování určitého užitku. Tímto břemenem může být zatížena jedině věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí). Příkladem může být povinnost zorat pole ve služebnosti.

ZÁSTAVNÍ PRÁVO

Zástavou může být každá věc, s kterou lze obchodovat.

Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku prodeje zástavy do ujednané výše. Není-li výše ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím (např. úroků z dluhu) ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být věc movitá i nemovitá. Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V řadě případů však musí být uskutečněny další právní úkony, např. zápis do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí), zápis do rejstříku zástav apod.

Zástavou může být věc movitá i nemovitá. Zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá.

ZADRŽOVACÍ PRÁVO

Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Ve výjimečných případech je možné zajistit zadržovacím právem i nesplatný dluh (např. prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní nebo dlužník měl dluh podle smlouvy zajistit, ale nezajistil).

Úkol 125:
Uveďte příklad:

zadržení věci, které by nebylo protiprávním úkonem
zadržení věci, které by bylo protiprávním úkonem
vysvětlete rozdíl mezi splatným dluhem a nesplatným dluhem.

7.6.6 Správa cizího majetku

Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného, je správcem cizího majetku. Ten, v jehož prospěch je majetek spravován, je beneficientem. Zpravidla je beneficientem vlastník. Zisk a náklady správce rozdělí mezi beneficienty podle stanov, případně smluvně. Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku. Předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za 1 rok.

DRUHY SPRÁVY CIZÍHO MAJETKU
Prostá správa cizího majetku	Vykonávající správy činí vše, co je nutné k jeho zachování.
Plná správa cizího majetku	Vykonávající správy dbá o rozmnožování majetku a jeho uplatnění v zájmu beneficianta. Může např. ve prospěch beneficianta podnikat.

Úkol 126:
Uveďte příklad:

právního úkonu prosté správy cizího majetku
plné správy cizího majetku.

7.6.7 Svěřenecký fond

Svěřenecký fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že se svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (závětí) a svěřenecký správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Zakladatelem fondu bývá i stát.

Správce spravuje majetek ve prospěch určité osoby nebo za určitým účelem. Tato osoba se nazývá obmyšlený.

Příklady:

Rodiče převedou část majetku do svěřeneckého fondu. Fond bude spravovat správce (podle velmi přísných pravidel) a syn bude mít právo převzít tento majetek dosažením zletilosti.
Velká právnická osoba zřídí svěřenecký fond za účelem poskytování finančních pomocí pro zařízení dětské onkologie.

7.6.8 Dědické právo

Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele v okamžiku jeho smrti kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu (např. bolestné). Proto pozůstalost je o tyto výjimky větší než dědictví. Dědictví je tedy ta část pozůstalosti, na kterou mají zůstavitelovi dědici právo.

Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Dědicem může být fyzická i právnická osoba i stát. Může dojít i k zřeknutí se dědického práva předem smlouvou ve formě veřejné listiny se zůstavitelem. Kromě toho má dědic po smrti zůstavitele právo dědictví do stanovené lhůty výslovným prohlášením u soudu odmítnout. Nepominutelný dědic (viz další text) nesmí odmítnout povinný díl. Nepominutelný dědic, který dědictví neodmítl, se může dědictví vzdát ve prospěch jiných dědicůpři řízení o dědictví před soudem včetně práva na povinný díl. Nabytí dědictví potvrzuje soud.

DĚDÍ SE:
na základě dědické smlouvy	ze závěti	ze zákona
Všechny uvedené důvody mohou působit i vedle sebe.

Odkaz

Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci (věcí) nebo zřízení určitého práva. Odkazovník není dědicem. Dědic má zůstavitelova práva ( např. na jeho majetek), ale i povinnosti (např. splatit dluhy), odkazovník má pouze práva na odkázané věci. Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina hodnoty dědictví nezatížená odkazy.

Příklad:

Kamarád zůstavitele z hokejového týmu byl nadšen z hokejky, kterou zůstavitelovi podepsal Jaromír Jágr. Proto zůstavitel kamaráda učinil odkazovníkem. Odkazovník není účastníkem dědického řízení a nepodílí se poměrně ke splacení dluhů zůstavitele.

DOVĚTEK (KODICIL)

Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co platí o závěti, platí i o dovětku.

DĚDICKÁ NEZPŮSOBILOST

Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželovi, jestliže zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil. . I přesto však může taková osoba dědit, pokud jí zůstavitel toto jednání odpustil.

Jak bylo shora naznačeno, pořízením pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Při dědění ze zákona přechází majetek zůstavitele jen na fyzické osoby určené tímto zákonem. Tito dědicové tvoří šest dědických tříd (do 1.1. 2014 čtyři skupiny) v závislosti na stupni příbuzenství, případně jiného kvalifikovaného vztahu k zůstaviteli. Pořadí dědických tříd v zákoně je upraveno podle dalšího textu:

DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA

Dědické skupiny pro dědění ze zákona

Nejprve dědí dědicové první skupiny, jestliže nejsou nebo jestliže nedědí pro odmítnutí dědictví nebo pro dědickou nezpůsobilost, nastupují dědicové skupiny druhé atd.

1. třída

Děti zůstavitele, manžel zůstavitele

Každý z dědiců dědí stejným dílem. Nedědí-li dítě, dědí vnuci, nedědí-li vnuci, dědí potomci vzdálenější. K dědění v první skupině dochází vždy, zanechal-li zůstavitel alespoň jednoho potomka, který dědí. Pozůstalý manžel nemůže nikdy sám v první skupině dědit, ale přechází pak do skupiny. druhé.

2. třída

Manžel zůstavitele, rodiče zůstavitele, osoby spolužijící

Pozůstalému manželovi náleží ve 2. skupině nejméně polovina dědictví, není-li žádný z dědiců 2. skupiny, může manžel nabýt dědictví celé. Ve 2 skupině mohou také dědit samostatné rodiče zůstavitele, resp. jeden z nich. Nemohou samostatně dědit osoby spolužijící. Podíly dědiců kromě manžela jsou stejné.

Osoby spolužijící jsou osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně 1 rok před jeho smrtí a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost zůstavitele a byly na něj odkázány.

3. třída

Sourozenci zůstavitele, osoby spolužijící

Jestliže zůstavitel nezanechal žádné potomky, rodiče, manžela, případně žádná z těchto osob nedědí, nastává dědění ve 3. skupině. Dědicové dědí rovným dílem. Nedědí-li žádný ze sourozenců zůstavitele, nastupují na jeho podíl jeho děti, tedy ve vztahu k zůstaviteli jeho neteře a synovci. Kterýkoliv z těchto dědiců může dědit sám.

4. třída

Prarodiče zůstavitele

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté zřídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

5. třída

Prarodiče rodičů zůstavitele

To znamená zůstavitelovi pradědečky a prababičky. Prarodičům zůstavitele otce náleží polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovi matky druhá polovina.

6. třída (poslední)

Potomci dětí sourozenců zůstavitele

Jestliže nepřicházejí v úvahu, že dědí dědici páté třídy jsou oprávněnými dědici potomci dětí sourozenců zůstavitele, tedy prasynovci a praneteře a potomci prarodičů zůstavitele, tedy strýcové a tety. Nedědí-li nikdo z nich, dědí bratranci a sestřenice zůstavitele.

Nepřipadne-li dědictví dědicům ani v 6. třídě a není-li ani dědic ze závěti, připadá dědictví státu (odúmrť).

Úkol 127:
Zůstavitel nevyhotovil závěť. Zanechal hotovost 312 000 Kč a osobní automobil koupený na půjčku v hodnotě 260 000 Kč. Dosud nesplacené splátky úvěru na automobil činí 84 000 Kč. Zůstavitel má manžela, matku, dva syny a jednu dceru Proveďte výpočet dědických podílů oprávněným osobám.

DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚŤI

Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Závěť vyžaduje písemnou formu. Dědění ze závěti má přednostpřed děděním ze zákona. V případě, že závěť byla sepsána o celém majetku, k dědění ze zákona dojít nemůže. Jestliže závěť byla sepsána o části majetku, dojde k dědění z části podle závěti a zčásti podle zákona. Zůstavitel má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit. Zrušuje se odvoláním nebo pořízením pozdější závěti.

FORMY ZÁVĚTI
Závěť pořízená soukromou listinou	Závěť pořízená veřejnou listinou
Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (závěť holografická). Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (závěť alografická).	Kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti (např. notářský zápis), přesvědčí se, zda projev poslední vůle se děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

Svědci se podepíší na závěť, k podpisu zpravidla připojí identifikační údaje.

NEPOMINUTELNÝ DĚDIC

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonitého dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonitého podílu. Nepominutelný dědic má nárok na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného podílu, nikoli na (materiální) podíl z pozůstalosti.

