Obsah

5

Správní právo

SPRÁVNÍ PRÁVO

Správní právo je jedním z nejrozsáhlejších odvětví veřejného práva. Upravuje výkonnou státní moc, veřejnou správu a územní samosprávu. Obsahuje značné množství různorodých právních norem řešících například územní rozdělení státu, správní řízení, přestupky, správu daní a poplatků, správu školství, správu zdravotnictví a další.
PRAMENY SPRÁVNÍHO PRÁVA

Správní právo není upraveno nějakým jednotlivým základním předpisem (zákoníkem – kodexem). Významnými zákony jsou zákon o správním řízení (správní řád), zákon o krajích, obcích, stavební zákon, petiční zákon, zákon o přestupcích, zákon o státní kontrole, o místním referendu řada dalších. V rozsáhlejší míře než v jiných právních odvětvích se zde uplatňují vedle zákonů také podzákonné závazné právní předpisy (vyhlášky ministerstev, krajů, obcí apod.). Sem patří např. předpisy o hospodaření s přírodními zdroji, výkonu práva myslivosti a rybaření aj.

Úkol 32:
Předchozí charakteristika správního práva obsahuje mnoho nevysvětlených pojmů, jejichž obsah bude předmětem dalšího učiva. Pokusme se na základě předchozích znalostí vysvětlit následující otázky:

  1. rozdíl mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní
  2. proč rovnováha mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní je nezbytným předpokladem fungování demokratického státu

Úkol 33:

  1. Posuďte vztah ústavního práva a všech ostatních právních odvětví.
  2. Vysvětlete rozdíl veřejného a soukromého práva a proč je správní právo odvětvím práva veřejného.

5.1 Členění správního práva


Vzhledem ke značné šíři problematiky správního práva je nutné toto právní odvětví rozčlenit do jednotlivých druhů vztahů správního práva.


VNITŘNÍ ČLENĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA
SPRÁVNÍ PRÁVO ORGANIZAČNÍ

Zakotvuje základní zásady organizace veřejné správy. Základní právní předpisy: zákon o působnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, zákon o krajích, zákon o obcích.
SPRÁVNÍ PRÁVO HMOTNÉ

Představuje právní úpravu jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy. Základní právní předpisy, kterých je velké množství, např.: zákon o soustavě základních a středních škol (školský zákon), zákon o péči a zdraví lidu, zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) apod.
SPRÁVNÍ PRÁVO PROCESNÍ

Upravuje procesně právní postup při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků správního řízení. Základní právní předpis: správní řád. Některé právní předpisy upravují správní řízení odchylně od správního řádu. V těchto případech jde o zvláštní úpravu správního řízení (např. správní řízení podle stavebního zákona, správní řízení podle daňového řádu apod.).
SPRÁVNÍ PRÁVO TRESTNÍ

Zahrnuje právní úpravu základů a následků odpovědnosti za správní delikty, s uplatněním trestních postihů. Základní právní předpisy: zákon o přestupcích. I zde sankce za některé přestupky jsou upraven v jiných zákonech. Např.stavební zákon sám upravuje postihy za porušení povinností na tomto úseku.

Úkol 34:

  1. Uveďte nějaký správní akt, který vydávají obce.
  2. Dovedete domyslet, které orgány řeší přestupky a které trestné činy (přečiny a zločiny)?

5.2 Správní akty jako součást právních aktů


Právní akty členíme na právní akty veřejnoprávní normativní a právní akty individuální. Veřejnoprávní normativní akty vydávají orgány veřejné moci (zákonodárné orgány, výkonné orgány, orgány územní celků).


Naopak individuální právní akty jsou výsledkem použití normativních právních aktů na konkrétní případ, např. správní rozhodnutí, rozsudek apod.


Právní akty vydávají orgány zákonodárné, orgány výkonné a orgány územní samosprávy. Zákonodárným orgánem je parlament (poslanecká sněmovna a senát).


PRÁVNÍ AKTY PARLAMENTU
ústavní zákony
ostatní zákony
zákonná opatření senátu

PRÁVNÍ AKTY VÝKONNÝCH ORGÁNŮ
Vláda Min. a ost. ústř. orgány Rada obce, rada kraje Prezident Česká nár. banka
nařízení vyhlášky nařízení rozhodnutí
(např. amnestie) 		vyhlášky
PRÁVNÍ AKTY OBCÍ A KRAJŮ
obecně závazné vyhlášky

Stejná logika je u právních aktů správního práva, které můžeme označit jako správní akty. Tedy správní akty jsou součástí právních aktů.


Jinou skupinou právních aktů jsou interní normativní akty, které jsou vydávány v rámci organizace (podniku, školy, zdravotnického zařízení apod..) Tyto akty nemají obecnou povahu. Jde např. o statuty, organizační řády, poplachové směrnice, pracovní řády apod.).


Správní akty jsou jednostranné  správní úkony, které řeší právní poměry určitých adresátů. Jsou výrazem veřejné správy a buď ukládají nějakou povinnost nebo k něčemu opravňují.


Správní akt musí být konkrétní a adresný.  Základním požadavkem je soulad se zákonem a skutečnost, že vydání aktu je potřebné a odůvodněné s ohledem na plnění úkolůveřejné správy.


5.2.1 Členění správních aktů

Správní akty rozdělujeme také na normativní a individuální.


SPRÁVNÍ AKTY
NORMATIVNÍ INDIVIDUÁLNÍ

Normativní správní akt je vydaný správním orgánem na základě zákonného zmocnění, v němž jsou obsažena obecně závazná pravidla zákonného chování. Mohou mít různá pojmenování (nařízení, vyhláška apod.).
Adresátem je každý, koho se pravidlo týká, např. každý řidič motorového vozidla (pravidla silničního provozu), každý prodavač na trhu (tržní řád), tedy předem neurčitý počet osob.

Individuální správní akt má konkrétní podobu, řeší individuální věc, je adresován individuálnímu subjektu (fyzické nebo právnické osobě). Je formou jednostranné činnosti správního orgánu, nejde tedy o smlouvu. Spočívá v založení, změně nebo zrušení určitého práva nebo určité povinnosti.

Příklady: vyměření daně, přijetí ke studiu, vyloučení ze školy, zrušení užívacího práva k bytu, vydání stavebního povolení apod.

Úkol 35:
Následující správní akty rozdělte na individuální a normativní:

  2. Vyhláška o poplatcích ze psů.
  3. Udělení pokuty za překročení povolené rychlosti panu Svobodovi.
  4. Vyměření poplatku z místa panu Novákovi.
  5. Vydání pasu každému žadateli.

5.3 Prameny správního práva


Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, prameny práva (nejen správního, ale všech právních odvětví) jsou právní formy, v nichž nalézáme platné právo, platné právní normy. Základním pramenem práva jsou v našem státě tzv. normativní právní akty. V praxi se také nazývají obecně závazné právní předpisy.


Mezi obecně závaznými právními předpisy (právními normami) existují dva druhyvztahů. Vztah vyšší a nižší právní síly (vztah nadřízenosti a podřízenosti)a vztah prvotnosti a odvozenosti (vztah prvotnosti a druhotnosti).


Třídění právních aktů podle právní síly si můžeme představit jako určitou pyramidu podle stupně právní síly. Akty nižší právní síly nesmějí odporovat aktům vyšší právní síly.


Normativní právní akty mohou být zrušeny pouze normativními právními akty stejné nebo vyšší právní síly. Např. zákon může být zrušen novým zákonem nebo ústavním zákonem, nemůže být zrušen vyhláškou. Tato problematika byla řešena v předchozích kapitolách.


Školní řád vydaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je právní akt. Školní řád vydaný ředitelem příslušné školy je vnitřní předpis.


Úkol 36:

  1. Uveďte příklad některého zákona
  2. Uveďte příklad nařízení vlády.
  3. Uveďte příklad vyhlášky nebo nařízení obce nebo kraje.
  4. Uveďte příklad vnitřního předpisu.

5.3.1 Nejvýznamnější prameny správního práva

Správní právo obsahuje dále prameny (právní normy), které jsou základními prameny správního práva a zvláštní právní normy, pomocí kterých jsou také řešeny různé právní vztahy správního práva:

Základní prameny správního práva
Zákon o správním řízení ( správní řád)
Zákon o obcích (obecní zřízení)
Zákon o krajích (krajské zřízení)
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
O Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
O ochraně osobních údajů
O svobodném přístupu k informacím
O veřejném ochránci práv
O státní kontrole
O přestupcích odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné mocí rozhodnutím nebo nesprávným postupem a některé další

Poznámka:
Nejdůležitější základní prameny správního práva budeme v dalších částech tohoto učebního textu podrobněji probírat.


PŘEHLED NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH NOREM SPRÁVY

SPRÁVA VE ZDRAVOTNICTVÍ

Např. zákony: o péči a zdraví lidu, o veřejném zdravotním pojištění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně, o České lékařské komoře, o České lékárnické komoře,o České stomatologické komoře, transplantační zákon, zákon o návykových látkách a řada zákonů dalších.

Úkol 37:

  1. Vysvětlete, co znamená, že zdravotní pojištění je všeobecné.
  2. Vysvětlete význam profesních komor.

Z hlediska vlastnictví lze zdravotnictví členit na státní a nestátní. Zřizovatelem státních zdravotnických zařízení je Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajské, městské nebo obecní úřady. Nestátní zdravotnická zařízení mohou provozovat fyzické a právnické osoby, které mají oprávnění dle příslušného zákona.


SPRÁVA VE ŠKOLSTVÍ

Např. zákony: Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); zákon o státní správě a samosprávě ve školství; zákon o vysokých školách; zákon o pedagogických pracovnících a zákony další.

Úkol 38:

  1. Uveďte, kterými orgány jsou řízeny mateřské školy.
  2. Uveďte, kterými orgány jsou řízeny základní a střední školy a vyšší odborné školy.
  3. Uveďte váš názor na placení školného.

SPRÁVA V KULTUŘE

Např. zákony: (některé názvy zákonů jsou ve zkráceném znění): tiskový zákon, autorský zákon, o ochraně sbírek muzejní povahy, o vývozu některých kulturních statků, o provozování rozhlasového a televizního vysílání, o knihovnách, o svobodě náboženského vyznání, o České televizi, o Českém rozhlasu a zákony další.

Úkol 39:

  1. Uveďte svůj názor na cenzuru tisku a na zabránění pomluv hromadnými sdělovacími prostředky.
  2. Vysvětlete pojem restituce a uveďte svůj názor na církevní restituce.

SPRÁVA V DOPRAVĚ

Např. zákony: o provozu na pozemních komunikacích (podle tohoto zákona a podle zákona o přestupcích mají policisté právo postihovat vyjmenované dopravní přestupky); o pozemních komunikacích; o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; o drahách; o silniční dopravě; a některé zákony další.

Úkol 40:

  1. Vyjmenujte dopravní organizace v železniční dopravě, silniční dopravě, vodní dopravě a uveďte, jakou mají právní formu.

POLICEJNÍ SPRÁVA

Např. zákony: o Policii ČR; o obecní policii; o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů; a další.


Policie ČR zajišťuje bezpečnost a veřejný pořádek. Policisté mají významné pravomoci vůči správním orgánům i vůči občanům. Kromě činností mimo správní právo působí při zajišťování veřejného pořádku, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, odhaluje a projednává přestupky. Projednávání trestných činů, tedy přečinů a zločinů patří do práva trestního, což samozřejmě je také úkol policie. Projednávání trestných činů je však problematikou práva trestního.


