3

Právo Evropské unie

Úvodem několik poznámek ke smyslu a cílům Evropské unie. Pochopíme-li smysl a cíle Evropské unie, lépe pochopíme její právo. Evropská unie je společenství demokratických států, jež se rozhodly vzájemně spolupracovat. Jsou spojeny zásadami svobody a úctou k lidským právům. Jedním z důvodů bylo propojování národních ekonomik, které mělo přispět k řešení ekonomických problémů. Česká republika vstupem do Evropské unie se může aktivně účastnit postupného naplňování cílů Evropské unie, které lze stručně vyjádřit ve třech směrech. Jde však o postupný integrační proces, takže následující cíle ještě nejsou v plném rozsahu naplněny.


VOLNÝ POHYB KAPITÁLU, ZBOŽÍ A SLUŽEB

Volný pohyb kapitálu, zboží a služeb vlastně znamená volný trh kapitálu, zboží a služeb. Odstraňují se všechny překážky k podnikání v kterékoli zemi EU. Obchod uvnitř EU ztrácí charakter zahraničního obchodu a přibližuje se k obchodu vnitrostátnímu.

VOLNÝ POHYB OSOB

Volný pohyb osob znamená především volný trh práce. Jde o možnost zaměstnání v kterékoli zemi EU, vzájemné uznávání dokladů o vzdělání, možnost cestování bez pasů a víz za prací i turistikou. Možné je i v kterékoli zemi bydlet a žít.

VOLNÝ POHYB PENĚZ

Volný pohyb peněz znamená především volný finanční trh. Jedná se zejména o společnou měnu, společnou daňovou, úvěrovou a celní politiku. Je samozřejmé, že uvedené cíle mají svůj odraz v právní úpravě práva Evropské unie jako celku.


3.1 Úprava právních vztahů v Evropské unii


V rámci Evropské unie postupně vzniká ucelený právní systém, který podstatně ovlivňuje právní systémy jednotlivých států. Tento systém se nazývá Právo Evropského společenství, v češtině se vžil název komunitární právo. Komunitární právo obsahuje právní akty různé právní síly. Především jde o zakládací smlouvy Evropského společenství a Evropské unie a některé mezinárodní smlouvy. Jmenované prameny práva jsou prameny primární. Mezi těmito smlouvami má zvláštní postavení Lisabonská smlouva.


LISABONSKÁ SMLOUVA

Lisabonská zvyšuje význam Evropského parlamentu, obsahuje nové pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu a mezinárodním smlouvám. Obsahuje rozdělení pravomocí mezi EU jako celkem a jednotlivými členskými státy EU ve prospěch EU. Zjednodušuje rozhodující postupy a pravidla hlasování. Připouští možnost vystoupení z EU. Od roku 2014 je hlasování dvojí většinou: Této většiny bude dosaženo, pokud souhlas s návrhem vysloví 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel EU. Smlouva vytváří funkci předsedy Evropské rady. Zakotvuje Listinu základních práv a svobod jako součást Evropského práva.



Poznámka:
Lisabonská smlouva vznikla jako reakce na neschválení Evropské Ústavy.



Ostatní prameny vydávané orgány EU jsou prameny sekundárními. Mezi tyto prameny patří:

1. NAŘÍZENÍ

Nařízení je hlavním komunitárním aktem, který v každém státě platí bezprostředně a jednotně, tedy bez prováděcího vnitrostátního aktu. Automaticky tedy potlačuje aplikaci vnitrostátních právních norem. Stává se integrální součástí právních systémů jednotlivých členských států. Právní subjekty se ho mohou dovolávat stejným způsobem jako předpisů práva vnitrostátního.

2. SMĚRNICE

Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, ale volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.

3. ROZHODNUTÍ

Rozhodnutí je závazné ve všech částech, ale pouze pro ty subjekty, kterým je určeno. Určeno může být jednotlivým státům, jednotlivých právnickým i fyzickým osobám. Jsou okamžitě závazné ve znění v jakém byla přijata. Vydává je Rada nebo Komise. Rozhodnutí nevyžadují další právní akty v jednotlivých státech.

4. DOPORUČENÍ

Doporučení jsou právně nezávazné projevy vůle EU, které předpokládají dobrovolné plnění ze strany členských států nebo jiných právních subjektů.

5. STANOVISKA

Stanoviska jsou právně nezávazné projevy vůle orgánů Evropské unie k různým postupům v jednotlivých státech nebo k vnitřním právním úpravám. Aby uvedené právní akty mohly vznikat, musí existovat unijní orgány, které tyto akty vydávají a které zajišťují jejich plnění.