Úkol 128:
Hodnota dědictví je 1 200 000 Kč. Zůstavitel má manželku a dvě nezletilé dcery. Vypočítejte v Kč:

podíl každé dcery ze zákona
minimální podíl každé dcery ze závěti

Úkol 129:
Doplňte následující závěť. Zůstavitel má manželku a 2 syny. Hodnoty dědických podílů jsou v souladu s dědickým právem.

Existuje i výjimečná (privilegovaná) forma závěti ( na palubě letadla, ve válce, na palubě lodi, při obavě, že zůstavitel zemře dříve než by mohl pořídit závěť). Pro tuto závěť platí jiná pravidla.

DĚDĚNÍ NA ZÁKLADĚ DĚDICKÉ SMLOUVY

Do roku 2014 dědická smlouva nebyla možná. Dědická smlouva je dvoustranný (nebo vícestranný) právní akt. na rozdíl od závěti, která je právním aktem jednostranným. V této smlouvě zůstavitel slibuje jiné osobě nebo jiným osobám dědictví nebo část dědictví a dědic slib přijímá. Dědická smlouva musí mít formu veřejné listiny. Ve srovnání s děděním ze závěti a ze zákona má největší právní sílu.

Nemůže však být pořízena o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Jestliže chce zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Dědickou smlouvu mohou uzavřít také manželé.

Význam dědické smlouvy spočívá v tom, že zůstavitel po 1.1. 2014 již za života se může dohodnout s potencionálními dědici o rozdělení jeho majetku po smrti a tím předejít konfliktů, které dříve velmi často vznikaly.

Dluhy zůstavitele postihující dědice

Úprava od 1.1.2014 zakládá povinnost dědice (dědiců) uhradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu, to znamená i nad hodnotu celého dědictví. V tomto případě je zpravidla vhodné odmítnutí dědictví. Přesto má dědic právo uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. Jeho účelem je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. Pozůstalostní jmění (aktiva) tvoří majetek zůstavitele v den jeho smrti, pohledávky a majetková práva. Dluhy (pasiva) tvoří dluhy, které měl v době smrti a které měl plnit, kdyby mu v tom nezabránila smrt. Soupis provádí zpravidla notář.

Úkol 130:
Uveďte na základě předchozího odstavce, jak zjistíme čisté jmění zůstavitele( pouze obecné vyjádření).

VYDĚDĚNÍ

Vydědění se týká nepominutelných dědiců, kterým se odebírá právo dědit. Zůstavitel může vydědit pouze ze zákonem stanovených důvodů.

DŮVODY VYDĚDĚNÍ
1	Neposkytnutí pomoci v nouzi	ve stáří v nemoci, při úrazu apod.
2	Neprojevování zájmu	odmítání komunikace, odmítání návštěv apod.
3	Odsouzení pro trestný čin	Čin musí svědčit o zvrhlé povaze. Nezáleží na úmyslu nebo nedbalosti, ani na délce odsouzení (např. loupež, vražda, znásilnění).
4	Nezřízený život	silný alkoholismus, narkomanie apod.
5	Marnotratné zadlužování	Obava, že zachování hodnot nebude zajištěno. Tento důvod nelze rozšířit na potomky vyděděného.

Úkol 131:
Posuďte možnost vydědění:

Zdravý plnoletý syn po povodni, která zatopila otcův dům, si vzal dovolenou a odjel na zájezd do Chorvatska a po dovolené odmítal pomoc pro pracovní vytížení.

7.7 Relativní majetková práva

Relativní majetkové právo zahrnuje závazková práva.

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO

ROZDÍL VĚCNÝCH A ZÁVAZKOVÝCH PRÁV

Věcná práva, zejména právo vlastnické, dávají jeho nositeli absolutní oprávnění domáhat se na každé osobě, aby neoprávněně nezasahovala do jeho práva, závazkové vztahy vznikají ve vzájemné shodě s jinými osobami. Mezi nimi vznikají konkrétně vymezená práva a povinnosti zavazující pouze účastníky tohoto vztahu.

Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, když tento zájem není jen majetkový.

Základní třídění závazkových vztahů je vymezeno podle právního důvodu, na základě něhož závazkový vztah vzniká.

ZÁVAZKY PODLE PRÁVNÍHO DŮVODU JEJICH VZNIKU
závazky ze smluv	závazky z protiprávního činu	závazky z jiných zavazovacích důvodů
například:
- koupě věci	- náhrada škody	- ze zákona

Významným tříděním závazků je také třídění podle počtu subjektů závazkového vztahu a jejich vzájemného právního postavení:

ZÁVAZKY PODLE PRÁVNÍHO DŮVODU JEJICH VZNIKU
jednoduché	společné	vícestranné
na každé straně jeden subjekt	alespoň na jedné straně více subjektů	formálně jako společné, avšak každá strana je nositelem práv a povinností směřujících proti ostatním stranám

7.7.1 Smlouvy

K tomu, aby smlouva mohla vyvolat právní následky, musí být u ní splněny náležitosti právních úkonů.

Smlouvy jsou minimálně dvoustranné právní úkony. Uzavírání smlouvy začíná návrhem na uzavření smlouvy (nabídka čili oferta). Zatím jde o jednostranný právní úkon. Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, jíž je určen (do té doby může být ještě zrušen). Návrh zavazuje navrhovatele po dobu, než zanikne. K zániku návrhu dochází uplynutím lhůty, která je určena pro přijetí, případně uplynutím přiměřené doby, nebo doručením odmítnutí návrhu. Každá ze smluvních stran si může vymínit písemnou formu.

Druhým jednostranným právním úkonem je přijetí návrhu (akceptace). Přijetím dává přijímající najevo projev své vůle, kterým návrh přijímá a uzavírá s ním smlouvu uvedenou v nabídce. Přijetí návrhu se změnami je novým návrhem smlouvy. Smlouva však může být uzavřena i faktickou akceptací, což znamená, že bez odezvy se podle ní zachová, tedy přijme nebo poskytne plnění.

Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu nabude na účinnosti, to znamená okamžikem doručení navrhovateli. Každý má právo zvolit libovolnou formu, pokud zákon nestanoví jinak (např. při převodu věcných práv k nemovité věci je třeba písemná forma). Jestliže smlouva byla uzavřena jinak než v písemné formě, je často vhodné písemnou formu dodatečně potvrdit. Lépe se pak v případě sporu prokazují provedené právní úkony. Je samozřejmé, že smlouva musí být srozumitelná a určitá.

Všechny smlouvy uvedené v občanském zákoníku jsou smlouvy pojmenované (nominátní). Zavazovacím důvodem mohou být také smlouvy nepojmenované (innominátní), které zvlášť upraveny nejsou, ale smluvní strany si jimi v rámci své smluvní volnosti mohou upravit vzájemná práva a povinnosti.

Dojde-li ke změně okolností mezi uzavřením smlouvy a plněním tak podstatným (např. havárie výrobního provozu) že by vznikl hrubý nepoměr znevýhodněním jedné strany, má dotčená strana právo domáhat se vůči straně druhé obnovení jednání ve smlouvě Při nedohodě rozhoduje soud.

Úkol 132:
Koupíte si v samoobsluze rohlík. Šlo o kupní smlouvu?

Zvláštními způsoby uzavírání smlouvy jsou dražba, veřejná soutěž o nevhodnější nabídku a veřejná nabídka. Při dražbě je smlouva uzavřena příklepem. Při veřejné soutěži o nevhodnější nabídku činí tím výzvu k podávání nabídek.Vyhlašovatel vybere nejvhodnější. Veřejnou nabídkou se navrhovatel obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy. Přijme-li veřejnou nabídku více osob, smlouvu navrhovatel uzavře s jím zvolenou osobou.

SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ

Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud.

Smlouva o budoucí smlouvě může předcházet naprosté většině smluv. Její značný význam spočívá v tom, že vyjasňuje budoucí vztahy (např. dodavatelsko- odběratelské) ještě v době, kdy nelze uzavřít budoucí (již velmi konkrétní) smlouvu. Její právní význam zvažte v následujícím úkolu:

Úkol 133:
Uvažte rozdíl v právech oprávněného v případě, že smlouva o smlouvě budoucí je uzavřena a dále v případě, že uzavřena není.

Úkol 134:
Doplňte naznačenou smlouvu o smlouvě budoucí. Nezapomeňte na dostatečné identifikační údaje a na logická časová data.

LICHVA PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV

Neplatná j smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Tento princip neplatí, jestliže jde o smlouvu, kterou uzavřel podnikatel při svém podnikání.