Úkol 41:

  1. Pokuste se vysvětlit rozdíl mezi pravomocí a příslušností státní policie a obecní policie.
  2. Příslušník které policie je strážník a které policista.
  3. Pokuste se podrobněji popsat (případně na příkladech) tato oprávnění policistů i strážníků: požadovat vysvětlení, požadovat prokázání totožnosti, předvést osobu, odebrat zbraň, zakázat vstup na určená místa, vstup do živnostenských provozoven, otevřít byt a jiný uzavřený prostor, odejmout věc, zabránit odjezdu vozidla (botičky).
  4. Pokuste se podrobněji popsat pouze oprávnění policistů: zajištění, omezení pohybu agresivních osob (např. připoutání), k prohlídce dopravních prostředků, k používání pátracích prostředků( např. krycí doklady, zastírání skutečnosti, technické prostředky, využití informátora atd.), vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj, použít donucovacích prostředků (pouta, služební pes, úder střelnou zbraní, obušek atd.), k použití zbraně.
  5. Posuďte, zda tato oprávnění v úkolu c) a d) jsou absolutní nebo podmíněná. V případě podmíněnosti se snažte uvést podmínky (např. na příkladě).

SPRÁVA VNITŘNÍCH VĚCÍ

Např. zákony: o občanských průkazech; o evidenci obyvatel a o rodných číslech; o matrikách a jménu a příjmení; o cestovních dokladech; o pobytu cizinců na území ČR; o azylu; o sdružování občanů; o právu shromažďovacím; o sdružování v politických stranách a politických hnutích; o právu petičním; o požární ochraně; o veřejných sbírkách; kompetenční zákon (o zřízení ministerstev a ústředních orgánů státní správy), o archivnictví; a další.

Úkol 42:

  1. Interpretujte všechny informace, které jsou obsaženy v rodném čísle a vysvětlete význam rodného čísla.
  2. Vysvětlete pojem azyl, posuďte důvody azylu.
  3. Vysvětlete pojem petice.
  4. Vysvětlete pojem archivace dokladů a posuďte její význam.
  5. Posuďte, zda je dovoleno občanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
  6. Posuďte, zda občan může mít více míst trvalého pobytu.

5.4 Veřejná správa


Jedna z definic veřejné správy zní:


Veřejná správa je činnost, kterou vykonávají státní orgány společně s orgány jiných veřejnoprávních, případně soukromoprávních subjektů. Všechny tyto subjekty jsou vázány příkazy a nařízeními. Orgány veřejné správy vykonávají výkonné funkce, které se projevují především jako rozhodnutí. Jejich činnosti jsou dány Ústavou a dalšími právními normami, které Ústavu konkretizují. Pro bližší pochopení je nutno tyto definice prakticky interpretovat, nejlépe na příkladě.


Příklad:
Představte si, že obec spravuje obecní bytový fond. Obec má právo např. stanovovat nájemné, vybírat nájemné, postihovat neplatiče, provádět prohlídky v bytových a nebytových prostorách, dávat příkazy k odstranění nehygienických předmětů, postihovat za rušení domovního klidu atd. Naopak obec má povinnost zajišťovat opravy bytového fondu, provádět bezpečnostní prohlídky, kontrolu hromosvodů a komínů, provádět deratizaci apod. Všechny tyto činnosti musí obec vykonávat v souladu s platnými právními normami.


Laicky tedy snad lze srozumitelněji si představit, že veřejná správa je komplexní péče o veřejné záležitosti, která je uskutečňována dvěma způsoby:

  1. jako projev moci ve státě (ve formě státní správy),
  2. jako činnosti samosprávné.

Veřejná správa je činností výkonnou ( nikoliv zákonodárnou), tedy zejména:

  1. podzákonnou činností (vydáváním vyhlášek a nařízení),
  2. nařizovací činností (vydáváním správních rozhodnutí, tedy jednostranných právních aktů veřejného práva).

5.4.1 Systém české státní správy a samosprávy

Každý správní orgán je relativně samostatnou organizační jednotkou organizačního systému veřejné správy a je vybaven určitou působností, pravomocí a odpovědností.


SYSTÉM ČESKÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY
ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

VLÁDA (předseda, místopředsedové, ministři)

MINISTERSTVA (v čele ministr)

JINÉ ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY (např. Český statistický úřad,

Státní úřad pro jadernou bezpečnost apod.)
ORGÁNY ÚZEMNÍ SPRÁVY I SAMOSPRÁVY

KRAJE

OBCE (obce základního typu, obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností)
ÚZEMNĚ DEKONCENTROVANÉ (SPECIALIZOVANÉ) A MÍSTNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

Důvodem jejich existence je obtížnost vykonávat činnosti z centra. Jedná se např. o orgány správy policie, správy sociálního zabezpečení, úřady práce, finanční úřady apod.
ORGÁNY PROFESNÍ SAMOSPRÁVY

Jde o komory (např. hospodářská komora, advokátní komora) a společenstva (např. živnostenská společenstva).
ORGÁNY ZÁJMOVÉ SAMOSPRÁVY (SPOLKY)

Např. Myslivecké sdružení, Svaz filatelistů, Svaz rybářů apod.

5.4.2 Členění veřejné správy

ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA
STÁT VEŘEJNOPRÁVNÍ KORPORACE

- vláda,

- ministerstva,

- další orgány (policie, finanční úřady,  celní úřady, katastrální úřady apod.)

- územní (obce, kraje), vykonávají územní samosprávu,

- zájmové (svazy, společenstva), vykonávají zájmovou samosprávu,

- profesní (komory)

Samosprávné orgány (zejména obce a kraje) vykonávají také státní správu v případech, že na ně byla příslušným zákonem přenesena.

Správní úkony mohou směřovat jak vůči fyzickým, tak právnickým osobám. Právní normy správního práva upravují neobyčejně široký okruh společenských vztahů. V nich hraje rozhodující roli pravomoc nejrůznějších správních orgánů.  Právní normy správního práva se velice frekventovaně dotýkají denního života občanů, a to již od jejich narození a prakticky do smrti.


Ve vztahu k právnickým osobám jde především o vydávání povolení a souhlasů k jejich činnostem a ukládání pokut za porušení uložených povinností.


PŘÍKLADY SPRÁVNÍCH ÚKONŮ
POUZE PRO FYZICKÉ OSOBY PRO PRÁVNICKÉ (I FYZICKÉ) OSOBY

- vydání rodného listu,

- zápis do matriky,

- vydání občanského průkazu,

- rozhodnutí o přijetí ke studiu,

- vydání oddacího listu,

- uložení sankce za spáchaný přestupek podle přestupkového zákona.

- vyměření daně,

- vyvlastnění pozemku,

- uložení pokuty za porušení povinností, která měla za následek neúplnost nebo neprůkaznost účetnictví,

- vydání stavebního povolení,

- uložení pokuty za neplnění povinností podle zákona o obcích a krajích.

Státní správa je tedy ta část veřejné správy, kterou vykonává stát svými orgány, případně orgány, na které byl její výkon z rozhodnutí státu (zákonem) přenesen. Státní správa zahrnuje tyoblasti veřejné správy, ve kterých má stát zájem vykonávat zákony jednotně, buď centrálním výkonem, nebo centrálním řízením lokálního výkonu na území celého státu.


Jedná se zejména o tuto problematiku: jednotné vedení matrik, povolování staveb, stanovení obecných pravidel silničního provozu, činnost státní policie, základní otázky životního prostředí, školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, podmínky vzniku oprávnění k živnostenskému podnikání apod.


Samospráva se (prostřednictvím prostředků nestátního charakteru) souběžně se státní správou také podílí na řešení společenských záležitostí. Samospráva zahrnuje a představuje takovou oblast veřejné správy, která je ze zákona svěřena subjektům, jichž se bezprostředně týká (obce, kraje, společenstva apod.). Tyto subjekty mohou přijímat i vlastní mocenské akty, vyhlášky obcí a krajů. V tomto smyslu je samospráva částí správy státu decentralizovanou (přenesenou) na subjekty nestátního charakteru.


Subjekty samosprávy vykonávají obsah zákonů sice také v jejich mezích a v souladu s nimi, ale podle vlastních podmínek. To znamená, že zákony dávají těmto subjektům možnosti diferencovaného rozhodování.


Úkol 43:

  1. Může být jízdné v městských dopravách různých měst různé?
  2. Může být nájemné v obecních bytech různých měst různé?
  3. Může být daň z nemovitostí v různých městech různá?
  4. Může být daň z příjmů ze stejných příjmů v různých městech různá?
  5. Může být vstupné do městského muzea v různých městech různé?
  6. Může být DPH ze stejných výrobků být v různých městech různá?

Samosprávné subjekty uvedené činnosti nevykonávají jménem státu, ale jménem svým, tedy např. jménem obce nebo jménem kraje. Oddělují se tedy v ČR vlastnictví obcí od vlastnictví krajů a vlastnictví krajů od vlastnictví státního.


Úkol 44:

  1. Je oprávněn krajský orgán přidělit občanu obecní byt?
  2. Je příslušné ministerstvo oprávněno zřídit ve městě městský dopravní podnik?
  3. Může krajský orgán vyhlásit ve městě místa skládek odpadů?

5.5 Správní řízení


Správní řízení je právem upravený postup správních orgánů, jehož výsledkem jsou tzv. akty aplikace práva. Akty aplikace práva představují použití obecných pravidel chování obsažených v právních normách na konkrétní případy. Subjekty správního řízení jsou správní orgány a účastníci správního řízení.


SUBJEKTY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
SPRÁVNÍ ORGÁNY ÚČASTNÍCÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Jim přísluší rozhodovat. Je vždy třeba řešit otázku, který správní orgán je příslušný rozhodovat a kdo je mimo navrhovatelů účastníkem správního řízení.

Příslušnost může být:

- věcná (určení zákonem, který orgán rozhoduje),

- funkční (určení, který z útvarů věcně příslušného orgánu provádí správnířízení),

- místní (dle trvalého pobytu, sídla, místa nemovitosti apod.).

Účastníky správního řízení jsou ti, jichž se mají týkat účinky správního rozhodnutí.

Účastníkem je:

- ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno,

- ten, jehož právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny,

- ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech nebo povinnostech dotčen až do doby, než se prokáže opak,

- ten, komu postavení účastníka přiznává právní předpis.

Úkol 45:

  1. Vysvětlete místní příslušnost daně z nemovitostí .
  2. Určete příslušný orgán správy daní.
  3. Určete příslušný orgán správy zdravotního pojištění.

5.6 Stadia správního řízení


Správní řízení představuje značné množství právních úkonů s různými lhůtami jejich provedení. Proto musí být přesně a logicky rozfázováno. V tomto smyslu hovoříme o stadiích správního řízení.

STADIA SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1 ZAHÁJENÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
2 ZJIŠŤOVÁNÍ PODKLADŮ, ZAJIŠŤOVÁNÍ PRŮBĚHU A ÚČELU ŘÍZENÍ
3 VYDÁNÍ SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ

Může následovat:
4 PŘEZKOUMÁNÍ SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ (opravné prostředky)
5 VÝKON SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ (EXEKUCE)
(pokud nebyla uložená povinnost splněna dobrovolně)

Pojednejme o jednotlivých stadiích správního řízení podrobněji.


Zahájení správního řízení přichází v úvahu dvěma způsoby:

ZAHÁJENÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
NA NÁVRH (ŽÁDOST) ÚČASTNÍKA SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Z PODNĚTU SPRÁVNÍHO ORGÁNU

Řízení je zahájeno dnem, kdy podání bylo doručeno příslušnému správnímu orgánu.

Podání musí být písemné nebo ústní do protokolu, nebo v elektronické podobě, případně telegraficky následným písemným nebo ústním doplněním do protokolu.

Řízení je zahájeno dnem, kdy tento orgán projevem své vůle učinil vůči účastníku správního řízení první úkon. Správní orgán je povinen uvědomit o zahájení správního řízení všechny účastníky řízení.
například:

- žádost o přijetí na střední školu,

- žádost o vydání stavebního povolení,

- žádost o vydání občanského průkazu,

- atd.

- zastavení (přerušení) provozu stravovacího zařízení pro rozpor s hygienickými předpisy,

- uložení pokuty za porušení právních  povinností atd.