3.2 Organizace a orgány Evropské unie


Evropská unie má vybudován systém nadnárodních (nadstátních) orgánů, které přijímají závazná rozhodnutí nebo doporučení pro členské státy. Vzhledem k malé informovanosti o těchto orgánech, uvedeme jejich strukturu poněkud podrobněji. V následující tabulce je uveden přehled orgánů nejvýznamnějších:

Evropský parlament
sídlo Štrasburk

Je zastupitelským orgánem EU. Zastupuje více než 400 miliónů občanů EU. Je volen v přímých volbách. Počet členů cca 760. EP má pravomoci legislativní (tvorba a posuzováníprávníchnorem), rozpočtové (každoročně schvaluje rozpočet EU) a kontrolní (kontrola Komise a Rady).

Evropská rada
sídlo Štrasburk

Skládá se z hlav států a předsedů vlád členských států EU a předsedy Evropské komise. Rozhoduje na základě principu jednomyslnosti. Lisabonskou smlouvou je zřízen stálý předseda Evropské rady. Zasedá zhruba 3x do roka.

Rada EU
sídlo Brusel

Je rozhodující orgán EU vybavený zákonodárnými i výkonnými pravomocemi. Členy jsou zástupci na ministerské úrovni a jsou zmocněni zavazovat vládu členského státu. Rada má právo vydávat akty práva Evropského společenství (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Rozhodování v Radě je buď prostou většinou, u některých otázek kvalifikovanou většinou (viz Lisabonská smlouva), u zásadních otázek na základě jednomyslnosti.

Evropská komise
sídlo Brusel

Skládá se z komisařů. V Komisi musí být nejméně 1 státní příslušník každého členského státu. Velké státy mají 2 komisaře. Aparát Komise má přes 15 000 pracovníků. Základní úkoly Komise spočívají ve zpracovávání návrhů legislativy EU, v kontrole plnění smluv a opatření (např. může ukládat pokuty), která na základě těchto návrhů učinily instituce EU, ve správě rozpočtu EU (přes 120 miliard EUR) a zastupuje EU v mezinárodních obchodních vztazích. Rozhoduje na základě prosté většiny.

Soudní dvůr Evropské unie
sídlo Lucemburk

Rozhoduje o otázkách přednesených členskými státy, orgány EU, jednotlivci i firmami. Rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou pro soudy jednotlivých států závazná. Má 25 soudců. Zajišťuje jednotný výklad evropského práva.

Evropská centrální
banka sídlo Frankfurt nad Mohanem

Spolu s národními centrálními bankami vytváří Evropský systém centrálních bank. Je měnovou bankou pro Eurozónu.

Evropský účetní dvůr
sídlo Lucemburk

Chrání zájmy evropských daňových poplatníků, kontroluje, zda EU vydává finanční prostředky podle schválených rozpočtových pravidel a pro účely, na které jsou určeny. Má pravomoc kontrolovat jakoukoli instituci, která vydává prostředky jménem EU. Má 25 členů.


PORADNÍ ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE
HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR VÝBOR REGIONŮ

Předkládá svá stanoviska Evropské komisi a Radě. Sdružuje zaměstnance, zaměstnavatele, svobodná povolání, družstva, obchodní komory, svazy spotřebitelů apod.

Je poradním orgánem rady a Evropské komise. Skládá se z představitelů regionálních a komunálních správ. Předkládá stanoviska k čerpání regionálních fondů a k zásadním změnám v regionech členských států.


  Evropská unie spolupracuje s dalšími evropskými institucemi, které však nejsou organizačními složkami Evropské unie. Jde např. o tyto organizace:

 

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

Financuje investiční projekty EU, poskytuje finanční prostředky malým a středním podnikům pomocí Evropského investičního fondu.

Evropský veřejný ochránce práv (ombudsman)

Prošetřuje stížnosti a administrativní pochybení institucí a orgánů EU

Evropský statistický úřad (Eurostat)

Zpracovává statistické údaje EU a koordinuje metodiku EU s metodikou statistických institucí v členských státech EU.

Evropský úřad pro výběr personálu

Provádí nábor pracovníků pro instituce a orgány EU.

Úřad pro publikace

Poskytuje informace o EU.

Evropská správní škola

Školí zaměstnance EU.

….... a další specializované agentury a decentralizované orgány

Právo Evropské unie se neustále vyvíjí. Zatím pokusy orgánů EU vytvořit a získat schválení Evropské ústavy se nepodařilo. Proto byla vypracována a s určitými obtížemi přijata Lisabonská smlouva.



Úkol 26:

  1. Vysvětlete princip zásady jednomyslnosti.
  2. Vysvětlete obecný rozdíl mezi prostou většinou a kvalifikovanou většinou.


Vzhledem k tomu, že jsme pochopili souvislost práva Evropské unie se systémem práva České republiky, můžeme přejít k výkladu jednotlivých právních odvětví České republiky.