SMLOUVY UZAVÍRANÉ ADHEZNÍM ZPŮSOBEM

Jestliže základní podmínky smlouvy byly určeny pouze jednou ze smluvních stran, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit, jde o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem.

Příklad:

Silnější strana použije k uzavření smlouvy formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek připravený pouze k podpisu, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

Pokud doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem odkazuje na podmínky mímo vlastní text smlouvy, je platná pouze tehdy, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.Tento princip opět neplatí mezi podnikateli. U smluv mezi podnikateli musí být prokázáno, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.

U smluv uzavřených adhezním způsobem je riziko pro silnější stranu, že bude v případě sporu na určitou část smlouvy pohlíženo jako na neplatnou

ZÁLOHA A ZÁVDAVEK

Právní úprava zálohy a závdavku je dispozitivní. Co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Závdavek musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Jestliže smlouvu nesplní ta strana, která dala závdavek, závdavek druhé straně propadá. Jestliže smlouvu nesplní ta strana, která závdavek přijala, je povinna vrátit dvojnásobek závdavku., případně nahradit vzniklou škodu způsobenou porušením smlouvy.

Úkol 135:
Pokuste se po prostudování předchozího textu charakterizovat rozdíl mezi zálohou a závdavkem.

7.7.2 Závazky ze smluv uzavřených se spotřebitelem

Nový občanský zákoník upravuje ochranu spotřebitele při závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (spotřebitelské smlouvy) se použije na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé.

Podnikatel má především značné informační povinnosti před uzavřením smlouvy. Zákon uvádí velký výčet zakázaných ujednání.

Příklady informačních povinností před závaznou nabídkou spotřebitele: označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností, cenu zboží nebo služby ( případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků), způsob platby a způsob dodání, údaje o právech vznikajících z vadného plnění. Netýká se smlouvy uzavírané za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření.

Příklady zakázaných ujednání: které umožňují podnikateli zvýšit cenu bez práva spotřebitele od smlouvy odstoupit, odkládají určení ceny až na dobu plnění, vylučují nebo omezují práva spotřebitele z vadného plnění nebo na náhradu újmy.

Jestliže se uzavírá smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek. Jedině tak se všeobecné podmínky mohou stát součástí smlouvy.

U smluv uzavíraných mimo prostor pro podnikatelovo podnikání má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů. Jestliže spotřebitel odstoupí od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy zboží, které od něho obdržel. Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal.

Úkol 136:
Posuďte z právního i morálního hlediska zájezdy organizované podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží nebo poskytování služeb.

Existují i situace, za kterých spotřebitel od smlouvy odstoupit nemůže, např. smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele, o dodávce v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit (např.osobní prádlo) apod.

Neobjednané plnění

Jestliže podnikatel dodal spotřebiteli něco bez objednávky a spotřebitel se ujal držby, stává se spotřebitel poctivým držitelem. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o to vyrozumět. Předmět tohoto plnění si spotřebitel může ponechat.

Poznámka:

V této části občanský zákoník upravuje také finanční služby. Vzhledem k tomu, že tato problematika se na většině školách učí v jiných předmětech, tento učební text problematiku finančních služeb neobsahuje.

7.7.3 Změna závazků

ZMĚNY ZÁVAZKŮ V SUBJEKTECH
NA STRANĚ VĚŘITELSKÉ	NA STRANĚ DLUŽNICKÉ
Postoupení pohledávky	Převzetí dluhu
Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).	Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo. musí se tak stát se souhlasem věřitele
	Přistoupení k dluhu
	Vedle hlavního dlužníka se stává dlužníkem třetí osoba (zavázán je původní dlužník i třetí osoba).

ZMĚNY V OBSAHU ZÁVAZKŮ
Novace	Dosavadní závazek se ruší a nahrazuje se novým závazkem.
Narovnání	Strany si ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dohoda, u které původní závazek nezaniká, pouze se v ní mění práva a povinnosti.

7.7.4 Zánik závazků

ZÁNIK ZÁVAZKŮ
Splnění	Splněním dluhu závazek zaniká.
Dohoda	Smluvní strany si mohou ujednat zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.
Započtení	Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu do výše v jakém se vzájemně kryjí.
Splynutí	Splyne-li právo a povinnost v jedné osobě.
Prominutí dluhu	Promine-li věřitel dlužníku dluh.
Výpověď	Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany (nebo stanoví-li to zákon). Smlouva se ruší až uplynutím výpovědní lhůty. Vše, co bylo plněno za dobu trvání smlouvy, jsou úkony právní.
Odstoupení od smlouvy	Smlouva se ruší od počátku při porušení smlouvy podstatným způsobem.
Následná nemožnost plnění	Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Nemožnost prokazuje dlužník.
Smrt dlužníka nebo věřitele	Závazek dlužníka zanikne pouze tehdy, jestliže plnění mělo být provedeno osobně dlužníkem. Závazek věřitele zanikne pouze tehdy, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.

Úkol 137:

Koupil jste od svého známého televizní anténu na chalupu na příjem některých vzdálenějších stanic. Váš známý vás ujistil, že v místě vaší chalupy bude příjem těchto stanic (konkrétně vyjmenovaných) velmi dobrý i bez zesilovače. Tvrzení vašeho známého můžete prokázat, neboť je vyslovil před několika svědky. Firma zabývající se montáží televizních antén vám po snaze anténu instalovat sdělila, že vzhledem k poloze vaší chalupy nelze příjem zajistit ani se zesilovačem.Vyhotovte příslušnou písemnost pro zánik kupní smlouvy.

Úkol 138:
Uveďte příklad na zánik závazku splynutím.

7.7.5 Úprava vztahů souvisejících se splněním

Poznámka:
Další dva odstavce textu se týkají všech vztahů, kde někdo něco někomu dluží (tedy i ve vztahu kupující - prodávající, dodavatel - odběratel, zhotovitel – objednatel apod.).

Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost.

Dlužník plní vadně, jestliže poskytne předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti;ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo, že se věc hodí k určitému užívání.

Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad.

ZÁRUKY, ODPOVĚDNOST ZA VADY A REKLAMACE

Principiálně nově od 1.1. 2014 je upravena problematika záruk a reklamací. Nový občanský zákoník neupravuje záruku ze zákona, ale prodávající bude odpovědný za zboží ze záruky, kterou zcizitel (např. prodávající) poskytne sám , nebo kterou si vzájemně sjednají. Převezme-li zcizitel záruku za jakost, zaručuje se , že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění způsobilý pro použití k ujednanému účelu, že podrží ujednané vlastnosti. Jestliže vlastnosti nejsou ujednány, vztahuje se záruka na účel a vlastnosti obvyklé. Místo záruky ve smlouvě, může ji prodávající převzít prohlášením v záručním listu, případně může být vyznačena na obalu. Předpokládá se, že délka záručních dob bude předmětem konkurenčního boje prodejců.

Zákoník upravuje odpovědnost za vady. Prodávající (zcizitel) budou odpovídat kupujícím za vady, která se vyskytnou v době 24 měsíců po převzetí zboží. Musí však jít o vady, které zboží mělo již v době prodeje. Jde i o vady skryté. Jestliže se vada projeví v průběhu 6 měsíců, má se za to, že zboží bylo vadné již v průběhu prodeje. Nelze totiž požadovat, aby každé zboží zůstalo po celé 2 roky stejné (např. boty, košile). Po uplynutí 6 měsíců existenci vady musí prokazovat kupující.

Právo i zájem kupujících bude jiné u vad neodstranitelných a u vad odstranitelných. Přesto nový občanský zákoník preferuje vyřešení reklamace hlediskem intenzity, jakou je vadou porušena smlouva. U vad velké intenzity (neodstranitelných)bude přicházet v úvahu zejména: výměna věci, přiměřená sleva (nebrání-li vada používání věci), odstoupením od smlouvy s vrácením peněz. U odstranitelných vad (nižší intenzity) bude přicházet zejména: právo na odstranění vady, žádat přiměřenou slevu, odstranění vady kupujícím s úhradou nákladů prodávajícím.

Úkol 139:
Doplňte následující reklamaci:

V zájmu kladného a rychlého vyřízení by měla mít kromě formálních náležitostí (identifikační údaje) tyto obsahové náležitosti

DOPORUČENÉ OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI REKLAMACE
Přesná charakteristika vady	Návrh na její vyřešení	Důkazní prostředky
přesný popis a okolnosti, za jakých k vadě mohlo dojít, fotografická dokumentace	např. nové bezvadné náhradní plnění, oprava na náklad dodavatele, sleva z ceny apod.	paragony, svědecké výpovědi znalecké posudky apod.