Úkol 46:
Přihláška ke studiu na vaši školu byla doručena místo na školu Krajskému úřadu vašeho kraje. Posuďte:

  1. Jaké povinnosti vyplývají Krajskému úřadu.
  2. Kterým dnem bylo zahájeno správní řízení.

ZJIŠŤOVÁNÍ PODKLADŮ, ZAJIŠŤOVÁNÍ PRŮBĚHU A ÚČELU ŘÍZENÍ
1 SOUČINNOST S ÚČASTNÍKEM ŘÍZENÍ

Správní orgán činí vše potřebné pro co nejúspěšnější zjištění skutečného stavu věci a postupuje v úzké součinnosti s účastníky správního řízení. Umožňuje jim:

- nahlížet do spisů,

- předkládat důkazní prostředky  (výslech svědků, znalecké posudky, ohledání, někdy čestná   prohlášení účastníka řízení apod.).

- činit další úkony k objasnění skutečného stavu věci.
2 PROTOKOLY

O důležitých úkonech v průběhu řízení se vyhotovují protokoly. Z protokolu musí být patrno, kdo, kde, a kdy řízení prováděl, předmět řízení, které osoby se ho zúčastnily, jak řízení probíhalo, jaké návrhy byly podány a jaká opatření byla přijata.

Aby správní řízení probíhalo bez poruch, má správní orgán právo disponovat s těmito prostředky zajištění správního řízení: předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání, záruka za splnění povinnosti.


Úkol 47:

  1. Pokuste se charakterizovat jednotlivé prostředky zajištění správního řízení, případně uvést příklady.
  2. Vysvětlete rozdíl mezi předvoláním a předvedením.

VYDÁNÍ SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ
SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ MUSÍ OBSAHOVAT:
1. VÝROK
(ROZHODNUTÍ)

Rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle kterého bylo rozhodnuto. Při uložení povinností musí správní orgán stanovit lhůty plnění.
2. ODŮVODNĚNÍ

V něm správní orgán uvádí, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodování.
3. POUČENÍ O ODVOLÁNÍ

V něm se konstatuje, zda rozhodnutí je konečné, či zda se lze proti němu odvolat (podat rozklad), v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde.

Úkol 48:
Posuďte nutnost odůvodnění správního rozhodnutí v následujících případech:

  1. přijetí na střední školu
  2. nepřijetí na střední školu..

PŘÍKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.7 Opravné prostředky proti rozhodnutí


OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍ
ŘÁDNÉ MIMOŘÁDNÉ

Proti rozhodnutí nepravomocnému, tedy v řádné odvolací lhůtě

Proti rozhodnutí pravomocnému. Tyto opravné prostředky se uplatňují za zvláštních podmínek a taktéž v zákonných lhůtách.
1. ODVOLÁNÍ 1. OBNOVA ŘÍZENÍ

O odvolání zpravidla rozhoduje orgán instančně vyšší (nadřízený orgán).

 2. PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ MIMO ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
2. ROZKLAD 3. PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ SOUDEM

Proti rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, u nichž není instančně vyšší orgán (rozhoduje vedoucí téhož orgánu).

ODVOLÁNÍ


Lze je uplatnit pouze na případy nepravomocných správních rozhodování. Jde např. o odložení termínu (posunutí termínu) nabytí právní moci rozhodnutí. Řeší je přímý nadřízený orgán orgánu, který rozhodnutí vydal (orgán druhé instance). V případě, že vydávající orgán (orgán první instance) zcela vyhoví odvolajícímu, nemusí odvolání řešit nadřízený orgán. Plné vyhovění odvolání orgánem první instance se nazývá autoremedura. Odvolání lze podat písemně, nebo ústně do protokolu. Podává se u orgánu věcně a místně příslušného, který napadené rozhodnutí vydal. Lhůta pro odvolání je 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (pokud zvláštní předpis nestanoví jinak). Účastník řízení musí být o odvolání poučen (bez poučení se lhůta pro odvolání prodlužuje na 3 měsíce).


VÝSLEDKEM ODVOLÁNÍ MŮŽE BÝT:
1

absolutní vyhovění požadavku z návrhu na odvolání v rozhodnutí orgánu, který ve věci rozhodoval v první instanci (autoremedura)
2

odvolací orgán zruší rozhodnutí bez náhrady
3

odvolací orgán změní rozhodnutí (ve prospěch i neprospěch odvolávajícího)
4

zrušení rozhodnutí a vrácení k novému řízení ke správnímu orgánu, který rozhodl v první instanci

Úkol 48:

  1. V případě rozhodnutí ředitele střední školy o nepřijetí ke studiu lze podat odvolání do osmi dnů od doručení rozhodnutí. Určete odvolací orgán.
  2. Stavební úřad na úrovni obce zamítl žádost občana o stavební povolení. Odvolací lhůta je patnáct dnů od doručení rozhodnutí. Určete odvolací orgán.

ROZKLAD


Rozklad je podáván jako řádný opravný prostředek, který probíhá před stejným ústředním orgánem, který rozhodnutí vydal, neboť tento orgán nemá nadřízený příslušný státní orgán.


Protože rozhodování se uskutečňuje u stejného orgánu, musí být záležitost v co největší míře odborně, nestranně, objektivně posouzena. Teprve potom o ní rozhodne vedoucí příslušného správního úřadu.  Pro objektivní posouzení je ustavována rozkladová komise.


VÝSLEDKEM ROZKLADU MŮŽE BÝT:
1 zrušení rozhodnutí (rozkladu se plně vyhoví)
2 rozklad je zamítnut

OBNOVA ŘÍZENÍ


Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, který je možno uplatnit, jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci.


Právní moc je vlastností rozhodnutí, která spočívá v jeho závaznosti a nezměnitelnosti. Aby rozhodnutí nabylo právní moci, musí být splněny dvě formální podmínky – rozhodnutí musí být účinně doručeno a nesmí být možné jej napadnout řádným opravným prostředkem. Nabytí právní moci nemusí být časově shodné od vykonavatelnosti rozhodnutí.


Vykonavatelnost rozhodnutí je vlastnost rozhodnutí, která spočívá v možnosti vynucení splnění rozhodnutím uložené povinnosti prostřednictvím donucení i proti vůli toho, komu byla povinnost uložena. Zde je často třeba stanovit lhůtu na určené plnění.


Účelem obnovy řízení je umožnit nápravu v těch případech, kdy se dodatečně prokázalo, že skutkové okolnosti, z nichž bylo vycházeno, neodpovídaly skutečnosti, případně, že vyšly najevo taxativně vypočtené okolnosti, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí (např. našly se autentické listiny dokazující nesprávnost výchozích předpokladů).



PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ MIMO ODVOLACÍ ŘÍZENÍ


Patří mezi mimořádné opravné přestupky, není nárokovatelé. Provádí je správní orgán nejbližšího vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal., a to v případě, že toto rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, obecně závazným právním předpisem nebo obecně závazným nařízením.


Obsah návrhu: Údaje o navrhovateli, údaj proti jakému rozhodnutí návrh směřuje, v čem navrhovatel spatřuje rozpor rozhodnutí s právní normou, kterou právní normou. Při přezkoumání rozhodnutí se vychází z právního stavu v době vydání rozhodnutí.



PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍHO ORGÁNU SOUDEM


Úkoly správního soudnictví spočívají v kontrole zákonnosti některých nepravomocných a většiny pravomocných rozhodnutí správních orgánů. Všechna rozhodnutí orgánů státní správy lze přezkoumat soudní cestou. Na některá rozhodnutí správních orgánů lze podat přímo soudní žalobu. Tato problematika však již není problematikou odvětví veřejné správy.


Závěrečným stadiem celého správního řízení, které však nepřichází v úvahu vždy, ale jen v některých případech rozhodnutí, je jejich výkon. Realizuje se jen v případech správních rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost či povinnosti, a tyto povinnosti nebyly ve stanovené době splněny.


VÝKON SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ
může být proveden:
SPRÁVNÍ EXEKUCÍ SOUDNÍ EXEKUCÍ
Oprávněný účastník si může formu exekuce zvolit sám a podle toho její zahájení navrhnout buď správnímu orgánu nebo soudu
FORMY EXEKUCE A PLNĚNÍ
Peněžní plnění Nepeněžní plnění

- srážky ze mzdy,

- přikázání pohledávky,

- prodej věcí ( pouze u exekuce soudní)

- náhradní plnění,

- postupné ukládání pokut,

- přímým vynucením povinnosti (vyklizení, odebrání věcí)

Úkol 49:

  1. Vysvětlete podstatu přikázání pohledávky na účtu (obstavení účtu).
  2. Uvažte, na základě jakých podkladů může firma zaměstnanci provádět srážky ze mzdy.

Úkol 50:
Na základě předchozího exekučního příkazu:

  1. Určete druh exekuce (soudní, správní).
  2. Určete formu exekuce.
  3. Určete oprávněný orgán vydat exekuční příkaz.
  4. Určete právní normu, pomocí které je exekuční příkaz vydán.
  5. Který právní předpis byl v exekučním příkazu použit.

5.8 Stavební řízení – zvláštní forma správního řízení


Stavební řízení se uskutečňuje na základě stavebního zákona( zákona o územním plánování a stavebním řádu). Tento zákon upravuje hlavně regulaci výstavby, územní plánování, povolování staveb, změn staveb, odstraňování staveb, různé požadavky na výstavbu atd.


Poznámka:
Nelze v tomto učebním textu provést komplexní výklad stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že některé právní úkony stavebního řízení jsou tak významné, budeme se zabývat nejdůležitějšími úkony tohoto řízení.


Stavby je možno provádět na základě stavebního povolení nebo ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu. Od 1.1 2013 platí novela stavebního zákona, která rozšiřuje stavby, na které nemusí být stavební povolení, ani ohlášení.



NENÍ TŘEBA STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ NA NÁSLEDUJÍCÍ STAVBY:



U novostaveb a staveb kolem domu


Stavba o jednom nadzemním podlaží do 25m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická nařízení ani vytápění a neslouží k ustájení zvířat. Dále stavba plotu, stavba přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce 50 m, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi s veřejným prostranstvím, bazény do 40 m2 zastavěné plochy.



U úprav domu nebo bytu


Stavební úpravy a udržovací práce, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, dále stavby vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy a zařízení pro solární ohřev vody, dále stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin, dále sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.



Příklady vyžadování ohlášení stavby:
Novostavba rodinného domu se zastavěnou plochou do 150 m2, která je určena pro bydlení nebo rekreaci v zástavbě podobných domů, dále úprava stávajícího rodinného domu, u kterého se nemění vnější vzhled, zachovají se nosné konstrukce.


Příklady nutnosti stavebního povolení:
Zasahuje-li se do nosných konstrukcí domu, u nástaveb, u přístaveb, novostavby se zastavěnou plochou větší než 150 m2, při přestavbě bytu v panelovém domě a při zasahování do nosných panelů, dále při provádění tepelněizolačního pláště domu, jestliže se mění půdorys domu.


Úkol 51:

  1. Budete vyměňovat okna v domě nebo v byt, budete potřebovat stavební povolení nebo budete muset ohlásit stavbu?
  2. Budete vyměňovat krytinu s podobnými vlastnostmi, budete muset ohlásit stavbu nebo požádat o stavební povolení?

Úkol 52:
Vyplňte v rozsahu podle pokynů vyučujícího následující žádost o stavební povolení.


Úkol 53:

  1. Po ukončení výstavby vyplňte podle pokynů vyučujícího následující návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí.

Více textu o stavebním řízení je nad rámec tohoto učebního textu. Uvedené ukázky snad vyvolaly plastičtější pohled na tuto poměrně složitou problematiku.


Úkol 54:

  1. Pojednejte o účelu kolaudačního řízení
  2. Pojednejte o právním významu kolaudačního řízení

5.9 Správní delikty a správní přestupky


Správní delikt je společné označení pro veřejnoprávní delikty, které projednávají správní úřady.


