Obsah

8

Představy a fantazie

Ve svém vědomí můžeme mít obrazy předmětů a jevů, i když právě nepůsobí na naše receptory, dokonce i tehdy, když jsme je předtím vůbec nevnímali. Toto umožňuje psychický poznávací proces – představivost. Výsledkem představivosti je představa.

Představa je názorný obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které v daném okamžiku nevnímáme (kdysi jsme je vnímali – vzpomínkové, pamětní), nebo které jsme v této podobě ani nevnímali (fantazijní).

Představy souvisí se všemi psychickými procesy. Spolu s počitky a vjemy tvoří úroveň smyslového poznávání skutečnosti. Vjemy jsou objektivní, úplné, jasné, nemohou být libovolně vyvolány. Představy jsou méně jasné, živé, výrazné, obsahově chudší (fragmentárnější) a nestálé (rychle unikají). Nejsou vázány na realitu a umožňují značnou abstrakci a zobecnění, jsou považovány za přechod mezi smyslovým a rozumovým poznáním (např.: jednou jsme vnímali východ slunce, a proto si ho můžeme později kdykoliv představit). V živosti představ jsou mezi lidmi značné rozdíly, zvláště děti a umělci mají představy velmi jasné a živé. Obecná zkušenost říká, že ženy mají živější představy než muži. Také lidé, jejichž představy nejsou tak zřetelné, mají někdy představy velmi živé (např.: před usnutím, ve snech, v horečce).


Vznik představ

Představy se ve vědomí nevybavují náhodně. Fyziologickým základem je oživování zafixovaných stop v mozkové kůře. Při vybavování byly zjištěny určité pravidelnosti, které byly shrnuty do tzv. asociačních zákonů.

Asociace (volné spojení, sdružování) představ – dochází ke spojení mezi vjemy, jedna představa vyvolá druhou, až vytvoří celý řetězec.


8.1. Asociační zákony

Asociační zákony se dělí na primární a sekundární:

  1. Primární:
    1. Zákon dotyku v prostoru a čase (zákon současnosti a následnosti):
      1. Představy jsou spojené s určitou událostí, osobou, místem.
      2. Vznikly a obnovují se na tom samém místě, se samou osobou.
        3. (např.: návštěva kina, zanechala velmi citový zážitek, při opakované návštěvě se vybaví původní zážitek)
    3. Zákon podobnosti a kontrastu:
      1. Zážitky, které jsou podobné nebo protikladné – se nám vybavují.
        2. (např.: setkám se s cizím jedincem a vybaví se mi můj známý, který má např. stejné oblečení, podobnou chůzi)

  2. Sekundární:
    1. Zákon novosti:
      1. Novější zážitky se nám vybavují lépe než starší.
    3. Zákon častosti:
      1. Častěji vybavované zážitky jsou silnější (mají emotivní podtext – pozitivní nebo negativní).
      2. Některé zážitky si představujeme rádi a některé nikoliv.
    5. Zákon živosti:
      1. Zážitky, které vyvolaly hlubší dojem (emotivní podtext) – vybavují se často.

Asociace (volné spojení, sdružování) představ – dochází ke spojení mezi vjemy, jedna představa vyvolá druhou, až vytvoří celý řetězec.

Asociační test – odpovězte, co vás napadne jako první, když se řekne slovo:

  1. citron
  2. růže
  3. žena
  4. zubní lékař

8.2. Typy představivosti

Rozlišují se 3 typy představivosti.

  1. Zrakový (vizuální) typ – pro tento typ je charakteristické vybavení zrakových představ, využívání obrazů, vizuálních schémat, převládání fotografické paměti (např.: ví, kde si zaznamenal informace).
    Představitelé tohoto typu jsou malíři, sochaři, bytoví architekti, návrháři.

  2. Sluchový (auditivní, akustický) typ – pro tento typ je charakteristické vybavení sluchových představ, využívání řečových a hudebních projevů, smysl pro melodii.
    Představitelé tohoto typu jsou skladatelé, hudebníci, zpěváci.

