02
Hledáme-li původ slova, nepochybíme, když se uchýlíme k tradičnímu: již staří Římané…, již staří latiníci… Předpona pro- má sice mnoho významů, ale především znamená „před“, směr „vpřed“, a to časově i lokálně. „Proiectio“ pak vztahování k něčemu, napřahování, „proiectus“– vystupující, ale i vyčnívající, opět v mnoha významech v různých spojeních. Tedy něco, co směřuje, vztahuje se směrem dopředu. (Pražák, J., Novotný, F. & Sedláček, J. (1929). Latinsko-český slovník k potřebě gymnázií a reálných gymnázií, 998-999. Praha: Česká grafická unie, a.s.) V novodobém jazyce už je „projekt“ uveden jako: návrh, plán (nejčastěji technický, stavební). Podává zásadní řešení. Projekce: zobrazování, promítání – mimo jiné i v kůře mozkové. V psychologii „projektivní metody“ jsou metody sloužící k výzkumům osobnosti na základě prezentovaných výsledků jejich tvorby, např. písmo, kresba, ale i chování hráče na hřišti. (Petráčková, V., & Kraus, J. et al. (2001). Akademický slovník cizích slov, 623. Praha: Academia.) V psychologii je „projekce“ vysvětlována jako promítání, zobrazování (do svého nitra, ale i navenek), jako psychologická metoda i obranný mechanismus. (Hartl, P., & Hartlová, H. (2004). Psychologický slovník, 456. Praha: Portál.) Tito autoři pak uvádějí projekt výzkumu jako plán, skládající se obvykle z následujících kroků: a) vymezení problému; b) stanovení hlavního cíle; c) přehled poznatků; d) dílčí cíle; e) stanovení hypotéz; f) výběr metod; g) výběr výzkumného souboru; h) časový plán a materiálně-finanční zajištění; i) sběr dat; j) zpracování údajů; k) interpretace; l) diskuse; m) závěry; n) přednesení, publikace závěrů.
Renomovaný psychologický slovník pak termín „projection“ vysvětluje jako základní ideu pro řešení problému z mnoha hledisek, v mnohém užití. (Reber, A.S., & Reber, E.S. (2001). The Pinguin dictionary of Psychology, 570. London, New York: Pinguin Books.) Kromě specifického psychologického významu anglicko-český slovník slovo „project“ uvádí buď jako podstatné jméno (plán, návrh, nebo i praktické cvičení, úkol) nebo jako sloveso (navrhnout, promítnout, plánovat). (Řešetka, M. (2002). Anglicko-český, česko-anglický slovník, 425. Olomouc: FIN publishing.). Zvědavost nám ale nedá a najdeme ve stejném slovníku plán a plánovat a zjistíme, že je to vlastně totéž (chystat, hodlat, zamýšlet, projektovat). Vrátíme-li se zpět k projektu výzkumu, tak máme před sebou postupné kroky projektování obecně (Hartl & Hartlová, 2004). V přenesení do současného chápání v jazyce českém považujeme projektování za zpracování celkového kohezivnějšího dlouhodobějšího záměru, obsahující ho veškeré postupné kroky včetně zabezpečení personálního a ekonomického. (O tomto pak pojednává celý předložený text). Výsledkem projektování je projekt, na nějž navazuje plán akce (příp. dílčí akce), která se zorganizuje v daném místě, v daném čase a s danými aktéry. Projekt je možné zpracovat pro vlastní potřebu, avšak často se v předepsaném formálním zpracování předkládá ke schválení příslušné instituci, agentuře, komisi apod. (navrhovatel) ke schválení a k získání grantu (grant = v AJ povolení, poskytnutí, udělení, dar). V současné době se často mylně uvádí „zpracovávám grant, připravuji grant“ (správně: připravuje se projekt za účelem získání grantu). Projektový management je v podstatě řízení celého procesu zpracovávání a realizace projektu a jeho zvládnutí v praxi, takže by stačilo říci „projektování“. Ovšem „management“ zní lépe než např. „řídit, vést“ a obecně toto slovo zapleveluje češtinu.