DRUHY SPRÁVNÍCH DELIKTŮ
PŘESTUPKY JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY

Přestupků se mohou dopustit pouze fyzické osoby.

Jiných správních deliktů se mohou dopustit právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
Nepatří sem trestné činy (přečiny a zločiny). Ty projednávají soudy.

Právní úprava jiných správních deliktů je velice roztříštěná a velice nepřehledná. Řídí se pouze správním řádem. Právní úprava přestupků je upravena zvláštním zákonem o přestupcích.


Uveďme alespoň názvy ostatních správních deliktů: přestupky dle zvláštních zákonů (např. pracovní přestupky), správní delikty na základě zavinění, správní delikty bez zavinění, správní disciplinární delikty, správní pořádkové delikty, speciální správní delikty odvislé od postavení subjektu, který normu poruší (např. na základě živnostenského zákona).  


Příklad jiného správního deliktu:
Řádné nepečování o archiválie, neudržování jich v dobrém stavu, nechránění před poškozením, znehodnocením, zničením, ztrátou a odcizením. Podrobnější informace o jiných správních deliktech jsou nad rámec tohoto učebního textu.


5.9.1 Přestupky

Přestupkem se rozumí určitý poměrně přesně kvalifikovaný druh tzv. správních deliktů. Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů (např. podle zákona o obcích – sankce ukládanou radou obce) nebo o trestný čin.


Přestupky mají menší míru společenské nebezpečnosti než trestné činy. Mnohých konkrétních chování je vždy nutno (a často je to obtížné) určit (kvalifikovat), zda jde pouze o přestupek, nebo zda jde již o trestný čin (přečin nebo zločin).


Znaky správního přestupku

  1. zaviněné jednání
  2. ohrožení zájmu společnosti
  3. výslovné označení za přestupek
  4. nejde o ostatní správní delikt
  5. nejde o trestný čin

Znaky způsobilosti  odpovědnosti za správní přestupek jsou: dosažení věku 15 let, schopnost rozpoznat protiprávnost jednání a schopnost toto jednání ovládnout.



FINANČNÍ SANKCIONOVÁNÍ PŘESTUPKŮ


Zákon o přestupcích podle jednotlivých druhů přestupků uvádí maximální hodnoty pokuty za příslušný druh přestupku. Maximální pokuta u některých druhů přestupků je 3 000 Kč, u některých až 50 000 Kč. Konkrétní výše pokut u konkrétních přestupků je uvedena přímo v zákoně o přestupcích.


DRUHY PŘESTUPKŮ

Proti pořádku ve veřejné správě, vyskytující se na více úsecích ve veřejné správě.

Jedná se o přestupky, které mohou ohrožovat nebo narušovat pořádek na více úsecích veřejné správy nebo na úsecích jednotlivých odvětví a činností.

Tento obecný druh přestupků zákon o přestupcích konkretizuje tyto přestupky zhruba takto: proti pořádku ve státní správě; proti předpisu, kterým se stanoví některé předpoklady pro výkon funkcí; na úseku dopravy a silničního hospodářství; na úseku podnikání; na úseku sociálních věcí; na úseku zdravotnictví; na úseku přírodních léčivých zdrojů; na úseku ochrany před alkoholizmem a jinými toxikomaniemi; na úseku školství a výchovy mládeže; na úseku kultury; porušování průmyslových práv a porušování práv k obchodní firmě; na úseku zemědělství, na úseku myslivosti a rybářství; na úseku geologie; na úseku ochrany a využití nerostného bohatství; na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství; na úseku ochrany a využití nerostného bohatství; na úseku všeobecné vnitřní správy; na úseku matrik, jména a příjmení; na úseku obrany ČR; na úseku správy státních hranic; na úseku životního prostředí.


Přestupky proti veřejnému pořádku

Jedná se o přestupky, které ohrožují veřejný pořádek, např. neuposlechnutí výzvy veřejného orgánu při výkonu jeho pravomoci, neoprávněné poškozování veřejného prostranství, poskytování sexuálních služeb na veřejném místě apod.
Přestupky proti občanskému soužití

Většinou jde o přestupky, které poškozují občany morálně, případně omezují jejich nemajetková práva (např. rušení nočního klidu).
Přestupky proti majetku

Jde o záměrné působení škod. O přestupek jde tehdy, pokud škoda nedosahuje částku, při níž se jedná o trestný čin. V současné době pokud škoda nepřesahuje 5 000 Kč.

Úkol 55:
Určete konkrétní druh přestupku:

  1. Urážka na cti.
  2. Pokus o krádež.
  3. Poškození zákazníka na ceně.
  4. Vyhýbání se povinné léčbě.
  5. Prodej alkoholu osobě mladší 15 let.
  6. Nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce.
  7. Padělání lékařského předpisu.
  8. Kouření na zakázaných místech.
  9. Spalování plastů v lokálním topení.
  10. Neoznačení budov čísly popisnými.
  11. Zničení majetku.

Jak je zřejmé, existují sta druhů přestupků různého druhu, zjišťovaných a postihovaných různými nesoudními orgány a s různými druhy možných sankcí.


Konkrétní příklad vzniku a možného řešení přestupku

Z neznámých důvodů někdo založil na okraji obce nepovolenou skládku odpadu. V poslední době skládka velmi narostla a narůstá dále. Že se jedná převážně o komunální odpad z jedné domácnosti zjistili městští strážníci, když místo začali v nedávné době sledovat Městská policie tedy identifikovala pachatele, neboť ve skládce našla řadu usvědčujících důkazů.Pachatel byl v posledních dnech předvolán. Důkazy strážníků byly natolik zřejmé, že je snad celý případ dořešen.


Obec se spojila s dotyčnou osobou a dala jí na vybranou. Ve správním řízení je možnost uložit za nepovolenou skládku pokutu do 50 tisíc korun. Cílem však je, aby nepovolená skládka byla odstraněna.


Správní řízení však nastat nemusí. Obviněná osoba dostala na likvidaci skládky na vlastní náklady 30 kalendářních dnů. Pokud skládku odstraní, bude jí uložena pokuta jeden tisíc korun. V opačném případě bude zahájeno správní řízení.

Úkol 56:
Posuďte, v kterých případech je vhodné dovést spor s policií až do správního řízení a v kterých ne?


Aby právo mohlo plnit svou preventivní funkci, musí existovat hrozba donucovacích opatření i skutečně použitých opatření v případě spáchání přestupku.


SYSTÉM DONUCOVACÍCH OPATŘENÍ
Napomenutí

Je to nejmírnější v úvahu připadající sankce, sankce morální povahy, a to za podmínek, že bude shledáno dostatečně účinné.
Pokuta

Jde o majetkovou správně právní funkci, jejíž závažnost je dána její výměrou. Lze ji uložit společně i s jinou sankcí (kromě napomenutí). Zvláštním případem jsou pokuty ukládané v blokovém řízení např. u přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
Zákaz činnosti

Je to dočasná sankce omezující povahy. Lze jej uložit samostatně, zpravidla bývá spojován s uložením pokuty. Příkladem je zákaz řízení motorových vozidel.
Propadnutí věci

Jde o typicky majetkovou sankci. Lze ji uložit, jestliže náleží tomu, kdo se přestupku dopustil za podmínky, že tato věc byla přestupkem získána či nabyta za věc přestupkem získanou. Nesmí být hodnota této věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

Úkol 57:

  1. Řidič odmítl zaplatit pokutu v blokovém řízení pro nedostatek hotových peněz. Posuďte možnosti řešení.
  2. Vysvětlete pojem blokové řízení.

K ukládaným sankcím za přestupky mohou přistoupit ještě tzv. ochranná opatření. Jedná se o omezující opatření a zabrání věci. Příkladem omezujících opatření je dočasný zákaz návštěv veřejně přístupných míst, kde se podávají alkoholické nápoje, míst, kde se konají tělovýchovné, sportovní a jiné podniky apod.


Příkladem zabrání věci je obdobou propadnutí věci, avšak s tím rozdílem, že zabraná věc nepatří pachateli přestupku.


Odpovědnost za přestupek podle platné právní úpravy zaniká a nelze jej projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.


Nejvýznamnější orgány příslušné k vyřizování přestupků jsou obecní úřady a jejich orgány, orgány policie a celní orgány.


5.10 Stížnosti, oznámení, podněty


Podstata právní úpravy vyřizování stížností, oznámení a podnětů spočívá v tom, že občan má právo usilovat prostřednictvím stížností, oznámení a podnětů o odstranění zjištěných nedostatků v nejrůznějších oblastech života společnosti. Proto také právní úprava obsahuje široké vymezení subjektů, které jsou povinny stížnosti přijímat. Jsou jimi všechny státní orgány a organizace, které jsou bezprostředně nadřízeny úřadům, orgánům a organizacím, vůči kterým stížnost směřuje.


Ve sféře veřejné správy slouží stížnosti, oznámení a podněty jednak k podílu občanů na veřejné správě a jednak i ke kontrole činnosti orgánů veřejné správy.


STÍŽNOSTI, OZNÁMENÍ, PODNĚTY
STÍŽNOST

je takové podání, které se týká zájmů stěžovatele.
OZNÁMENÍ

je takové podání, kterým má být odstraněn jednotlivý nedostatek.
PODNĚT

je takové podání, kterým je sledován širší společenský prospěch.

5.10.1 Podávání stížností

Forma stížností je buď ústní nebo písemná. O ústních stížnostech, které nelze vyřídit ihned, je třeba sepsat zápis, který se předává stěžovateli k podpisu. Orgán přijímající stížnosti musí v případě zvlášť závažných stížností neprodleně informovat vedoucího organizace a ten pak stanoví konkrétní způsob jejich vyřízení nebo sám urychleně zjedná nápravu.


Úkol 58:

  1. Uveďte možný námět stížnosti.
  2. Uveďte možný námět oznámení.
  3. Uveďte možný námět podnětu.

LHŮTY PRO VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ
10 DNŮ

Do 10 dnů od doručení mají být vyřizovány jednoduché stížnosti, např. takové, které není třeba prošetřovat na místě nebo na podkladě vyjádření či spisového materiálu.
30 DNŮ

Lhůta pro vyřízení všech ostatních stížností kromě výjimek.
VÝJIMEČNĚ PRODLOUŽENÁ

Lhůtu 30 dnů lze prodloužit zcela výjimečně ve zvláště složitých případech.

Proti stěžovatelům nesmí být činěny žádné přímé ani nepřímé kroky proto, že podali stížnost. Zásadně je proto nepřípustné stížnost postupovat k vyřízení orgánům či pracovníkům, proti kterým stížnost směřuje.  


Stížnost se považuje za vyřízenou, jestliže byla řádně prošetřena, byla učiněna opatření a stěžovatel o tom byl řádně vyrozuměn. Orgány, které stížnost vyřizovaly, jsou dále povinny sledovat, jak jsou uložená opatření ke zjednání nápravy plněna a eventuelně vyvozovat další důsledky.


Orgány a organizace jsou ve stanovených lhůtách rovněž povinny reagovat na stížnosti a kritiku jejich práce, které byly zveřejněny v tisku, rozhlase a televizi a na něž byly jejich redakcemi upozorněny. Redakce pak mají povinnost zpětně informovat o přijatých opatřeních.


Úkol 59:

  1. Prostudujte následující stížnost a posuďte, zda tato stížnost má širší charakter.
  2. Posuďte povinnosti správního úřadu v případě uveřejnění stížnosti v okresním tisku.


5.11 Podávání peticí


 Kolektivní stížností ve věcech veřejných nebo jiného společného zájmu mají povahu tzv. peticí. Právní úprava jejich režimu byla provedena samostatným zákonem o právu petičním (pro státní orgány), přičemž obce a kraje stanoví pravidla pro jejich vyřizování.