V řadě případů je vhodné předložit reklamaci na reklamačním listě, který může být např.:

Úkol 140:
Vyplňte následující reklamační list na základě vašeho příkladu.

UTVRZENÍ DLUHU

Formy utvrzení dluhu jsou smluvní pokuta a uznání dluhu.

Strany si mohou pro případ porušení smlouvy ujednat smluvní pokutu v určité výši.Věřitel může požadovat smluvní pokutu, i když mu nevznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiné formě než v peněžní. Zaplacení pokuty nezbavuje dlužníka povinnost splnit dluh. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit.

Úkol 141:
Doplňte část smlouvy o půjčce následujícím ustanovením o smluvní pokutě. Zvažte přiměřenost smluvní pokuty:

Dlužník je povinen vrátit půjčku do ........................ Jestliže tuto svou povinnost nesplní, zaplatí pokutu ve výši ............% denně z té části půjčky, s jejímž vracením se dostane do prodlení, tedy ode dne prodlení do dne vrácení celé částky. Smluvní pokutu je dlužník povinen zaplatit věřiteli do 10 kalendářních dnů od doručení písemné výzvy.

Uznání dluhu co do důvodu i výše musí být vyhotoveno v písemné formě. Z uznání dluhu vyplývá, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá

7.8 Závazky z právních jednání

Podívejme se napřed na přehled závazků z právních jednání a pak se přiměřeně zabývejme jednotlivými druhy těchto závazků. Závazky z právních jednání jsou tyto:

Darování; koupě movité i nemovité věci; přenechání věci k užívání jinému (výprosa, výpůjčka); nájem; pacht; licence; zápůjčka; úvěr; závazky ze schovacích smluv (úschova cenného papíru, skladování); závazky ze smluv příkazního typu (příkaz, zprostředkování, komise); zasílatelství; obchodní zastoupení; zájezd; přeprava věcí a osob; dílo; péče o zdraví; kontrolní činnost; účet(platební účet, vkladní knížka); akreditiv; inkaso; důchod; výměnek; společnost; tichá společnost; pojištění; sázka, hra a los; závazky z právního jednání jedné osoby (veřejný příslib, slib odškodnění); závazky z deliktů ( náhrada majetkové a nemajetkové újmy).

Jak je zřejmé z výčtu forem závazků z právních jednání, není možné probrat ty závazky z právních jednání , které se probírají v jiných předmětech, například v účetnictví, ekonomice, finančním řízení apod. Probereme tedy pouze ty závazky, které se tradičně probírají v právní nauce.Znova opakujeme, že všechny tyto závazky se týkají fyzických i právnických osob, neboť obchodní zákoník od 1.1.2014 je zrušen.

7.8.1 Darování

Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Přidarování věci zapisovaných do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí) vyžaduje smlouva písemnou formu.

Úkol 142:
Doplňte dále uvedenou darovací smlouvu uzavíranou podle zákona č.89/2012, občanský zákoník (účinnost od. 1.1. 2014).

7.8.2 Koupě

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí kupní cenu. Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci. Stejný důsledek má, nepřevezme-li kupující věc, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat.

Podstatné náležitosti kupní smlouvy jsou: identifikace smluvních stran, určení předmětu koupě a ujednání o kupní ceně. U kupní ceny musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Je velice vhodné zapracovat do smlouvy i čas plnění.

Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Sporům se vyhneme přesným definováním jakosti a provedení, případně používáním vzorků.

KOUPĚ MOVITÉ VĚCI

Koupě movité věci je každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc. Smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, je smlouvou kupní. Prodávající kupujícímu odevzdá věc včetně dokladů, které se k ní vztahují. Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě.

V případě, že věc je odesílána, je věc odevzdána kupujícímu prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího a umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy ( bude probráno později) vůči dopravci. Jinak je tomu, jestliže kupujícím je spotřebitel. V tomto případě je věc kupujícímu odevzdána, až mu ji předá dopravce.

KOUPĚ NEMOVITÉ VĚCI

Smlouva vyžaduje písemnou formu. Jestliže kupující neoznámí skrytou vadu stavby spojené sezemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. V případě, že prodávající v době odevzdání věci o vadě věděl nebo vědět musel, nemá na tuto námitku právo.

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ V KUPNÍ SMLOUVĚ

Strany si mohou ve smlouvě sjednat řadu vedlejších ujednání. Nejprve je všechny vyjmenujeme a v dalším textu některé z nich stručně vysvětlíme:

Vedlejší ujednání jsou: výhrada vlastnického práva; výhrada zpětné koupě; výhrada zpětného prodeje; předkupní právo; koupě na zkoušku; výhrada lepšího kupce; cenová doložka; jiná vedlejší ujednání, které si strany dohodnou.

Výhrada vlastnického práva

Vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, kupující se stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím.

Výhrada zpětné koupě a výhrada zpětného prodeje

Z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu. U zpětného prodeje si kupující vymíní, že věc prodá prodávajícímu zpět za stejných podmínek jako u zpětné koupě.

PŘEDKUPNÍ PRÁVO

Ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc překupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl předat třetí osobě (koupěchtivému). Vzhledem k tomu, že od 1.1.2014 budou pozemek a stavba vzniklá na něm od tohoto data jedinou nemovitostí, rozdílní vlastníci stavby a pozemku mají od 1.1. 2014 vzájemné předkupní právo. Spojením vlastníka pozemku a vlastníka stavby předkupní právo zaniká.

Koupě na zkoušku

Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc bez vady ve zkušební lhůtě schválí. Není-li sjednána zkušební lhůta, činí u movitých věcí 3 dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Jestliže kupující věc nepřevzal. Kupující věc schválil, jestliže ji neodmítl ve zkušební době. Odmítnout věc nelze, jestliže ji kupující nemůže vrátit ve stavu, v jakém ji převzal.

Výhrada lepšího kupce

Výhradou lepšího kupce nabývá právo prodávající dát přednost lepšímu kupci, jestliže se přihlásí v určité lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí 3 dny a nemovitých jeden rok od uzavření smlouvy. Zda kupec je lepší, rozhoduje prodávající. Nemusí dát přednost kupujícímu, který nabízí nejvyšší cenu.

Úkol 143:
Doplňte dále uvedenou kupní smlouvu uzavíranou podle zákona č.89/2012 (účinnost od. 1.1. 2014). Nezapomeňte na dostatečné identifikační údaje.

7.8.3 Koupě závodu

Závodem je organizovaný soubor jmění, které podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Závod tvoří vše co zpravidla slouží k jeho provozu. Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží.

7.8.4 Směna

Směnou se každá ze smluvních stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci.

7.8.5 Výprosa a výpůjčka

Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi (třeba i bez dohody)přenechal, může požadovat její vrácení dle libosti. Škodu na věci musí výprosník půjčiteli nahradit.

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechá vypůjčiteli věc a zavazuje se mu umožnit její dočasné užívání. I výpůjčka je bezplatná. Výpujčka se liší od výprosy. Při výprose není dohodnuta doba bezplatného užívání, takže půjčitel ji může žádat kdykoli zpět. Výpůjčka je termínovaná. V případě, že by byla sjednána dohoda u úplatě, změnily by se oba právní vztahy v nájem.

Úkol 144:
Řadu let užíváte bezplatně pozemek vašeho souseda k parkování. Po neshodě se sousedem vám soused parkování zakázal. O jaký právní vztah se před zákazem jednalo?

7.8.6 Zápůjčka (dřívější pojem půjčka)

Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka může být peněžitá i nepeněžitá. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu bez ohledu na změnu ceny. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství věcí. Není-li dohodnuta doba vypovězení smlouvy, je výpovědní lhůta šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel splatit i bez výpovědi.

Úkol 145:
Vyplňte následující smlouvu o zápůjčce.

7.8.7 Úvěr

Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

Úkol 146:
Uveďte druhy úvěrů, které znáte jiných předmětů (ekonomika, účetnictví).

7.8.8 Nájem

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Pronajmout lze věc nemovitou i věc movitou.

Je-li pronajatá věc zapsána do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí), zapíše se do veřejného seznamu i nájemní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem nájemce. Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

POVINNOSTI PRONAJÍMATELE A NÁJEMCE Z NÁJEMNÍ SMLOUVY
Povinnosti pronajímatele	Povinnosti nájemce
Přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu.	Užívat věc jako řádný hospodář, oznámit vadu věci, kterou má odstranit pronajímatel.
Udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata.	Platit nájemné v ujednané výši, není-li tato ujednána, platí se ve výši obvyklé, nájemné se platí měsíčně pozadu.
Zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.	Změní-li se vlastník, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

Pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak následující den poté, co jej nájemce o to požádá. Po dobu nájmu provádí údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu a opravy provádí pronajímatel. K opravě některých vad může zavázat nájemce.

