Management kvality

Slovník pojmů

Jakost-kvalita – stupeň splnění požadavků souborem in­herentních charak­teris­tik. Přitom požadavek je vymez­en jako potřeba nebo očekávání, které jsou stanove­ny, obecně se před­pokládají nebo jsou závazné, in­herentní se in­terpretuje jako ex­is­tující v něčem, zejména jako trvalá charak­teris­tika, a pojem charak­teris­tika jako rozlišující vlastnost.


Kvali­ta výrobku – schop­nost výrobku řádně plnit stanove­né funkční para­met­ry – trvan­livost, spoleh­livost, přes­nost, snad­nost použití či případných oprav


Bez­vadnost – stav výrobku nebo služby, kdy nemají žádnou vadu.


Vada – nesplnění požadav­ku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití.


Kvali­tativní para­met­ry – charak­teris­tiky, znaky výrobku jsou představovány souborem vlastností – funkčních, es­tetic­kých, spoleh­livostních apod. Roz­hodující úlohu při hod­noc­ení kvali­tativ­ních para­metrů má zákazník.


Stabilita – kvali­tativní rys vztahující se zejména k dodávaným výrobkům či službám spočívající v garan­tování vyrov­nané a vyhovující jakos­ti u li­bovolné jedno­tky v dodávce. Stabilitu lze zajis­tit je­dnak důs­lednou výstupní kontrolou (ta je však drahá), je­dnak lze kvali­tu im­plemen­tovat do výrobku během jeho přípravy, výroby apod. V tomto případě hovoříme o řízení jakos­ti, resp. o systému řízení jakos­ti – QMS (qual­ity man­age­ment systém)


Životní prostředí (en­viron­ment) – prostředí, v němž or­ganizace pro­vozuje svou čin­nost, která zahrnuje ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a je­jich vzájemné vztahy.


En­viron­mentální dopad – jakákoli změna v životním prostředí ať nepříznivá či příznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z en­viron­mentál­ních as­pektů or­ganizace.


En­viron­mentální as­pekt – lze pak vymezit jako prvek čin­ností, výrobků nebo služeb or­ganizace, který může ovlivňovat životní prostředí.


Odpad – každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povin­nost se jí zbavit. Pro od­pady, ale i chemické látky a příp­ravky je dále významný pojem nebez­pečný/á (odpad, látka) – charak­teris­tickým rysem těchto ele­mentů je, že vykazují jednu nebo více nebez­pečných vlastností – výbušnost, oxidace, vysoká hoř­lavost, dráž­divost, žíravost, toxicita, infekčnost, kar­cinogenita, mutagenita, apod.


Riziko (risk) – kom­binace pra­vděpodob­nosti a násle­dku specifikované nebez­pečné události.


Přípustné riziko (ac­cept­able risk) – riziko, jež bylo sníženo na úroveň, která může být pro or­ganizaci snesitelná s oh­ledem na její právní závazky a její vlastní politiku bezpečnosti a oc­hrany zdraví při práci