PODÁVÁNÍ PETICÍ
JEDNOTLIVÝ OBČAN VÍCE OBČANŮ

Se mohou se svými návrhy s stížnostmi (ve formě petice) obracet na příslušné orgány ve věcech veřejného nebo společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Vždy jde však o návrh nebo stížnost více občanů i když petici podává jednotlivý občan. Podávat petici může občan, který dosáhl 18 let. Občané si mohou sestavit (zvolit) petiční výbor, případně i jednu osobu, která může jednat jejich jménem. K podpisu pod petici musí každý podepisující uvést své jméno, příjmení a bydliště.
POVINNOST ORGÁNU, KTERÝ PETICI PŘIJAL
 1.

Posoudit obsah petice, provést nebo zajistit potřebná opatření.
 2.

Odpovědět tomu, kdo petici podal do 30 dnů se stanoviskem k petici a o způsobu vyřízení petice. Doručením odpovědi se podle zákona o petičním právu považuje petice za vyřízenou. Právní úprava neupravuje možnost odvolání ani nevylučuje v případě nesouhlasu zaslání petice nové.

Občané si mohou pro další jednání se státním orgánem vytvořit petiční výbor, není to však povinností. Petiční výbor může jmenovat člověka, který je oprávněn za podepsané občany jednat. Tomuto občanovi musí být 18 a více let. Nejjednodušší je, když je tento člověk člen petičního výboru a zároveň může jednat.


Úkol 60:

  1. Uveďte problémy, které by bylo vhodné řešit peticemi na úrovni obce.
  2. Uveďte problémy, které by bylo vhodné řešit peticemi na úrovni státu.

5. 12 Samospráva


Samospráva je veřejná správa uskutečňovaná jinými veřejnoprávními subjekty než státem.


SAMOSPRÁVNÉ ORGÁNY
1

Orgány územní samosprávy (obce a kraje)
2

Orgány profesní samosprávy ( komory, společenstva)
3

Orgány zájmové samosprávy ( Myslivecké sdružení, Svaz filatelistů, Svaz zahrádkářů apod.)

Úkol 61:

  1. Uveďte orgány profesní samosprávy, které znáte.
  2. Uveďte  organizace zájmové samosprávy, které znáte a jejich orgány.

5.13 Organizace územní samosprávy (obcí a krajů)

5.13.1 Obecní zřízení


Postavení obce, území obce, občané OBCE


Postavení obce


Postavení obce v systému veřejné správy vychází přímo z Ústavy, kde je obec charakterizována jako základní územní samosprávný celek. Zákonem o obecním zřízení je obec vymezena jako základní územní samosprávné společenství občanů, územní celek, který je vymezen hranicí obce, veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek; v právních vztazích vystupuje svým jménem (má právní subjektivitu) a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.



OBČANÉ OBCE


Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má veškerá práva vyplývající ze zákona o obcích.



PRÁVA OBČANA OBCE


Volit a být volen do zastupitelstva obce, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat s se na zasedání zastupitelstva obce, podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, zúčastnit se jednání zastupitelstva obce, být informován o činnosti orgánů obce, být volen členem výboru zastupitelstva obce, být členem zvláštního orgánu obce a komise, být členem osadního výboru, podat návrh na oddělení části obce atd.


Tatáž oprávnění, kromě práva volit a být volen do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu, náleží i fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.


5.13.2 Samostatná a přenesená působnost obce

Působnost obce je souhrn úkolů, které mají obce řešit ve svém územním obvodu.


Úkoly, patřící do samosprávy obce (samostatná působnost) plní obce v rozsahu stanoveném zákonem v souladu s potřebami obce. Orgány obce jsou také povinny zabezpečit i úkoly ve věcech, v nichž obec na svém území vykonává státní správu – tyto věci jsou stanoveny zákonem (přenesená působnost). Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnost patřící do samostatné působnosti obcí.


VEŘEJNÁ SPRÁVA OBCE SE USKUTEČŇUJE:
v samostatné působnosti (samospráva)
obec vydává obecně závazné vyhlášky 		v přenesené působnosti (státní správa)
obec vydává nařízení

Při vydávání obecně závazných vyhlášek se obec řídí zákonem.

Při vydávání nařízení se obec řídí zákony a podzákonnými předpisy (právními normami nižších stupňů než je zákon, tedy výkonnými právními normami).

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCE


Oprávnění obcí vydávat obecně závazné vyhlášky vyplývá přímo z Ústavy . Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky, a to v rámci samostatné působnosti ve věcech výslovně uvedených v zákoně o obcích ( např. k ochraně životního prostředí, k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti apod.).


Obecně závazná vyhláška musí být vyhlášena tak, že se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (musí být přístupná občanům 24 hodin denně) po dobu 15 dnů, což je podmínkou její platnosti.  Dnem vyhlášení je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec obecně závaznou vyhlášku uveřejnit i způsobem v místě obvyklým. Účinnosti nabývá obecně závazná vyhláška 15. dnem po vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Pokud to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může tento právní předpis nabýt platnosti i účinnosti již dnem vyhlášení (tyto důvody i skutečnost, že právní předpis nabývá dřívější účinnosti, musí v něm být uvedeny).


Úkol 62:
Uveďte, kde ve vaší obci je umístěná úřední deska.


SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE (SAMOSPRÁVA)


Zákon o obcích vymezuje samostatnou působnost nejprve obecně: patří do ní spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů ( pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo jde o výkon přenesené působnosti). Dále jde o ty záležitosti, které obci svěří do samostatné působnosti zvláštní zákon. Jedná se tedy o činnosti v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy, kultury apod., a dále konkrétně výčtem působností zastupitelstev a rad (působnost zastupitelstev a rad bude probrána v dalším učivu).


Jsou to především činnosti, které jsou společné s kraji a činnosti vyhrazené pouze pro obce.



SPOLEČNÉ ČINNOSTI OBCÍ A KRAJŮ


 Vydávání obecně závazných vyhlášek, schvalování programu rozvoje území obvodu (obce, kraje), hospodaření s majetkem, sestavování rozpočtu (obce, kraje), zakládání a zřizování právnických osob a zařízení, rozhodování o účasti v obchodních společnostech a nadacích, zřizování dočasných a trvalých peněžních fondů, udělování čestného občanství, zabezpečování čistoty a údržby komunikací (místních, krajských) apod.


Úkol 63:

  1. Uveďte příklady právnických osob a zařízení zřízené vaším městem.
  2. Uveďte příklady majetku, s kterým hospodaří obec, ve které bydlíte.


VÝLUČNÉ ČINNOSTI POUZE OBCÍ


Rozhodování o územních změnách mezi obcemi v rámci na základě dohody zastupitelstev a rozhodnutí občanů v místním referendu, možnost zřizovat obecní policii,možnosti spolupráce zakládáním svazku obcí, správa obecního bytového fondu apod.


Úkol 64:
Vyslovte svůj názor na činnost obecní policie a na činnost státní policie.


PRAVOMOC OBCÍ UKLÁDAT SANKCE


Obce jsou oprávněny ukládat sankce v samostatné působnosti sankce. Orgánem oprávněným ukládat pokuty za správní delikty je rada obce, která může tuto působnost svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti. Skutkové podstaty správních deliktů i sankce jsou uvedeny přímo v zákoně o obcích (např. odstranění označení ulice, znečistění veřejného prostranství apod.)


Na řízení ve věcech správních deliktů se vztahuje správní řád. Obec vybírá a vymáhá pokuty. Uložení pokuty nezbavuje dotčené subjekty povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, může tak učinit obec sama na jejich náklady, případně uložit pokutu opětovně.


Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce dozvěděl o sankcionovaném protiprávním jednání, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.



PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCE


Přenesenou působností obcí rozumíme výkon státní správy obcemi na jejich území, přičemž se jedná o státní správu pouze ve věcech, které stanoví zákon.


PŘI VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI SE OBEC ŘÍDÍ:
1

Zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona ( při vydávání nařízení obce a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob).
2

V ostatních případech usneseními vlády a směrnicemi ostatních ústředních správních úřadů.

Výslovně je přitom stanoveno, že usnesení vlády a směrnice ústředních úřadů nemohou obcím ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje a orgány obcí. Uveďme základní úkoly, které při výkonu státní správy v přenesené působnosti plní obce v zastoupení státu:



ZÁKLADNÍ ÚKOLY V PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ JSOU NA ÚSEKU:
živnostenské správy, evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany projednávání přestupků, územní a stavební řízení, hospodaření s nebytovými prostory, ochrana rostlinné a živočišné výroby, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana lesního půdního fondu a některé úkoly další.Výkon v přenesené působnosti je povinností obce.



NAŘÍZENÍ OBCE

NAŘÍZENÍ OBCE JSOU VYDÁVÁNA:
na základě zákona a v jeho mezích
jen ve věcech patřících do přenesené působnosti

Nařízení obce může vydat na základě zmocnění v zákoně rada obce. Není-li zřízena rada obce, vydává je zastupitelstvo obce. Na vyhlášení, platnost a účinnost nařízení obce platí stejná pravidla jako u obecně závazných vyhlášek.



5.13.3 Základní typy obcí

ZÁKLADNÍ TYPY OBCÍ
1 Obce základního typu

Jde o rozhodující část obcí. Tyto obce vykonávají základní rozsah státní správy (přenesená působnost) výhradně pro sebe. V tomto případě je území obce totožné se správním obvodem. Nařízení obce může vydat na základě zmocnění v zákoně rada obce. Není-li zřízena rada obce, vydává je zastupitelstvo obce. Na vyhlášení, platnost a účinnost nařízení obce platí stejná pravidla jako u obecně závazných vyhlášek.
2 Obce s pověřeným obecním úřadem

Tyto obce kromě výkonu přenesené působnosti pro vlastní obec vykonávají ještě další přenesenou působnost i v dalších obcích (je jich zhruba 400). Jejich správní obvod je stanoven zvláštním zákonem. Pro více obcí ve svém správním obvodu a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony vykonává přenesenou působnost pověřený obecní úřad. Sídla a správní obvody jednotlivých pověřených obecních úřadů stanoví prováděcí právní předpis. Při výkonu přenesené působnosti obce plní úkoly státu, proto k jejich plnění obdrží ze státního rozpočtu příspěvek
3 Obce s rozšířenou působností

Tyto obce vykonávají státní správu pro sebe i pro další obce a vykonávají ještě další přenesené působnosti než obce druhého typu. Výčet je uveden ve zvláštním zákoně. Obcí je kolem 200. Na tento typ obcí přešla část působností bývalých okresních úřadů. Tyto obce mohou vydávat nařízení s jeho závazností i pro obce mimo jejich územní obvod. Zde tedy správní obvod se nerovná obvodu územnímu. Všechny tyto obce mají např. stavební úřady a matriční úřady.

 Pokud orgány obce rozhodují v rámci přenesené působnosti o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob, rozhodují ve správním řízení, kdy v prvém stupni rozhoduje pověřený obecní úřad, pokud zákon o obcích nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.



STATUTÁRNÍ MĚSTA


Zvláštní typem obcí jsou statutární města (je jich kolem 20.) Jejich zvláštní postavení je uvedeno v zákoně o obcích. Tato města se mohou členit na městské obvody nebo městské části, jejich úřad se nazývá magistrát, v čele města je primátor statutárního města.


5.13.4 Orgány obcí

ORGÁNY OBCÍ JSOU:
Zastupitelstvo obce
Rada obce
Starosta
Obecní úřad
Zvláštní orgány obce,( např. krizový štáb, povodňová komise), upravují je zvláštní zákony.
Organizační složkou obce je obecní policie. Její zřízení a činnost upravuje rovněž zvláštní zákon, v tomto případě zákon o obecní policii.