Se souhlasem pronajímatele může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo (podnájem) nejdéle na dobu nájmu věci.

7.8.8.1 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu

Nový občanský zákoník podstatně zjednodušuje nájem bytu. Stačí, aby ve smlouvě byla dohoda na předmětu nájmu a na dohodě, že užívání bytu bude za úplatu.

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k bydlení. Je-li pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně jako u obytného prostoru. Je-li k zajištění bytových potřeb pronajat dům, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu bytu.

Smlouva vyžaduje písemnou formu. Pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Užívá-li nájemce byt pod dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

Nájem družstevního bytu

Nájemní smlouva není stanovena občanským zákoníkem, řídí se podle vzorových stanov a konkrétních stanov bytového družstva.

Nájem bytu ve vlastnictví právnické osoby obývaný členem nebo společníkem.

Práva a povinnosti člena nebo společníka a příslušné právnické osoby upravují především stanovy nebo společenská smlouva.

Nájemné strany ujednají pevnou částkou. Sjednává se na měsíc. Platí se předem společně se zálohami na služby. V případě, že strany si neujednají výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu. Pronajímatel je povinen zajistit nezbytné služby ( dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čistění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čistění komínů, případně provoz výtahu).

Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb nestanovuje občanský zákoník, ale různé vyhlášky (rozúčtování nákladů na tepelnou energii, teplou užitkovou vodu, vodné. stočné apod.). Stanovení některých služeb je však v pravomoci shromáždění vlastníků jednotek (bytů). Jde např. o osvětlení společných prostor.

Jestliže si strany neujednají každoroční zvyšování nájemného a nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě., pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. Postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě stanovuje prováděcí předpis. V případech sporů o výši nájemného rozhoduje soud.

Strany si mohou dohodnout, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu (kauci), že zaplatí nájemné. Nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Po skončení nájmu pronajímatel jistotu vrátí, může si ji však ponechat na úhradu nesplaceného nájemného.

PODNÁJEM

Nájemce může dát třetí sobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí i bez souhlasu pronajímatele. Jestliže trvale v bytě nebydlí, musí být souhlas pronajímatele. Podnájem končí společně s nájmem.

VÝPOVĚĎ Z NÁJMU

Pronajímatel může dát výpověď v tříměsíční výpovědní době z těchto důvodů: hrubé porušení povinností; odsouzení pro úmyslný trestný čin proti pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo osobě bydlící v domě nebo proti cizímu majetku v domě; má-li být vyklizen z důvodu veřejného zájmu; má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství nebo manželství již bylo rozvedeno; potřebuje-li pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda výpověď je oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem ( například nezaplatil nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců), má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal.

Výpověď podaná nájemcem je tříměsíční (tříměsíční u věcí nemovitých, u movitých měsíční).

Úkol 147:
Doplňte smlouvu o nájmu bytu:

Úkol 148:
Doplňte výpověď z nájmu bytu. Pozor na správné uvedení dat.

NĚKTERÉ DALŠÍ FORMY NÁJMU

Nájem dopravního prostředku

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

UBYTOVÁNÍ

Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodné ubytování na ujednanou dobu a objednatel se zavazuje ubytovateli zaplatit za ubytování a služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, případně ve lhůtě obvyklé.

7.9 Pacht

Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje pachtýři přenechat věc k dočasnému užívání a používání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Rozdíl nájmu od pachtu spočívá v tom, že pachtýř bude věc obhospodařovat a tím docilovat výnosy. Je-li propachtovaná věc zapsána do veřejného seznamu, lze pachtovní právo zapsat do tohoto seznamu. Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku (u zemědělského pachtu do 30. září následujícího roku), u ostatních pachtů do 31. prosince.

ZEMĚDĚLSKÝ PACHT

Zemědělský pacht je propachtování zemědělského nebo lesního pozemku. Lze jej sjednat nadobu neurčitou i určitou. Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. Pacht sjednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době.

PACHT ZÁVODU

Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i používá způsobem a v rozsahu, v jakém je třeba k řádnému provozování závodu. Předmět činnosti závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno.Propachtováním závodu se pachtýř přejímá všechny pohledávky (na základě ustanovení o postoupení pohledávek) a dluhy, které se provozu závodu týkají.

7.10 Licence

Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje poskytnout poskytovateli odměnu. Smlouva musí mít písemnou formu, jestliže se poskytne licence výhradní nebo má-li být zapsána do veřejného seznamu.

Výhradní licence znamená, že poskytovatel nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu trvání licence. Nevýhradní licenci může poskytovatel poskytnout třetí osobě.

Odměna za licenci může mít různou formu, např. pevnou částkou. Často je odměna ujednána v závislosti na výnosech z licence. V tomto případě musí nabyvatel umožnit kontrolu příslušných účetních záznamů, které poskytovatel je povinen utajit.

Úkol 149:
Firma na výrobu automobilů koupí výhradní licenci na výrobu automobilů značky Pardál od jejich výrobce. Uvažte, co všechno musí kupující firmě prodávající firma předat.

7.11 Závazky ze schovacích smluv

Smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátí. Požádá-li o to uschovatel, vrátí mu schovatel věc i před uplynutím doby úschovy. Sám ale nemá právo vrátit věc dříve.

Do smluv o úschově patří smlouva o úschově cenných papírů a smlouva o skladování.

Smlouvy o úschově cenných papírů jsou na většině škol obsahem jiných vyučovacích předmětů než práva, proto učební text tuto problematiku neobsahuje.

SMLOUVA O SKLADOVÁNÍ

Smlouvou o skladování se skladovatel zavazuje převzít věc tak, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladné. Může být uzavřena na dobu určitou i dobu neurčitou. Potvrzení o převzetí věci lze nahradit skladištním listem. Skladištní list je cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věci. Lze jej vydat na jméno nebo na řad (možnost převést na jinou osobu) nebo na doručitele.

Úkol 150:
Vyplňte následující smlouvu o skladování. Uveďte dostatečné identifikační údaje a pozor na logiku dat časových údajů.

7.12 Závazky ze smluv příkazního typu

Závazky ze smluv příkazního typu jsou příkaz, zprostředkování, komise, zasílatelství.

příkaz

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar byl způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti

Úkol 151:

Úkol 152:
Je příkazník povinen z uvedené příkazní smlouvy vymáhat nevybrané nájemné?

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Provize je splatná dnem uzavření smlouvy o zprostředkování, smlouva však může být uzavřená i s odkládací podmínkou. V tomto případě je provize splatná až splněním podmínky. provize zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním. Zprostředkovatel uschová všechny doklady pro zájemce.

Úkol 153:
Uzavřete vy osobně následující smlouvu o zprostředkování. Nezapomeňte na přesná identifikační data.

KOMISE

Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na´jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu, ve které jsou zahrnuty i náklady komisionáře. Z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, ale komisionáři.

Velice častou komisionářskou smlouvou je komisionářská smlouva na koupi cenných papírů, ve které obchodník s cennými papíry nakupuje cenné papíry na účet klienta.

ZASÍLATELSTVÍ

Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat a provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu.

Zasílatel je oprávněn žádat, aby mu byl dán písemný příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz), jestliže smlouva nemá písemnou formu.

Zasílatel tedy zajistí přepravu, neprovede ji sám. Jde vlastně o kombinaci dvou smluv – smlouvy o přepravě a smlouvy o obstarání přepravy.

Úkol 154:
Uvažte, které úkony jsou úkony související s přepravou budou tedy častou částí zasílatelských smluv.

SMLOUVA O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ

Smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel se zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednávání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu.

Obchodní zastoupení může být výhradní nebo nevýhradní. Při výhradním obchodním zastoupení nemá zastoupený právo na rozhodném území pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce, obchodní zástupce nemá právo ve stejném rozsahu vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby, ani uzavírat obchody na vlastní účet nebo na jiné osoby. Při nevýhradním obchodním zastoupení tato omezení obchodní zástupce nemá.

Úkol 155:
Doplňte údaje v následující smlouvě o obchodním zastoupení. Nezapomeňte na správné identifikační údaje (jak u fyzických, tak i právnických osob).

7.13 Zájezd

Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka předem připravený soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu. Aby šlo o zájezd, musí být uspořádán na delší dobu než dvacet čtyři hodiny a musí zahrnovat přenocování a alespoň dvě z následujících plnění: ubytování, dopravu, jinou významnou službu cestovního ruchu.

