Cílem této studie bylo porovnat postoje žáků k integraci dětí s tělesným postižením do hodin tělesné výchovy základní školy, kteří mají zkušenost s integrací a těch, kteří tuto zkušenost nemají. Studie se zúčastnilo celkem 60 žáků ze dvou základních škol v okrese Frýdek-Místek. Na první základní škole jsou integrovány děti s tělesným postižením. Tato škola je upravena tak, aby byly zajištěny podmínky pro integraci tělesně postižených žáků, respondenti z této školy zkušenost s integrací měli. Kontrolní základní škola neměla nikdy integrovaného žáka s tělesným postižením a respondenti z této školy zkušenost s integrací nemají. Studie se zúčastnilo celkem 34 chlapců s věkovým průměrem 13,79 a 26 dívek s věkovým průměrem 13,81.

Tabulka č. 1 – Složení jednotlivých skupin žáků a jejich věkový průměr

Dotazník CAIPE-CZ

Dotazník CAIPE-CZ, přeložený z angličtiny do češtiny (Kudláček, Ješina, & Wittmanová, 2011) a poté revidovaný, se skládá z otázek, které nás informovaly o žákovi (jméno, pohlaví, věk, třída, bydliště). Dále nás informuje o tom, jestli v jeho rodině, třídě nebo ve škole má někdo z jeho kamarádů nebo blízkých zdravotní postižení a zda ve škole, například v tělesné výchově, měl někdy spolužáka s postižením. Otázky „soutěživý/á, trochu soutěživý/á, nesoutěživý/á“ nám určují, jak je to se soutěživostí respondentů. Dále byly kladeny otázky, které se týkaly chlapce jménem Petr (dítě s tělesným postižením), který by s nimi mohl chodit do tělesné výchovy. Předtím, než děti začaly odpovídat na otázky, byly seznámeny s Petrem: „Petr je stejně starý jako vy. Protože nemůže chodit, používá ortopedický vozík (vozíček). Rád hraje stejné hry jako vy, ale není v nich moc dobrý. Přestože může jezdit na vozíku, je pomalejší než vy a snadno se unaví. Umí házet míčem, ale ne moc daleko. Umí chytit míč, který letí přímo na něho a dovede odpálit basketbalový míč ze stojánku, ale nemůže při basketbalu vystřelit míč tak vysoko, aby dal koš. Protože nemůže používat nohy, nemůže kopnout do míče.“ Dotazník se v první části skládal z pěti otázek, které byly obecné a zjišťovaly, jaké by to bylo mít s Petrem tělesnou výchovu. Tato část byla zaměřená na postoje dětí k integraci žáků s TP do školní TV. Druhá část dotazníku s otázkami číslo 9–13 byla zaměřena na modifikace v basketbale.

Dotazník – vlastnosti žáků s tělesným postižením

V části dotazníku zkoumající vlastnosti dětí s tělesným postižením (Adjective checklist – Siperstein, 1980) žáci označovali slova, která by charakterizovala Petra (dítě s tělesným postižením). Ve výčtu byl seznam 34 slov a označit mohli libovolný počet slov, kterými by Petra charakterizovali. Z tohoto seznamu 34 přídavných jmen bylo 17 negativních (pomalý, nepořádný, bláznivý, chtivý, stydlivý, osamělý, krutý, slabý, znuděný, pitomý, smutný, hloupý, nedbalý, nepoctivý, nešťastný, zlý, ošklivý) a 17 pozitivních (zdravý, bystrý, ostražitý, fajn, veselý, poctivý, pohledný, hezký, hrdý, bystrý, nápomocný, kamarádský, opatrný, potěšený, chytrý, šťastný, hodný).

Výsledky

Výsledky všech částí dotazníku jsou zaznamenány do tabulky č. 2. Část obecná je v tabulce označena „attpe“, část zaměřená na basketbal má své označení v tabulce „attbasket“ a poslední oddíl, týkající se přiřazování přídavných jmen, je označen „adj“. Žáci z integrované třídy mají pozitivnější postoj k integraci (20,91) než žáci ze třídy bez zkušeností s integrací (17,15) i žáci ze třídy ze školy s integrací, ale bez osobní zkušenosti (15,22). V části zaměřené na basketbal dopadla v rámci postojů opět nejlépe třída s integrovaným žákem s hodnotou 18,5. Druhou nejvyšší hodnotu 16,61 dosáhla třída ze školy s integrací, ale bez osobní zkušenosti a hodnota 16,2 byla zjištěna u třídy, která nemá s integrací žádnou zkušenost. Míra postojů se hodnotí podle součtu pozitivních a negativních přídavných jmen s přidáním hodnoty 20, z čehož vyplývá možnost 3 až 37. Číslo 20 přitom určuje střední hodnotu tohoto rozmezí. Pod hodnotu 20 je vše negativní, nad 20 pozitivní. Pozitivní postoj zaujímá pouze třída bez integrovaného žáka, ale se zkušeností integrací, a to s hodnotou 20,00. U ostatních tříd byl postoj negativní, u integrované třídy je výsledek 19,91 a u třídy bez zkušeností s integrací je hodnota 19,85. Analýza rozptylu ANOVA prokázala statisticky významné rozdíly: (a) u postojů k TV – ATTPE a u (b) postojů k modifikaci pravidel v basketbalu – ATTBASKET.

Tabulka č. 2 – výsledky jednotlivých částí dotazníku

Z výsledků testu Post Hoc Test vyplývá, že u integrované třídy a třídy se zkušeností s integrací je výsledek při porovnávání těchto dvou tříd p < 0,05, a tímto se stal pro nás statisticky významný. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že integrovaná třída má pozitivnější postoj k integraci než třída se zkušeností s integrací. U integrované třídy jsme dosáhli hodnoty 20,9, která je vyšší než u třídy se zkušeností s integrací, kde byl výsledek 15,22. Integrovaná třída a třída bez zkušeností s integrací dosáhla při srovnání hodnoty p < 0,05 a výsledek je statisticky významný. Z tabulky č. 2 je patrné, že integrovaná třída má pozitivnější postoj k integraci (20,91) než třída bez zkušeností, která dosáhla výsledku 17,15.