ZASTUPITELSTVO OBCE


Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Ve věcech patřících do přenesené působnosti rozhoduje jen tehdy, stanoví-li to zákon o obcích nebo zvláštní zákon. Zastupitelstvo má mezi orgány obce vedoucí postavení. Výrazem toho je skutečnost, že určité věci patří do jeho vyhrazené pravomoci a nemůže o nich rozhodovat žádný jiný orgán.


Zastupitelstvu je např. vyhrazeno:


schvalovat program rozvoje územního obvodu obce; schvalovat územní plán obce; schvalovat rozpočet a závěrečný účet obce; vydávat obecně závazné vyhlášky obce; volit starostu, místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je z funkce; vydávat nařízení obce, není-li zřízena rada obce (velmi malé obce); zřizování a rušení právnických osob a organizačních složek; zřizování a rušení obecní policie; rozhodování o názvech ulic a dalších veřejných prostranství a další pravomoci.


Úkol 65:

  1. Pokuste se formulovat, co je územní plán.
  2. Vysvětlete, alespoň obecně, jak vzniká závěrečný účet obce.

POČET ČLENŮ ZASTUPITELSTVA DLE ZÁKONA O OBCÍCH:

Do 500 obyvatel

5 -7 členů

nad 500 do 3 000 obyvatel

7 – 15 členů

nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 – 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel

15 – 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel

25 – 45 členů

nad 150 000 obyvatel

35 – 55 členů

JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE


Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby. V obcích, ve kterých se volí rada obce, se schází nejméně jedenkrát za tři měsíce. Tam, kde se rada obce nevolí, nejméně jedenkrát za dva měsíce. Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání i tehdy, požádá-li o to alespoň 1/3 členů zastupitelstva. O místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání informuje obecní úřad na úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva (kromě toho může tuto informaci uveřejnit i způsobem v místě obvyklým). Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.


Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání mají členové zastupitelstva, rada obce a výbory (např. finanční, kontrolní, osadní apod.) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis. Zastupitelstvo je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.


Úkol 66:

  1. Uveďte, jak vzniká zastupitelstvo obce.
  2. O jaký druh voleb jde na rozdíl od voleb do parlamentu.

RADA OBCE


Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.


Pravomoci vyhrazené radě obce jsou vymezeny v zákoně o obcích.. Rada obce nemůže tyto vyhrazené pravomoci svěřit jinému orgánu – jedinou výjimkou je, že pravomoc ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti může svěřit příslušnému odboru obecního úřadu.


Výčet pravomocí uvedených v zákoně o obcích není konečný, neboť rada rozhoduje i v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.


Radu obce tvoří:
Starosta
místostarosta (místostarostové)
další členové rady (radní)

Počet členů rady je vždy lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat 1/3 počtu členů zastupitelstva obce. Radu obce vytváří volbou zastupitelstvo obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo má méně než 15 členů. Starostu, místostarosty a radní může z jejich funkce odvolat zastupitelstvo obce. Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby, svolává je a zpravidla řídí starosta. Její schůze jsou neveřejné.


Z jednání rady se pořizuje zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Náležitosti zápisu stanovuje zákon o obcích. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů. Rada také připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva. Rada si může zřídit své poradní a iniciativní orgány, kterými jsou komise.


Úkol 67:
Pro lepší představu si prohlédněte následující téměř autentický zápis z rady obce, a pohovořte o jednotlivých bodech tohoto zápisu.

Úkol 68:
Pokuste se vysvětlit pojem geometrický plán a zkratky JPO a SHD, uvedené v předchozím zápisu.


STAROSTA


Starosta zastupuje obec navenek. V obci, v níž není zřízena rada obce, plní i funkci rady obce, pokud zákon nestanoví jinak. Je volen zastupitelstvem obce z řad jeho členů. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu. Zastupitelstvo jej může z funkce odvolat, může se své funkce i vzdát. Je členem rady a zároveň je v čele obecního úřadu.



Pravomoci a úkoly starosty


Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje právní předpisy obce a usnesení zastupitelstva a rady obce, pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávný. V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy, jmenuje a odvolává se souhlasem předsedy krajského úřadu tajemníka obecního úřadu. Není-li v obci zřízena funkce tajemníka nebo není-li tajemník ustanoven, plní jeho úkoly starosta.


Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, případně rady obce (samostatná působnost obce) může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné. Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit i více místostarostů, přičemž mezi nimi dojde k dělbě úkolů.


V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu. Ten je zaměstnancem obecního úřadu. Tajemník je odpovědný za zajišťování úkolů obce v samostatné i přenesené působnosti. Není-li zřízena funkce tajemníka, plní jeho úkoly starosta. V zastupitelstvu a radě má poradní hlas.


OBECNÍ ÚŘAD

OBECNÍ ÚRAD TVOŘÍ:
Starosta
místostarosta (místostarostové)
tajemník, je-li tato funkce zřízena
zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu

Úkoly obecního úřadu jsou vymezeny zákonem jak v oblasti samostatné působnosti, tak oblasti přenesené působnosti.


V čele obecního úřadu je starosta. Obecní úřad (Městský úřad) může být členěn na odbory a oddělení určené pro jednotlivé úseky činnosti (zřizuje je rada obce). V obcích, v nichž působí pověřený obecní úřad, musí být zřízena funkce tajemníka obecního úřadu. Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci obce zařazení v obecním úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti.


Pro názornost ukažme příklad orgánů a organizačních složek většího města (30 – 40 tis. obyv.).

ZASTUPITELSTVO MĚSTA
RADA MĚSTA
Starosta a místostarostové
Městská policie

MĚSTSKÝ ÚŘAD – ODBORY A ODDĚLENÍ
Odbor dopravy
Odbor finanční
Odbor informatiky a krizového řízení
Odbor kanceláře starosty a místostarostů
Odbor komunálních služeb
pokračování
Odbor Obecní živnostenský úřad
Odbor rozvoje a územního plánování
Odbor sociálních věcí
Odbor správních činností
Odbor správy majetku a investic města
Odbor správy provozu
Odbor školství a kultury
Odbor výstavby
Odbor životního prostředí
Oddělení kanceláře tajemníka
Představitel vedení pro jakost
Tajemník
Útvar interního auditu
MĚSTSKÝ ÚŘAD – ZVLÁŠTNÍ ÚTVARY
Bezpečnostní rada

Úkol 69:
Zařaďte následující činnosti do jednotlivých odborů podle předchozí organizace města:

  1. otázky vodního hospodářství
  2. památková péče
  3. kolaudační řízení
  4. vyhlašování zápisů do 1.tříd ZŠ a MŠ
  5. prodej parkovacích karet
  6. ohlášení stavby
  7. správa místních poplatků
  8. správa webových stránek
  9. činnosti provozu pohřebnictví
  10. správa světelného signalizačního zařízení
  11. účetnictví obce
  12. problematika komunálního odpadu
  13. uzavírky místních komunikací
  14. správa tržnice
  15. příjem, vyřízení žádostí o živnost
  16. úsek městského architekta
  17. evidence přestupků
  18. sociálně právní ochrana dětí
  19. kurátor pro mládež
  20. řidičské průkazy
  21. bytové hospodářství
  22. registrace vozidel
  23. přerušení a rušení živnostenských oprávnění
  24. péče o kaple, kříže a boží muka v majetku obce.

Obecní úřad zřizuje úřední desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné. Zpravidla se umísťuje na budově, v níž má obecní úřad své sídlo.



ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY OBCE


Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány – výbory. Povinně se zřizují v každé obci výbory finanční a kontrolní. V obci, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 15 % občanů hlásících se k jiné než české národnosti, se zřizuje výbor pro národnostní menšiny.


Výbory plní úkoly, které je pověří zastupitelstvo obce. Jako iniciativní orgány se mohou zabývat kteroukoli otázkou, jež náleží do jejich působnosti a předkládat návrhy zastupitelstvu. Jako kontrolní orgány vykonávají kontrolu na svém úseku s výjimkou věcí, které patří do působnosti finančního nebo kontrolního výboru ( např. kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředkyobce). Výbory zřizuje zastupitelstvo obce a pověřuje je úkoly. Výbory mu předkládají své návrhy a stanoviska a jsou mu ze své činnosti také odpovědny. V čele výboru stojí předseda výboru, který je členem zastupitelstva obce. Počet členů výboru je vždy lichý (výbory finanční a kontrolní jsou nejméně tříčlenné).


Výbor se schází dle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje ho předseda výboru.


Zastupitelstvo obce může také v částech obce zřídit osadní výbory. Osadní výbor má plnit funkci prostředníka mezi občanem dané části obce a zastupitelstvem. Tomu odpovídají i jeho oprávnění, např. předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce. Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Po projednání s krajským úřadem je starosta obce oprávněn svěřit komisi výkon přenesené působnosti. V tomto případě je komise též výkonným orgánem.


Komise zřizuje a ruší rada obce podle potřeby, jmenuje a odvolává z funkce jejich předsedy a členy. Komise je radě ze své činnosti odpovědna. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.


Příklady možných komisí: životního prostředí, dopravy, bezpečnosti a prevence kriminality, bytová, pro sociální a zdravotnické záležitosti, plánovací a finanční, pro výchovu a vzdělávání atd.


5.13.5 Dozor nad činností obcí

Výkon státního dozoru nad činností územní samosprávy je zakotven v Ústavě. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Základem dozoru je kontrola dodržování platných zákonů orgány územní samosprávy, kterou je možno provádět jen v rámci zákonných pravidel.


Rušení právních předpisů vydaných orgány územní samosprávy není možné z jiných důvodů než pro rozpor se zákonem a že rozhodování v této věci náleží výlučně Ústavnímu soudu.



DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI OBCE


Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce vykonávají krajské úřady. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad opatření orgánů obce se zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona a v jeho mezích. Oprávnění krajského úřadu při výkonu dozoru jsou upravena v zákoně o obcích. Jde např. o oprávnění požadovat na obci změnu nebo zrušení nezákonného opatření, předkládat Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce apod.



DOZOR NAD VÝKONEM PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCE


Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce vykonávají krajské úřady, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Dozor se provádí následně a zjišťuje se v něm soulad opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy, v jejich mezích též v souladu s usneseními vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu.



POZASTAVENÍ VÝKONU NAŘÍZENÍ OBCE


Krajský úřad pozastaví výkon nařízení obce, pokud odporuje zákonu. Obec je neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů a může je zveřejnit i způsobem v místě obvyklým.


Nezjedná-li příslušný orgán obce do 3 měsíců od pozastavení výkonu nařízení nápravu, může přednosta krajského úřadu podat návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu. Totéž oprávnění má i zastupitelstvo kraje. Nález Ústavního soudu, kterým bylo nařízení obce zrušeno, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů a může jej zveřejnit i způsobem v místě obvyklým.



ZRUŠENÍ JINÝCH OPATŘENÍ ORGÁNŮ OBCE


Krajský úřad zrušíjiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti, které je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem, v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu. Zrušení provede až po uplynutí lhůty k nápravě, jestliže náprava nebyla příslušným orgánem zjednána. Opatření krajského úřadu musí být písemné a musí v něm být uvedeno, k jakému dni se jiné opatření obce ruší. O vyvěšení a zveřejnění opatření krajského úřadu platí totéž, co bylo uvedeno výše.


Úkol 70:

  1. Vysvětlete rozdíl mezi pozastavením výkonu právní normy a zrušením právní normy.
  2. Vyslovte svůj názor na význam celostátních voleb a voleb do obecního zastupitelstva pro život běžného občana.

5.14 Krajské zřízení

5.14.1 Postavení krajů a jejich charakteristika

Kraj je společenství občanů, které má právo na samosprávu. Podstatu kraje charakterizují tyto základní znaky:

ZÁKLADNÍ ZNAKY KRAJE
1 Vlastní území kraje.
2 Společenství občanů kraje.
3 Samospráva kraje na základě samostatné působnosti.
4 Je veřejnoprávní korporací s právní subjektivitou (vystupuje v právních vztazích svým jménem) a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.
5 Má vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.
6 Vykonává státní správu na základě přenesené působnosti.
7 Zásahy státu do činnosti kraje jsou možné jen v souladu se zákonem.