Potvrzení o zájezdu musí být písemné. V něm musí být velmi podrobně uvedeny všechny informace o zájezdu ( čas, všechny služby, cena, formy uplatnění práv, ubytování, poloha, kategorie, doprava, trasa, stravování.). Uvedené údaje může nahradit katalog se všemi předepsanými údaji. Zákazník může před zahájením zájezdu odstoupit vždy, pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen nebo v případě, že zákazník porušil svou povinnost. Zákazník však zaplatí odstupné, které musí být uvedeno v potvrzení o zájezdu nebo v katalogu. Novou úpravou při porušení povinnosti pořadatele je kromě náhrady škody na majetku také újma za narušení dovolené (zejména, byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen). Konkrétní výše náhrady musí být posuzována podle závažnosti porušení podmínek uvedených ve smlouvě.

Úkol 156:
Uveďte, kdy bude možno efektivně žádat náhradu újmy za narušení dovolené:

hodinové zpoždění odjezdu autobusu cestovní kanceláře
zpoždění odletu letadla na dovolenou o 3dny
ubytování v hotelu podstatně nižší kategorie.

Občanský zákoník také upravuje zahraniční školní pobyt (žáci základní školy, studenti střední a vysoké školy). Jde zejména o povinnosti pořadatele a zákazníka a o podmínky odstoupení od smlouvy a podmínky pro odstupné.

7. 14 Závazky ze smluv o přepravě

Do závazků ze smluv o přepravě patří smlouva o přepravě osoby, smlouva o přepravě věci, smlouva o provozu dopravního prostředku.

PŘEPRAVA OSOBY

Smlouvou o přepravě osoby (osob) se dopravce zavazuje přepravit cestujícího (cestující) do místa určení a cestující se zavazuje( zavazují) zaplatit jízdné. Podrobnosti určují přepravní řády. Jsou různé přepravní řády podle jednotlivých druhů přeprav. Přepravní řád je obecně závazný prováděcí předpis (např. vyhláška ministerstva dopravy), pro nákladní drážní dopravu platí nařízení vlády. Cestující, který uzavře přepravní smlouvu, je povinen dodržovat smluvní podmínky a tarifní podmínky (v podstatě ceny přeprav).

Úkol 157:
Vyplňte následující vybrané části smlouvy o přepravě osob.

PŘEPRAVA VĚCI

Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu. Přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.

Náhrada škody

Dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci, jestliže škodu nemohl odvrátit, nebo musí prokázat, že škodu způsobil odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky. V případě nedostatečného obalu je povinen dopravce odesílatele upozornit, pokud vadu při převzetí zásilky mohl poznat. Proto je nutno obalům věnovat zvýšenou pozornost, protože v případě sporu není předem jasné, kdo ji bude hradit.

Při přepravě lze nahradit potvrzení o převzetí zásilky náložným listem. Náložný list je cenný papír, který lze vydat na jméno, na řad (lze jej převést na jiného vlastníka dopravované věci), nebo na doručitele.

Úkol 158:
Doplňte smlouvu o přepravě věci:Uvažte právní formu dopravce, jestliže ji zastupuje jednatel.Pozor na přesnou identifikaci věci.

Úkol 159:
Vysvětlete rozdíl mezi potvrzením o převzetí zásilky a náložným listem.

PROVOZ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

Smlouvou o provozu dopravního prostředkuse provozce zavazuje přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest, jak to objednatel určí, a objednatel se zavazuje zaplatit provozci odměnu. Zpravidla jde o konkrétní dopravní prostředek podle SPZ.

7.15 Dílo

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným účinkem.Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

Cena díla je ujednána, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení nebo alespoň odhadem. V případě, že je cena ujednána pevnou částkou podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo. Jestliže byla cena určena na základě rozpočtu s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost nebo jeho závaznost, může požadovat zvýšení ceny. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud.

Úkol 160:
Doplňte následující smlouvu o dílo.

STAVBA JAKO PŘEDMĚT DÍLA

Pokud není stanoveno jinak, i na stavbu se vztahují ustanovení o díle. Podrobnější jsou ustanovení o kontrole provádění díla. Smlouva zpravidla stanoví pravidelné kontroly provádění díla (kontrolní dny). Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Reklamovat skryté vady stavby nebo projektové dokumentace bude možno do pěti let od převzetí stavby.

Dílo s nehmotným výsledkem

Toto dílo je předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. V případě, že toto dílo je chráněno průmyslovým právem (např.vynálezem, chráněným vzorem, ochrannou známkou) nebo jiným duševním vlastnictvím (např. autorským právem), má se za to, že jej zhotovitel poskytl pouze k účelu, který vyplývá ze smlouvy.

7.16 Péče o zdraví

Smlouvou o péči a zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti i zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Definice smlouvy neobsahuje úplatnost. Úplatnost přichází v úvahu tehdy, jestliže jiný právní předpis nestanoví, že se péče hradí výlučně z jiných zdrojů.

Smluvní formu má přispět zrovnoprávnění vztahu pacient – lékař. Poskytovatel musí postupovat s péčí řádného odborníka v souladu s pravidly svého oboru. V opačném případě se vystavuje nebezpečí protiprávního jednání. Je dále povinen vést předepsané záznamy o péči o zdraví, které prokazují průběh nemoci, lékařské úkony i podklady osvědčující správnost těchto údajů.

Tento smluvní typ se týká i léčitelů, masérů, případně dalších osob poskytujících péči o zdraví.

7.17 Kontrolní činnost

Smlouvou o kontrolní činnosti se kontrolor zavazuje zjistit nestranně stav určité věci nebo ověřit výsledek určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednatel se zavazuje zaplatit mu odměnu.

Příklad:
smlouva o provedení auditu, smlouva o provedení kontroly bezpečnosti práce.

Problematika kontrolní činnosti je většinou na školách součástí vyučování managementu nebo ekonomiky, proto tento učební text problematiku kontrolní činnosti neobsahuje.

7.18 Účet

Občanský zákoník upravuje ustanovení o smlouvě o účtu. V rámci této problematiky upravuje platební účet, jiné než platební účty, vkladní knížky, vkladní listy, akreditiv a jeho druhy a inkaso a jeho druhy.

Rovněž tato problematika je na školách obsahem jiných předmětů než práva, zejména ekonomiky a účetnictví. Limitovaný obsah učebního textu nedovoluje zde tuto problematiku uvádět.

7. 19Závazky ze zaopatřovacích smluv

Do zaopatřovacích smluv patří smlouva o důchodu a smlouva o výměnku.

Smlouvou o důchodu se plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). Občanský zákoník opravuje důchody velmi obecně, takže na něj navazují další podzákonné právní normy. Obecná ustanovení o důchodech se týká všech forem důchodů.

Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem na jinou osobu (jiné osoby) pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Je možné a vhodné zajistit zapsání výměnku do veřejného seznamu (katastru nemovitostí).

Nejčastěji půjde o případy, kdy při převodu majetku na potomka, si vlastník domu nebo bytu vymiňuje dále bydlet.

7.20 Společnost

Právní vztahy obchodních společností byly rozebírány v části o obchodních korporacích, takže zbývá problematika tiché společnosti.

Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Předmětem vkladu může být: peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetkováhodnotavyužitelná pro podnikání. Převzetím věci se stává podnikatel vlastníkem, kromě u nemovitostí.

Nehledě k tiché společnosti je ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání zavázán jen podnikatel ( např. placení daní, vyplácení mezd, inkaso dotací, placení pokut apod.). Tichý společník se podílí na zisku z čistého zisku nebo na ztrátě v ujednané výši.vzhledem k výši jeho vkladu. Na ztrátě se tichý společník podílí stejně jako na zisku.

Tichá společnost je vztah mezi právním subjektem (např. podnikatelem) a tichým společníkem. Takže tichá společnost se nezapisuje do veřejného (obchodního) rejstříku.

Úkol 161:
Pokuste se uvážit důvody, na základě kterých se vlastník kapitálu rozhoduje být tichým společníkem.

7.21 Závazky z odvážných smluv

Do závazků z odvážných smluv patří: pojistné smlouvy; sázka, hra a los.

POJIŠTĚNÍ

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

Problematika pojištění činnosti je většinou na školách součástí vyučování managementu nebo ekonomiky, proto tento učební text problematiku pojištění neobsahuje. Jde o obecnou problematiku pojistných podmínek, pojistky, náležitostí pojistné smlouvy, povinného pojištění apod. Dále občanský zákoník upravuje jednotlivá hlediska druhy pojištění ( škodové pojištění, obnosové pojištění, životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti, pojištění úvěru nebo záruky, pojištění finančních ztrát. Jde o problematiku, která je na školách řešena jinými předměty, např.ekonomikou. Shora uvedené pojmy jsou uvedeny pro pochopení celé struktury občanského práva.