  3. Hapticko-motorický (dotekově-pohybový, kinestetický) typ – tento typ se zaměřuje na prožívání doteku a pohybu.
    Představitelé tohoto typu jsou sportovci, tanečníci, instruktoři fitness.

Vyhraněné typy představivosti se vyskytují jen ojediněle, většina jedinců představuje tzv. smíšený typ.


Cvičení: Zamyslete se, jaký typ představivosti převládá u Vás.


8.3. Druhy představ

Představy se dělí dle různých kritérií.

  1. Dle převládajícího receptoru – smyslové představy:
    1. Zrakové, sluchové, motorické, chuťové, hmatové, čichové představy.

  2. Dle stupně abstraktnosti a zobecnění:
    1. Jedinečné – představy konkrétního předmětu, jevu, osoby, události, činnosti (např.: představa vlastního pokoje, sportovního tréninku, vlastních rodičů, mého psa).
    2. Obecné – schématické obrazy, kde chybí znaky typické pro konkrétní činnost, osobu, předmět, jev, událost (např.: obecná představa psa, budovy).

  3. Dle převažujícího mechanismu vzniku:
    1. Vzpomínkové (pamětní).

      Vzpomínkové představy jsou podobné původního zážitku, vychází z toho, co jsme prožili v minulosti. Představit si můžeme zážitky, které jsme získali například při četbě, při sledování filmu, při cestování….

    1. Jedinečné.
    2. Obecné.
    3. Fantazijní.

Fantazijní představy jsou ty, které se liší od původního zážitku, jsou tvorbou nových názorných obrazů a výsledkem naší obrazotvornosti. Mezi fantazijní představy patří:


  1. Rekonstrukční – vytváření představ na základě slovního popisu, grafického nebo symbolického zobrazení (např.: dle mapy si představujeme krajinu, dle not melodii, výrobek dle náčrtu, dle autorova popisu hlavního hrdinu).

    2. Cvičení: Doplňte text (alespoň 5 vět).
    V krbu praskal oheň a na pohovce tiše předl černý kocour................


  2. Konstrukční (tvořivá) – kreativita – tvorba nových originálních obrazů, které doposud neexistovaly (např.: návrh domu, modelu, stavebnice – lego – bez návodu = konstrukce).

    3. Cvičení: Jste módní návrhář. Načrtněte dle Vaší fantazie model svatebních šatů pro nevěstu.


  3. Bdělé snění – vytváření představ, které se vztahují k vlastní budoucnosti, přáním, tužbám. Jsou motivujícím činitelem člověka.

  4. Sny ve spánku – jsou ve srovnání s ostatními druhy fantazijních představ projevem neúmyslné fantazie, umožňují neobvyklou kombinaci představ, nemají přímý původ v reálné skutečnosti. Spánek je přirozený psychosomatický stav, který provází značné snížení psychické a tělesné aktivity. Obrazy ve snech bývají živé, mívají výrazné emoční zabarvení.

Cvičení: Zopakujte si základní informace o fázích spánku.


Cvičení: Vysvětlete pojem Déjà vu.


8.4. Zvláštnosti a poruchy představivosti

  1. Eidetizmus – schopnost prožívat určité představy tak živě, jasně, jako by byly reálné, téměř shodné s vjemy (mít věrné – fotografické představy).
  3. Synestézie – stav, kdy vjem z oblasti jednoho analyzátoru je provázen představou v jiném analyzátoru (spojení barev se zvukem – barevné slyšení).
  5. Denní snění – spontánní proud představ, které mají negativně emočně zabarvený obsah, snižují odvahu a aktivitu jedince, nebo ústí do prázdného nereálného života.
  7. Fanstastická pseudologie – vymyšlené příběhy se vyprávějí jako skutečně zažité, přičemž jedinec začne postupem doby věřit, že se to tak stalo.
  9. Perseverační představy (vtíravé, obsese) – některé představy mají tendenci vracet se a setrvávat ve vědomí (stres před zkouškou – stále na ni myslíme) nebo v důsledku nervového vypětí.