Postavení krajů (stejně tak jako obcí) vychází přímo z Ústavy. Podrobnější úprava je dána zákonem o krajích. Postavení kraje jako právnické osoby je dáno občanským zákoníkem, který zařazuje mezi právnické osoby jednotky územní samosprávy.


Kraj jako vlastník majetku nemusí vždy s tímto majetkem disponovat sám. Dispozici s majetkem, zejména k hospodářskému využití svého majetku, může kraj svěřit právnickým osobám a organizačním složkám jako zařízením bez právní subjektivity (pokud zákon o krajích nestanoví jinak), které může k plnění svých úkolů v samostatné působnosti zakládat a zřizovat. Zde se vyskytují dvě možnosti stupně majetkové samostatnosti právnických osob založených a zřízených krajem:


  1. Je-li krajem založena např. obchodní společnost jako právnická osoba (akciová společnost a společnost s ručením omezeným) nebo obecně prospěšná společnost, potom vkladem majetku kraje do této společnosti přecházejí vlastnická práva k vloženému majetku z kraje na příslušnou společnost.

  2. Jsou-li krajem založeny příspěvkové organizace a organizační složky kraje, v takových případech nehospodaří zřízené subjekty s vlastním majetkem, ale hospodaří s majetkem kraje, který jim byl krajem předán do správy k hospodářskému využití (zejména podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

Úkol 71:

  1. Uveďte nějakou obecně prospěšnou společnost.
  2. Uveďte nějakou organizační složku.

ÚZEMÍ KRAJE


Území kraje (územní základ kraje) je vymezeno územím jednotlivých bývalých okresů. Zákonem je stanoven počet krajů, kterých je 14.

SÍDLA, NÁZVY A ÚZEMNÍ VYMEZENÍ KRAJŮ
NÁZEV KRAJE SÍDLO VYMEZENÍ KRAJE
1. Hlavní město
Praha 		Praha

území hlavního města Prahy
2. Středočeský
kraj 		Praha

okresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora,   Mělník,  Mladá Boleslav, Nymburk, Praha- východ, Praha-Západ, Příbram, Rakovník
3. Jihočeský
kraj 		České Budějovice

okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
4. Plzeňský
kraj 		Plzeň

okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov
5. Karlovarský
kraj 		Karlovy Vary

okresy: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
 6. Ústecký
kraj 		Ústí nad Labem

okresy: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem
7. Liberecký
kraj 		Liberec

okresy: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily
8. Královéhradecký
kraj 		Hradec Králové

okresy: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov
9. Pardubický
kraj 		Pardubice

Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí
  Kraj Vysočina Jihlava

Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
  Jihomoravský
kraj 		Brno

okresy: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo
  Olomoucký
kraj 		Olomouc

Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk
  Moravskoslezský
kraj 		Ostrava

okresy: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město
  Zlínský
kraj 		Zlín

okresy: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

PRÁVA OBČANA KRAJE

A

Volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
B

Zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a v souladu s jednacím řádem zastupitelstva vyjadřovat na něm své stanovisko k projednávaným otázkám.
C

Nahlížet do zápisů a usnesení z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání právní předpisy o nakládání s osobními údaji a utajovanými skutečnostmi.
D

Požadovat projednání určité záležitosti v samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem.
E

Podávat orgánům kraje návrhy, připomínky, stížnosti a podněty.
F

Nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje za minulý kalendářní rok.
G

Hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

Úkol 72:

  1. Uveďte rozdíl mezi pasivním a aktivním volebním právem.
  2. Vyjádřete svůj názor na místní, krajské a celostátní referendum.
  3. Vysvětlete rozdíl mezi přímou a zastupitelskou demokracií.

Stejná práva jako občan kraje, kromě práva volit a být volen do zastupitelstva a práva hlasovat v krajském referendu, má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitosti.


5.14.1 Působnost kraje

KRAJ VYKONÁVÁ DVOJÍ PŮSOBNOST:
působnost samostatnou
působnost přenesenou

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST KRAJE


Samostatnou působností kraje se rozumí právo kraje na samosprávu, tedy spravovat své záležitosti samostatně ve věcech, které stanoví zákon. Do výkonu samostatné působnosti nepatří výkon státní správy. Do výkonu samostatné působnosti krajů nemůže zasahovat svým usnesením ani vláda ČR.Veškerá opatření, která kraj při výkonu samostatné působnosti učiní, vykoná na vlastní náklady a vlastními prostředky.



Obsah samostatné působnosti


Úkoly v samostatné působnosti kraje jsou jednak úkoly, které jsou v pravomoci zastupitelstva a v pravomoci rady. Kromě toho zákon o krajích uvádí další okruhy působnosti kraje jako celku. Jde o problematiku, která má významný vliv na rozvoj kraje a zájmy jeho obyvatel. V tomto smyslu kraj v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi pečuje o komplexní územní rozvoj. Kraje mají povinnost spolupráce s obcemi, nesmí však zasahovat do samostatné působnosti obcí.


Úkoly krajů v samostatné působnosti jsou obdobné jako úkoly obcí. Navíc však plní úkoly celokrajského významu. Oblast samostatné působnosti kraje je velmi široká, a proto nelze podat vyčerpávající přehled jeho působností. Některé činnosti v rámci samostatné působnosti jsou uvedeny nejen v dalších ustanoveních zákona o krajích, ale též v zákoně o obcích, v zákoně o hlavním městě Praze a dalších.


Uveďme alespoň příklady:
Kraj v samostatné působnosti je oprávněn zřizovat a rušit např. střední školy, odborná učiliště, konzervatoře, jazykové školy, těsnopisný ústav a další, včetně kompetencí souvisejících se správou škol a školských zařízení.


Další příklad:
Kraj v samostatné působnosti projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji, k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb, obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Ve výčtu pravomocí v samostatné působnosti nalezneme celou řadu činností krajů.


MAJETKOVÁ OBLAST SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu.
Hospodaření s vlastním majetkem a finančními prostředky.
Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek kraje.
Zakládání obchodních společností a rozhodování o účastech kraje v těchto společnostech
Navrhování a odvolávání zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností v nichž kraj má majetkovou účast.
Rozhodování o poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich použití.
Rozhodování o nabytí a převodu nemovitých věcí.
Vzdání se práva a prominutí pohledávky.
Zastavení movitých věcí a nemovitostí apod.

Úkol 73:

  1. Uveďte, jak si představujete sestavování závěrečného účtu kraje.
  2. Je vlastnictví kraje rozdílným vlastnictvím od vlastnictví státu?
  3. Uveďte, jak vzniká majetek kraje.
  4. Co znamená majetková účast kraje v obchodních společnostech?
  5. Vysvětlete pojem dotace.
  6. Jakými právními formami může být nabyta nemovitost?
  7. Je pohledávka součástí majetku?

Z PODSTATY KRAJE JAKO SAMOSPRÁVNÉHO SPOLEČENSTVÍ OBČANŮ VYPLÝVAJÍ DALŠÍ OPRÁVNĚNÍ V OBLASTI SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI:
Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje.
Ukládání pokut v případě porušení povinností stanovených právním předpisem kraje.
Právo zastupitelstva předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně.
Právo zastupitelstva předkládat Ústavnímu soudu návrhy zrušení právních předpisů při předpokladu rozporu se zákonem.

Úkol 74:

  1. Vysvětlete rozdíl mezi obecně závaznou vyhláškou a nařízením.
  2. Součástí kterého státního orgánu je Poslanecká sněmovna?
  3. Vysvětlete obecně poslání Ústavního soudu.

OPRÁVNĚNÍ KRAJŮ V OBLASTI VNĚJŠÍCH VZTAHŮ:
Rozhodování o spolupráci kraje s jinými kraji (smlouvy, zakládání práv. osob).
Vstupování do mezinárodní spolupráce s územními celky jiných států.

Úkol 75:

  1. Naznačte činnosti, ve kterých by kraje měly nejvíce spolupracovat.
  2. Naznačte obecně, které kraje by měly nejvíce vstupovat do mezinárodní spolupráce.

SANKČNÍ OPRÁVNĚNÍ KRAJE


Sankční oprávnění je právo kraje v případech stanovených zákonem ukládat pokuty podle zákona o krajích podnikatelským fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti a právnickým osobám do výše 200 000 Kč. Uložení této pokuty patří do samostatné působnosti kraje. Kraj může ukládat také pokuty podle zvláštních zákonů, ale v těchto případech jde o přenesený výkon státní správy.


Pokud by se tohoto jednání uvedeného dopustila fyzická osoba, která není podnikatelem, anebo fyzická osoba, která sice je podnikatelem, ale právní předpis kraje neporuší v souvislosti se svojí podnikatelskou činností, potom se na taková jednání vztahuje zákon o přestupcích. Všechny kroky při postihování všech protiprávních jednání (např. uložení pokut) mají své zákonné lhůty.


I když se jedná o ukládání pokut v samostatné působnosti kraje, ukládá se pokuta správním rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Orgánem příslušným k provedení správního řízení je krajský úřad.


Úkol 76:

  1. Podnikatel, fyzická osoba, porušil povinnost danou vyhláškou kraje. Která právní norma řeší sankci?
  2. Podnikatel, fyzická osoba, porušil zásady občanského soužití. Která právní norma řeší  sankci?

PŘENESENÁ PŮSOBNOST KRAJE


 V rámci přenesené působnosti mohou kraje vykonávat státní správu jen v těch věcech, které jsou na ně výslovně zákony přeneseny. Přenesené úkoly v oblasti státní správy tvoří obsah přenesené působnosti. Úkoly z toho vyplývající jsou kraje povinny zabezpečit.


Příklad přenesené působnosti na kraj:
Jde o jediný příklad, úkoly obdobného typu plní kraje stovky. Příklad je uveden proto, abychom si uvědomili obrovský rozsah různorodých činností v oblasti státní správy.


Orgány kraje v přenesené působnosti plní na úseku požární ochrany následující úkoly:


Projednávají koncepci požární ochrany v kraji; vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru; vydávají nařízením kraje požární poplachový plán kraje; stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany; stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů; stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, požární ochrany v budovách zvláštního významu, požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob a další. Podle ustanovení o integrovaném záchranném systému orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.


Úkol 76a:

  1. Vysvětlete pojem koncepce
  2. Vysvětlete pojem plošné pokrytí.
  3. Uveďte příklady mimořádných událostí.
  4. Jak chápete pojem integrovaný záchranný systém?

Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí: při vydávání nařízení kraje a při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona. V ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů, přičemž usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům kraje ukládat povinnosti, které nejsou stanoveny zákonem Usnesení vlády je nutné rozlišit od nařízení vlády. Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem, který vláda může vydat k provedení zákona a v jeho mezích.


Usnesení vlády je řídící akt vlády, který je určený a závazný pro podřízené subjekty. V takovém postavení jsou kraje jen při výkonu přenesené působnosti, kdy kraj plní úkoly státní správy za orgány státu, ne však při výkonu samosprávy. Obdobně je tomu u vyhlášek a směrnic ústředních správních úřadů, podle kterých kraj plní úkoly přenesené působnosti v oblasti státní správy.


5.14.2 Právní předpisy kraje

Z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod vyplývá základní oprávnění krajů vydávat tyto právní předpisy:


PRÁVNÍ PŘEDPISY KRAJE
Obecně závazné vyhlášky kraje
v samostatné působnosti 		Nařízení kraje
v přenesené působnosti

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY KRAJE


Ústava České republiky svěřuje zastupitelstvu v mezích své působnosti, tedy v samostatné působnosti, vydávat obecně závazné vyhlášky. Z Listiny základních práv a svobod vyplývá, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Z těchto zásad vychází zákon o krajích, který zmocňuje zastupitelstva krajů k vydávání obecně závazných vyhlášek kraje v mezích jejich samostatné působnosti.