SÁZKA, HRA A LOS

Sázkou se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany správné. Jestliže výhra nebyla dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat. V případě, že výhra byla dána, nemůže ji prohrávající strana vymáhat zpět.

Pro sázky uskutečňované podnikatelským způsobem (Sazka, Sportka, sázky na dostihy apod.) platí zvláštní pravidla). Pro hru a los platí obdobná použitelná pravidla jako u sázky.

7. 22 Závazky z právního plnění jedné osoby

Do závazků tohoto typu patří veřejný příslib, jehož formy jsou příslib odměny, vypsání ceny a slib odškodnění.

Příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené zavazuje přislibujícího tehdy, jestliže příslib byl veřejně vyhlášen. Odvolání příslibu (dokud výkon k němu ještě nebyl proveden) musí být stejnou nebo stejně účinnou formou.

Přislibuje-li se odměna vypsáním ceny za výkon co možná nejlepší, je veřejný příslib platný, uvede-li se v něm doba, po kterou se lze o cenu ucházet.

Slibem odškodnění se slibující zavazuje nahradit příjemci slibu škodu, vznikne-li mu z jeho určitého jednání, o něž ho slibující žádá a k němuž příjemce slibunení povinen.

Úkol 162:
Pokuste se formulovat situace, ve kterých by veřejné přísliby přicházely v úvahu.

7.23 Závazky z deliktů

Závazky z deliktů zahrnují náhrada majetkové a nemajetkové újmy a za zneužití a omezení soutěže (nekalá soutěž).

Ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu předcházejí ustanovení o prevenci, o předcházení vzniku škod. V tomto směru je každému subjektu občanskoprávních vztahů uložena právní povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku škod na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí. Opatrností a předvídavostí se můžeme vyvarovat někdy složitým situacím, ke kterým dochází v souvislosti vymáháním náhrady škody. Nejčastěji jde o vymáhání soudní.

Zvláštní povinnost prevence ukládá občanský zákoník samotnému ohroženému, který je povinen aktivně zakročit k odvrácení hrozící škody, a to způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Zvláštní případy prevenčního jednání jsou jednání v nutné obraně a krajní nouzi.

Škoda způsobená v nutné obraně a v krajní nouzi

Kdo přiměřeně útoku odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. Stejná situace jako u nutné obrany je i u krajní nouze.

Úkol 163:
Posuďte tuto situace:

Někdo vás udeří pěstí a vy mu v obraně rozbijete mobil.
Z okna uzamčeného bytu je zjevně otevřeným oknem v poschodí vidět požár, vy vyrazíte dveře a hasíte. Jak by se změnila situace, kdybyste požár zavinili vy?

Základním předpokladem vzniku závazku k náhradě škody je protiprávní úkon. Lze ho vymezit jako volní lidské chování, které se příčí právu. Druhým nezbytným předpokladem vzniku závazku k náhradě škody je existence škody. Mezi protiprávním úkonem a vzniklou škodou musí být objektivně existující příčinná souvislost (kauzální nexus).

PROTIPRÁVNÍ ÚKONY
AKTIVNÍ CHOVÁNÍ (KONÁNÍ)	PASÍVNÍ CHOVÁNÍ (OPOMENUTÍ)
například:
Zničení věci, útok na tělesnou integritu, krádež, pomluva, loupež.	Opomenutí povinného dohledu, neposkytnutí pomoci, neplacení daní, zanedbání povinné péče.

Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění ( škody). Povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu vzniká v těchto případech: byla-li povinnost výslovně ujednána nebo stanoví-li to zvláštní zákon (tedy jiný než občanský zákoník). Potom se povinnost nahradit nemajetkovou újmu posuzuje obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

NEMAJETKOVÁ ÚJMA

Nemajetková újma je taková újma, při které poškozený neztrácí majetek. Často však nemajetkové újmy mohou mít majetkové důsledky pro poškozeného. Nemajetkové újmy mohou mít různé formy, např. zdravotní (např.poškození obličeje), společenské (urážky na cti), zásahem do soukromí osoby (porušení ochrany osobních údajů).

Úkol 164:
Ve vaší obci je obchod. Z nějakých důvodů budete šířit nepravdivé zprávy, že v tomto obchodě se šidí špatně seřízenými váhami, že prodávají prošlé potraviny a že se často „mýlí“ při vracení peněz v neprospěch zákazníka.Posuďte, zda jde o nemajetkovou újmu.

Náhrada nemajetkové újmy

Náhradou nemajetkové újmy je zadostiučinění. Toto zadostiučinění může představovat řadu forem. Jestliže zadostiučinění není možné, musí být poskytnuto v penězích.

Úkol 165:
Posuďte tuto situaci:

Rodiče žáka na základě nepravdivých informací od svého syna šíří nepravdivé informace o jeho učiteli: žáky tělesně trestá, hanlivě je oslovuje, nespravedlivě známkuje. Pokuste se navrhnout vhodnou formu zadostiučinění.
Posuďte, kdy asi by přicházelo zadostiučinění ve formě peněz.

POVINNOST NAHRADIT ŠKODU (MAJETKOVOU ÚJMU)

Škoda je majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích. Může být způsobena různými formami.: porušením dobrých mravů, porušením zákona, nedbalostí, porušením smluvní povinnosti. Při určení škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Jestliže škůdce poškodil věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

Úkol 166:
Posuďte tuto situaci:

Zloděj při krádeži odcizil snubní prstýnky zemřelých rodičů, které poškozený chránil jako nezastupitelnou památku na své rodiče. Zloděj tyto prstýnky nevratně prodal.

FORMY ŠKODY
SKUTEČNÁ ŠKODA		UŠLÝ ZISK
zmenšení majetku poškozeného, vynaložené náklady na zjištění vzniku a výše škody		znemožnění rozmnožení majetku poškozeného
například:
Zničení určité věci, poškození určité věci, tato forma škody se hradí vždy.	Nedodání zboží do obchodu v souladu se smlouvou, nedojde-li k dohodě, výši určuje soud.

Úkol 167:

Uveďte konkrétní příklady skutečné škody.
Uveďte konkrétní příklady ušlého zisku.
Pro vyčíslení kterého druhu škody jsou bezprostředním podkladem účetní záznamy?

ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání

Jde o osoby nezletilé nebo stižené duševní chorobou. I když tyto osoby nemají plnou způsobilost k zavinění, mohou přesto v konkrétním případě odpovídat za způsobenou škodu, jestliže mohly rozpoznat následky svého zavinění a ovládnout se. Spolu s nimi odpovídají i osoby, které nad nimi měly vykonávat dohled, nebo výlučně samy. Zejména v případě, že u nezletilého dítěte nabyla dána dostatečná rozumová a volní vyspělost vzhledem k jeho věku.

Úkol 168:
Doplňte dále uvedenou žalobu o náhradu škody uvedením do původního stavu.

Škoda z provozní činnosti

Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu činnosti. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Úkol 169:
Posuďte škodu způsobenou chemickou látkou při čistění oděvů.

Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným

V těchto případech (např. továrna na výrobu výbušnin) platí daleko přísnější ustanovení. Např. v případě průmyslové havárie soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem.

Škoda na nemovité věci

Škodu vzniklou i při oprávněném provádění prací nebo jejich zajišťování musí ten, kdo práce provádí nebo zajišťuje uhradit.

Škoda z provozu dopravních prostředků

Mimo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použil dopravní prostředek bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Po dobu opravy dopravního prostředku je provozovatelem osoba, která dopravní prostředek převzala k opravě.

Škoda způsobená zvířetem

Škodu způsobenou zvířetem vždy hradí jeho vlastník. Jestliže zvíře bylo svěřeno jiné osobě, škodu hradí vlastní společně s touto osobou. Odpovědnosti za škodu za domácí zvířata, která slouží k obživě vlastníka se může vlastník zprostit, jestliže prokáže, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost.

Škoda způsobená věcí

Kdo je povinen někomu plnit a použije přitom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To se samozřejmě týká i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. Při zřícení budovy v důsledku nedostatku jejího udržování, nahradí škodu vlastník, který udržování zanedbal. Může se to týkat i předešlého vlastníka.

Škoda způsobená vadou výrobku (movité věci určené k uvedení na trh)

Škodu nahradí ten, kdo vyrobil nebo jinak získal. Společně s ním nerozdílně i ten, kdo výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jinak. S těmito osobami i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh a v rámci svého podnikání. Škoda se hradí v částce převyšující 500 EUR.

Úkol 170:
Uveďte příklady slovních ochranných známek.

Škoda na převzaté věci

Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo její zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Při určení výše škody se přihlíží k tomu, co poškozený bude muset vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkcí před škodou. Ke stupni opotřebení poškozených věcí by se nemělo tolik přihlížet tak jako dosud.

