Slovník pojmů

Jakost-kvalita – stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Přitom požadavek je vymezen jako potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné, inherentní se interpretuje jako existující v něčem, zejména jako trvalá charakteristika, a pojem charakteristika jako rozlišující vlastnost.


Kvalita výrobku – schopnost výrobku řádně plnit stanovené funkční parametry – trvanlivost, spolehlivost, přesnost, snadnost použití či případných oprav


Bezvadnost – stav výrobku nebo služby, kdy nemají žádnou vadu.


Vada – nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití.


Kvalitativní parametry – charakteristiky, znaky výrobku jsou představovány souborem vlastností – funkčních, estetických, spolehlivostních apod. Rozhodující úlohu při hodnocení kvalitativních parametrů má zákazník.


Stabilita – kvalitativní rys vztahující se zejména k dodávaným výrobkům či službám spočívající v garantování vyrovnané a vyhovující jakosti u libovolné jednotky v dodávce. Stabilitu lze zajistit jednak důslednou výstupní kontrolou (ta je však drahá), jednak lze kvalitu implementovat do výrobku během jeho přípravy, výroby apod. V tomto případě hovoříme o řízení jakosti, resp. o systému řízení jakosti – QMS (quality management systém)


Životní prostředí (environment) – prostředí, v němž organizace provozuje svou činnost, která zahrnuje ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy.


Environmentální dopad – jakákoli změna v životním prostředí ať nepříznivá či příznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z environmentálních aspektů organizace.


Environmentální aspekt – lze pak vymezit jako prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí.


Odpad – každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Pro odpady, ale i chemické látky a přípravky je dále významný pojem nebezpečný/á (odpad, látka) – charakteristickým rysem těchto elementů je, že vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností – výbušnost, oxidace, vysoká hořlavost, dráždivost, žíravost, toxicita, infekčnost, karcinogenita, mutagenita, apod.


Riziko (risk) – kombinace pravděpodobnosti a následku specifikované nebezpečné události.


Přípustné riziko (acceptable risk) – riziko, jež bylo sníženo na úroveň, která může být pro organizaci snesitelná s ohledem na její právní závazky a její vlastní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci