Pozornost

PSYCHICKÉ STAVY jsou projevem celkového stavu organismu. Mezi psychické stavy se řadí pozornost, emoce a pocity při zvládání tzv. náročných životních situací (frustrace, deprivace, stres).

Pozornost je psychický stav jedince, který se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí.

Zaměřenost je chápána jako výběrovost. Na jedince působí řada podnětů, ale jedinec odráží jen některé – vybírá si je, ty se dostávají do centra vědomí a ostatní podněty zůstávají na okraji vědomí, okolnosti mohou přicházet z vnějšího nebo vnitřního světa.

Soustředěnost je stupeň aktivity, při které dochází k uvědomování si vlastní činnosti.

Fyziologickým základem pozornosti je retikulární formace v mozkovém kmeni, kde probíhá filtrace podnětů. Pozornost je založena na principu dominanty v mozkové kůře – ohnisko nejsilnějšího vzruchu, v jeho okolí dochází k útlumu (zákon indukce).

Cvičení: Uveďte profese, které vyžadují naprosté soustředění.
Vysvětlete důsledky nepozornosti při těchto profesích.

14.1. Druhy pozornosti

úmyslná (záměrná, aktivní) – pozornost, kterou jedinec udržuje vlastním volním úsilím, vývoj souvisí s ontogenezí.

neúmyslná (bezděčná, mimovolní, pasivní) – je nezávislá na úmyslu jedince a je vyvolána zvláštností působících podnětů (př. síla, velikost, nápadnost, neočekávanost, kontrast, zajímavost, pestrost).

Síla: výstřel, výkřik
Velikost: hrad, strom
Nápadnost: výrazný model šatů
Neočekávanost: křik v lese
Kontrast: vysoká žena a malý muž
Zajímavost: děj filmu
Pestrost: kvetoucí louka

poúmyslná – pozornost vyvolána volním úsilím, ale udržována významností, nebo zajímavostí působících podnětů pro jedince.

selektivní (výběrová) – pozornost věnována jedinému podnětu na pozadí jiných rušivých vlivů.

protivolní (perseverační) – pozornost trvající i přes snahu ji odpoutat.

14.2. Vlastnosti pozornosti

stálost, koncentrace – délka soustředění na jeden podnět, maximální 100% soustředění je cca 15 sekund.

intenzita, hloubka – stupeň soustředění, podrobnost zpracování podnětů.

rozdělování – schopnost jedince věnovat pozornost dvěma nebo více podnětům.

rozsah, šířka, kapacita – množství podnětů, které jedinec obsáhne najednou (dospělý 4-5 podnětů, dítě 2-3 podněty).

přenášení, pohyblivost – rychlost přenosu pozornosti z jednoho objektu na druhý.

kolísání – rychlost přenosu z jedné části na druhou u stejného objektu.

tenacita – výdrž, vytrvalost, schopnost udržet pozornost směrem k jednomu podnětu dlouhou dobu, souvisí se zájmy dané osoby.

14.3. Činitelé ovlivňující pozornost

biologická stránka – věk, zdravotní stav (např. nemoc), biologické potřeby (únava > potřeba spánku).

psyhická stránka – úroveň psychických procesů, stavů a vlastností.

sociální prostředí.

dočasně – drogy, kofein, tein, alkohol, léky.

zvyšující pozornost – celkový zdravotní a psychický stav, uspokojené potřeby, motivace, zájem, typ podnětu, stimulační látky (kofein).

snižující pozornost – špatný zdravotní a psychický stav, demotivace, neuspokojené potřeby, látky (alkohol, léky, marihuana), monotónní činnost.

Cvičení: Uveďte činitele ovlivňující Vaší pozornost, pozitivně i negativně.

Tab. 3 Činitelé ovlivňující pozornost

Pozitivní činitelé	Negativní činitelé

14.4. Poruchy pozornosti

Roztržitost – neschopnost soustředit (porušená koncentrace) pozornost na to, co je v daném okamžiku důležité.
Rozptýlená pozornost – neschopnost soustředit (porušená koncentrace) a udržet (porušená tenacita) pozornost na podnětu.
Hyperprosexie – zvýšení pozornosti, zejména její koncentrace, pozornost je většinou upřena na nějaký podnět, myšlenku, často bývá spojena se sebepozorováním.
Hypoprosexie – snížená pozornost, např. při velkém fyzickém nebo psychickém úsilí, může být i nebezpečná např. při řízení motorových vozidel.
Aprosexie – pozornost je zcela vymizelá, člověk není schopen se na nic soustředit.
ADHD (attention deficit hyperaktivity disorder) – porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou.
ADD (attention deficit disorder) – porucha pozornosti bez hyperaktivity.