Úkol 171:
Od vás přejatý automobil jej autoopravna ponechala na oploceném prostoru..Přes noc k automobilům vlezli vandalové a rozbili na vašem autě přední sklo. Cena opravy je 30 000 Kč. Se zřetelem na opotřebení je hodnota tohoto skla 17 000Kč. Jak velkou náhradu škody budete požadovat?

Škoda na odložené věci

Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kde se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Právo nutno uplatnit nejpozději do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.

Úkol 172:
S dvěma kamarády jste šli do restaurace na oběd. Tam jste si pověsili na věšák kabáty. Po rozhodnutí odejít jste zjistil, že vám chybí kabát. Zavoláte vedoucího restaurace a chcete absenci kabátu vyřešit. Vedoucí vám ukáže ceduli nad věšákem, kde je napsáno, že za odložené věci se neručí.Vy tvrdíte, že tato cedule nemá právní význam.

Má cedule právní význam?
Jak budete dále postupovat, abyste získali náhradu škody?
Od čeho bude váš další potup odvislý?
Kdo určí výši náhrady škody v případě sporu?

Škoda na vnesené věci

Kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, nahradí škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí. Samozřejmě škodu nehradí, jestliže ubytovatel prokáže, že by ke škodě došlo i jinak nebo že ji způsobil ubytovaný nebo jeho provázející osoba. Škoda se hradí maximálně do výše stonásobku ceny za ubytování za jeden den.

Škoda způsobená informací nebo radou

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

ZPŮSOB A ROZSAH NÁHRADY ŠKOD

ZPŮSOB A ROZSAH NÁHRADY ŠKOD
Uvedením do předešlého stavu	V penězích
Tato forma (na rozdíl od dřívější úpravy) má přednost.	není-li to dobře možné
	požádá-li o to poškozený
Hradí se skutečná škoda i ušlý zisk. Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji soud. Ten může náhradu škody snížit z důvodů hodných zvláštního zřetele.

Úkol 173:
Posuďte tuto situaci:

Automobil stavebního podniku havaroval do zdi pivovaru. Pivovar trvá na uvedení v předešlý stav. Musí mu být vyhověno?

Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení

Ublížení na zdraví může mít různé formy a různé stupně intenzity (pohmožděnina, řezná rána, zlomenina, nutnost odnětí končetiny apod.) Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Jestliže vznikla poškozenému překážka lepší budoucnosti, nahradí mu škůdce i snížení společenského uplatnění.

Škůdce hradí také účelně vynaložené náklady spojené s péčí o poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost. Při usmrcení navíc škůdce kromě nákladů na výživu pozůstalých hradí náklady pohřbu. Nový občanský zákoník ruší všechny tabulky, takže soudy nejsou limitovány určením spravedlivé náhrady škody a budou rozhodovat individuálně se zřetelem k specifice každého případu.

U peněžitých dávek občanský zákoník stanovuje principy výpočtu náhrady za ztrátu výdělku, náhradu studentům, náhradu za ztrátu důchodu. Na žádost poškozeného může soud místo pravidelné náhrady přiznat odbytné ( jednorázové vyplacení náhrad).

Úkol 174:
Na lyžařském zájezdu školy došlo k úrazu přesto, že učitel vykonával dozor v souladu s právními normami. Posuďte odpovědnost učitele.

7.24 Zneužití a omezení soutěže

Kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí soutěž nekalou soutěží zneužívat, ani omezovat jiné soutěžitele nebo zákazníky a tím jim přivodit újmu.

NEKALÁ SOUTĚŽ

Klamavá reklama; klamavé označení zboží a služeb; vyvolání nebezpečí záměny; parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele; podplácení; zlehčování; srovnávací reklama, pokud není dovolená jako přípustná ( přípustná je např. není-li klamavá); porušení obchodního tajemství; dotěrné obtěžování; ohrožení zdraví a životního prostředí.

OCHRANA PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI

Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel, nebo aby odstranil závadný stav, požadovat přiměřené zadostiučinění (např. přiznání a omluvu nebo peněžní zadostiučinění), náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení.

Úkol 175:
U následujících textů uveďte jednotlivé formy nekalé soutěže:

Lživé tvrzení, že výrobek byl vyznamenán první cenou na výstavě „Země-živitelka“.
Užití jmen známých osob při prodeji vlastních výrobků.
Soutěžitel osobě, která je členem statutárního orgánu jiného soutěžitele nabídne odměnu za získání výhody.
Uvádění horších vlastností u výrobků ostatních soutěžitelů než skutečně mají.
Sdělování vedoucím pracovníkům jiných závodů o neveřejných budoucích záměrech našeho závodu.
Neustálé zasílání reklamních materiálů i těm soutěžitelům, kteří si ti zjevně nepřejí.
Prodej zeleniny s vyšší než přípustným obsahem dusičnanů.

7.25 Závazky z jiných právních důvodů

Do závazků z jiných právních důvodů patří bezdůvodné obohacení a nepřikázané jednatelství.

BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Poctivý obohacený musí vydat nebo nahradit veškerý prospěch do té míry, v jaké jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený. Bezdůvodné obohacení všaknemusí být vždy důsledkem protiprávního jednání jako v případě odpovědnosti za škodu.

Úkol 176:
Posuďte následující situace:

Omylem jste uhradili fakturu jiné než dodavatelské firmě. V termínu jste požádali neoprávněnou firmu o vrácení peněz bez úspěchu. Posuďte potřebné právní možnosti získání peněz zpět.
V hotelu vám poskytují bez objednání snídaně. Vy se domníváte, že jsou součástí ceny za ubytování. Po ukončení pobytu hotel požaduje jejich zaplacení. Musíte je platit?
Číšník dostal od hosta spropitné. Jde o bezdůvodné obohacení? Jde o nespravedlivé bezdůvodné obohacení?

NEPŘIKÁZANÉ JEDNATELSTVÍ A UPOTŘEBENÍ CIZÍ VĚCI K PROSPĚCHU JINÉHO

Nepřikázané jednatelství

Vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. Jsou však případy, kdy nepřikázané jednatelství jsou vyloženě ve prospěch někoho jiného. Jde o odvrácení škody, záchranu cizí věci a jednání k užitku jiné osoby. V případě odvrácení škody pak ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelně vynaložené náklady (i když by se výsledek nepřikázaného jednatele nedostavil). U záchrany cizí věci od nevyhnutelné ztráty nebo zkázy, náleží osobě přiměřená odměna (nanejvýš desetina ceny věci) a náhrada účelně vynaložených nákladů. I u jednání k užitku jiné osoby bez jejího svolení máte právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Úkol 177:
Posuďte následující situace:

Účastník silničního provozu spatřila parkovišti, že cizí auto začíná hořet.Vzal hasící přístroj ze svého auta a požár cizího auta uhasil.
Najdete v lese pouzdro s mobilem. V pouzdře je ještě paragon z obchodu, ve kterém byl mobil koupen.Chcete mobil vrátit.Uvažte, jak si můžete počínat. Máte právo na odměnu?
Jste v chatové oblasti svědkem úrazu.s krvácením.Okamžitě krvácení zaškrtíte a uvážíte, že převoz do nemocnice vaším autem bude rychlejší než při přivolání záchranné služby I když úhradu nákladů odmítnete, máte na ni právo?

7.26 Závěr k občanskému právu

Občanským zákoníkem (zákonem č. 89/2012 sb.), se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tedy od 1.1. 2014. Občanský zákoník ve svých ustanoveních společných, přechodných a závěrečných řeší, jak se vypořádat se všemi právními vztahy, které nabyly účinnosti do 1.1. 2014.

Platí obecný princip, že ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Práva a povinnosti vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Je však celá řada výjimek z těchto obecných ustanovení. Týká se to značného množství právních vztahů, např. svéprávnosti, názvů právnických osob, které odporují ustanovením tohoto zákona (do dvou let musí přizpůsobit názvy); právní poměry právnických osob vyvíjejících podnikatelskou činnost, které se řídí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dřívějšími právními předpisy (obchodní zákoník), zůstávají nezměněny a nadále se řídí právními předpisy, podle nichž byly zřízeny; stavba se stane součástí pozemku později, až bude jeden vlastník obojího (vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku apod.) ; při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele; a celá řada dalších specifických ustanovení.

Poznámka:

Lze souhlasit s názory odborné veřejnosti, že vnášení nového občanského práva do života společnosti a právního vědomí občanů bude procesem dlouhodobým (možná 5 až 10 let).O to usilovněji a zodpovědněji by se mladí lidé měli seznamovat s novými právními úpravami, protože získávání právních poznatků od starších generací v praxi bude často dosti zavádějící.