Úkol 77:

  1. Prostudujte dále uvedenou obecně závaznou vyhlášku kraje.
  2. Co si představujete pod pojmem územně plánovací dokumentace a územně analytický podklad?
  3. Které činnosti musí být provedeny po vydání vyhlášky?

Schvalování obecně závazných vyhlášek kraje


Schvalování obecně závazných vyhlášek kraje je zákonem o krajích vyhrazeno zastupitelstvu kraje. Zastupitelstvo kraje schvaluje obecně závazné vyhlášky svým usnesením. K jeho platnosti je třeba nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva kraje.


Úkol 78:

  1. Prostudujte dále uvedené části nařízení kraje Vysočina.
  2. Pokuste se svými slovy zhodnotit význam této vyhlášky.
  3. Co právně znamená zřízení přírodní památky?

5.14.3 Orgány kraje


Orgány kraje tvoří: zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje, krajský úřad, další orgány kraje vykonávající činnost na úseku samostatné nebo přenesené působnosti (viz další učivo), zvláštní orgány kraje (viz další učivo).



ZASTUPITELSTVO KRAJE


Zastupitelstvem je kraj spravován v rozsahu stanoveném zákonem, zejména zákonem o krajích. Zastupitelstvo je nositelem samosprávy a je nejvyšším orgánem kraje v samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zastupitelstvo vzniká v krajských volbách, které se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Funkční období zastupitelstev krajů je čtyřleté.


Počet členů zastupitelstva je stanoven zákonem o krajích podle počtu obyvatel kraje.


POČET ČLENŮ ZASTUPITELSTVA KRAJE
Počet obyvatel kraje Počet členů zastupitelstva
do 600 000 45
od 600 000 do 900 000 55
nad 900 000 65

Práva člena zastupitelstva: předkládat návrhy na projednání;vznášet dotazy, připomínky apodněty; požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace.


Povinnosti člena zastupitelstva: zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejichčlenem; plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají a úkoly, které mu tyto orgány uloží; hájit zájmy občanů kraje; jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.


Úkol 79:
Vysvětlete rozdíly mezi uvolněnými a neuvolněnými členy zastupitelstva.


PRAVOMOC ZASTUPITELSTVA KRAJE

Poznámka:
Nejde o paměťové zvládnutí jednotlivých bodů dalšího textu. Jde však o základní pochopení každého jednotlivého bodu dalšího textu!!!


Předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem; předkládat návrh Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem; vydávat obecně závazné vyhlášky kraje; koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění; schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje; stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje; schvalovat rozpočet kraje a závěrečný účet kraje; zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje, k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny; rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci.


Úkol 80:
Vysvětlete pojmy koordinace, zřizovací listina.


Samostatně je v zákoně o krajích upravena vyhrazená pravomoc zastupitelstva ve věci majetkoprávních úkonů:


Nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů; poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč v jednotlivých případech; poskytování dotací z vlastních prostředků; poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití; zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč; dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců; bezúplatné postoupení pohledávek; uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, o přijetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení; zastavení nemovitostí; emise vlastních obligací; stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob a další.


Všechny uvedené pravomoci (vyhrazená pravomoc zastupitelstva kraje, vyhrazená pravomoc zastupitelstva kraje ve věci majetkoprávních úkonů) je vyhrazená pravomoc zastupitelstva, to znamená, že zastupitelstvo se nemůže některé pravomoci vzdát a přenést ji na jiný orgán kraje. Naopak, zastupitelstvo nemůže zasáhnout např. do vyhrazené pravomoci rady.


Úkol 81:

  1. a) Vysvětlete pojem obligace na rozdíl od pojmu akcie.
  2. b) Vysvětlete pojem věcné břemeno..


ORGÁNY ZASTUPITELSTVA


Zastupitelstvu je svěřeno oprávnění zřizovat výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány, které svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu. Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo, kterému jsou ze své činnosti odpovědny.


VÝBORY, KTERÉ ZASTUPITELSTVO ZŘIZUJE VŽDY:
Finanční výbor
Kontrolní výbor
Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10% občanů hlásících se ke stejné národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny.



Finanční výbor


Těžiště práce finančního výboru spočívá především ve vnitřní kontrole na úseku hospodaření s finančními prostředky.



Kontrolní výbor


V případě kontrolního výboru jde hlavně o vnitřní kontrolu v těchto směrech: Provádí kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady; provádí kontrolu dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti; plní další úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.



VÝBOR PRO VÝCHOVU, VZDĚLÁVÁNÍ A ZAMĚSTNANOST


Posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje v souladu s demografickým vývojem; předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními; vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu; projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení a plní další úkoly.


Úkol 82:

  1. Pojednejte o souvislosti sítě škol s demografickým vývojem.
  2. Jmenujte nějaká předškolní zařízení.


RADA KRAJE


Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti je odpovědna zastupitelstvu.V přenesené pravomoci může rada rozhodovat, jen pokud by tak stanovil zákon. Radu volí a odvolává zastupitelstvo výhradně z řad svých členů. Její počet je dán přímo zákonem o krajích.
POČET ČLENŮ RADY KRAJE
Počet obyvatel kraje Počet členů rady
do 600 000 9
nad 600 000 11
Radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana (zástupci hejtmana) a další členové rady.

Rada, stejně jako zastupitelstvo, má přímo zákonem o krajích vyhrazenou pravomoc. To znamená, že rada se nemůže této pravomoci zříci ve prospěch jiného orgánu kraje, ale ani jiný orgán kraje, a to ani zastupitelstvo nemůže radě do této pravomoci zasahovat, nemůže ji radě odejmout a vztáhnout na sebe.


Poznámka:
Opět nejde o paměťové učení, ale o pochopení textu u každého bodu.


VYHRAZENÁ PRAVOMOC RADY KRAJE A SVĚŘENÁ PRAVOMOC RADY KRAJE V ROZHODOVÁNÍ O MAJETKOPRÁVNÍCH ÚKONECH A O VĚCECH ORGANIZAČNÍHO A MAJETKOVÉHO CHARAKTERU:


Zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, kontrolovat hospodaření podle něj, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem; stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců; na návrh ředitele krajského úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu;  zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy; ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění; přezkoumávat na základě podnětů občanů a právnických osob opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti; vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje; stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností; vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem; včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; plnit funkci valné hromady, je-li kraj jediným akcionářem nebo jediným společníkem; vydávat nařízení kraje; uzavírat nájemní smlouvy; poskytovat dotace (do 200 000 Kč); poskytovat věcné a finanční dary do 100 000 Kč v jednotlivých případech a pravomoci další.


Úkol 83:

  1. V kterém případě plní rada kraje funkci valné hromady.
  2. Vysvětlete, co znamená vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce.


Komise rady


Komise zřizuje rada jako své iniciativní a poradní orgány. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě, které jsou ze své činnosti odpovědny. Rada jmenuje a odvolává z funkce jejich předsedy a členy. Členy komise mohou být členové zastupitelstva a občané kraje, přičemž v případě komisí zákon o krajích nestanoví podmínku, že předseda komise musí být člen zastupitelstva. V případě složení komisí se předpokládá a dává se tak i možnost, aby v komisích pracovali především odborníci z daného oboru.


Příklady komisí: kulturní; dopravní; pro sport; sociální; životního prostředí; regionálního rozvoje a fondů EU; bezpečnostní atd.


Úkol 84:
Pokuste se podrobněji stanovit otázky, kterými se jednotlivé komise zabývají.



HEJTMAN KRAJE


Hejtman zastupuje kraj navenek a plní tak funkci statutárního orgánu kraje. Hejtmana zastupuje zástupce hejtmana. Oba jsou voleni zastupitelstvem z řad jeho členů. Zastupitelstvu jsou odpovědni za výkon své funkce. V pravomoci zastupitelstva je také jejich odvolání z funkcí. Hejtman je odpovědný za svolání zasedání zastupitelstva nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Je povinen svolat toto zasedání nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti alespoň jedné třetiny členů zastupitelstva krajskému úřadu.


Pravomoc hejtmana vyplývá jednak ze zákona o krajích a dále ze zvláštních zákonů. Mezi ně např. patří: spolu se zástupcem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje; po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu; na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány (např. komisi pro projednávání přestupků); zajišťuje ochranu utajovaných skutečností;organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje, koordinuje záchranné a likvidační práce na území kraje, schvaluje havarijní a poplachový plán, je oprávněn vyžadovat pomoc příslušného územního celku sousedního státu a celá řada dalších úkolů.


Úkol 85:
Pokuste se vysvětlit pojem integrovaný záchranný systém a pojem havarijní poplachový plán.



KRAJSKÝ ÚŘAD


Krajský úřad působí ze zákona o krajích v každém kraji. Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. V čele krajského úřadu stojí ředitel. Krajský úřad se člení na odbory, oddělení, na sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana. Krajský úřad nemá samostatnou právní subjektivitu. Je jedním z orgánů kraje, který plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti.


Příklad struktury odborů na krajském úřadě

Odbor organizační a informatiky
Oddělení organizační Oddělení informatiky
Odbor ekonomický
Oddělení rozpočtu Oddělení majetkoprávní Oddělení účetnictví Oddělení kontrolní
Odbor regionálního rozvoje
Oddělení regionálního rozvoje Oddělení cestovního ruchu
Odbor životního prostředí a zemědělství
Oddělení životního prostředí Oddělení zemědělství
Odbor školství
Oddělení organizačně správní Oddělení právní a majetkové Oddělení ekonomické Oddělení pro mládež a tělovýchovu Oddělení kontroly
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Oddělení státní sociální Oddělení sociálních věcí Oddělení zdravotnictví
Odbor dopravy
Oddělení dopravní politiky Oddělení spec. stav. úřadu Oddělení státní správy a odb. dozoru v silniční dopravě
Odbor územního plánování a stavebního řádu
Oddělení územního plánování Oddělení stavebního řádu
Odbor legislativní a právní
Oddělení legislativní a právní Oddělení stavebního řádu
Odbor kultury a památkové péče
Oddělení kultury Oddělení památkové péče

Organizační řád má upravit strukturu krajského úřadu, pracovní náplň jednotlivých odborů a oddělení a rozsah jejich pravomocí tak, aby přirozeně vycházel z potřebného rozsahu činností krajského úřadu. V organizačním řádu je též upraveno oprávnění podepisovat doklady vydávané krajským úřadem.


Pravomoc krajského úřadu v samostatné působnosti


Organizačně zabezpečuje úkoly kraje. Plníúkoly uloženémuzastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí.



PRAVOMOC KRAJSKÉHO ÚŘADU V PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI


Ve věcech přenesené působnosti je krajský úřad podřízen příslušným ministerstvům. Krajský úřad v přenesené působnosti např. ukládá sankce podle zákona, zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému, podílí se na odborné přípravě zaměstnanců obcí pro vykonání zkoušky odborné způsobilosti, organizuje kontroly na vybraných úsecích obcí, kontroluje dodržování opatření vlády a plní celou řadu dalších úkolů.



ŘEDITEL KRAJSKÉHO ÚŘADU


Funkce ředitele krajského úřadu je zřizována ze zákona o krajích ve všech krajích. Ředitele jmenuje a odvolává z funkce hejtman po předchozím souhlasu ministra vnitra. Ředitel je zaměstnancem kraje a za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.



Pravomoc ředitele krajského úřadu


Zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů. Podle zvláštních předpisů (zejména zákoníku práce) plní vůči zaměstnancům zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele.


Ředitel je oprávněn se zúčastňovat zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.


Úkol 86:
Uvažte, jaké pravomoci má ředitel krajského úřadu vůči zaměstnancům jako statutární orgán.