Práce dobrovolníků Speciálních olympiád

Národní hry v Olomouci 2002 (případová studie)

Autoři: Mgr. Jan Výborný, Prof. Hana Válková, Mgr. Miloš Hradec

FTK UP Olomouc

Vymezení pojmu dobrovolná práce

Pojmy „dobrovolník“ a „dobrovolná práce“ jsou u nás v hojné míře používány zejména ve spojení s neziskovými organizacemi, kam nepochybně spadají i organizace zabývající se činností v oblasti pohybových aktivit (rozuměj sportu v širším smyslu jeho vnímání). Na rozdíl od vnímání pojmu dobrovolná práce Radou Evropy, resp. sportovní divizí CDDS, která vymezuje pojem dobrovolná práce „… i jako takovou práci za jejíž vykonání se vyplácí peněžitá odměna, která však není hlavním příjmem dotyčné osoby“ (Novotný, 2002), je vnímání dobrovolné práce v ČR odlišné. Dobrovolná práce je chápána jako práce nezištná, bez jakékoliv finanční odměny. To například dokazuje jedna z mnoha definicí pojmu dobrovolník, a to na internetové stránce www.jahoda.dobrovolník.cz, zabývající se činností dobrovolníků v rámci neziskových organizací: „Dobrovolník je ten, kdo věnuje nezištně z dobré vůle a ve svém volném čase svůj um a energii ve prospěch ostatních lidí“.

Samozřejmě lze obsah pojmu dobrovolník a dobrovolná práce upřesnit (specifikovat) i z více hledisek než z pohledu ekonomického a to z pohledu sociologického, psychologického i politického. To ale není předmětem tohoto příspěvku ve kterém se budeme zabývat konkrétně pojetím „dobrovolnictví“ v hnutí Speciálních olympiád a jeho ekonomickou stránkou.

Formulace pozice „dobrovolník“ v hnutí Speciálních olympiád

Charakteristika Speciálních olympiád

Speciální olympiády jsou světovým sportovním hnutím, které orientuje svoji činnost na rozvoj sportovní činnosti osob s mentálním postižením. Základní filosofií Speciáln&iacute00e;d je přesvědčení, že osoby s mentálním postižením mají právo na hodnotné využívání volného času, mají mít příležitost zúčastnit se zvolených programů SO, že osoby s mentálním postižením jsou schopny prostřednictvím programu SO se učit, zlepšovat své schopnosti, rozvíjet dovednosti (motorické i sociální), mohou prožívat radost z účasti v SO a mohou mít fyzický, sociální i duchovní prospěch z účasti v SO. Prostřednictvím pohybových aktivit a sportu je pak možné zvyšovat jejich sebedůvěru a nezávislost, posilovat sociální začlenění do společnosti, zdůrazňovat úctu ke sportovcům s MP. Speciální olympiády umožňují účast sportovců všech úrovní MP v celoročním tréninku a v soutěžích v olympijských druzích sportu či jejich modifikacích. Program SO pak vede sportovce k nezávislému způsobu života. Program Speciálních olympiád vznikl na konci 60. let minulého století v USA (zakladatelka Eunice Kennedy Shriver), v 80. letech zakotvil tento program v Evropě a v dalších kontinentech . Hnutí Speciálních Olympiád (Special Olympics International) je uznáno Mezinárodním olympijským výborem (International Olympic Committee) a po podpisu dohody mezi A.J. Samaranchem a E.Kennedy-Shriver (1988) má tento sportovní program právo používat termín „Olympiáda“. a druhé straně má povinnost dodržovat olympijskou filosofii, např. pojetí fir-play, čtyřletý zimní a letní cyklus, pořádat národní či kontinentální mistrovství jako předpoklad vstupu na světové hry SO. České hnutí Speciálních olympiád vzniklo v roce 1991, od tohoto roku je oficiálním akreditovaným členem SO. V roce 2002 bylo v ČHSO registrováno 154 klubů a přes 3.000 členů- sportovců s MP. ČHSO v současné době rozvíjí 8 sportů letních SO (atletika, plavání, cyklistika, gymnastika sportovní a moderní, stolní tenis, boccia, volejbal, fotbal), 3 sporty zimních SO (běžecké a sjezdové lyžování, floorhokej) a tzv. sporty přizpůsobené.

ČHSO jako občanské sdružení nemá placené zaměstnance, celoroční činnost klubů SO či organizačního výboru je založena na práci dobrovolnické, stejně jako organizování jednorázových sportovních soutěží (např. SO Irsko má 5 plných placených úvazků).

Charakteristika „dobrovolníka“ v SO

Speciální olympiády věnují velkou pozornost rozvoji hnutí dobrovolníků (www.specialolympics.org – volunteers). Zdůrazňování dobrovolnického fenoménu nemá podtext pouze ekonomický, ale i sociální. Praxe ukazuje, že prostřednictvím dobrovolníků dochází k ovlivňování jejich postojů, k rozšiřování myšlenky SO v dalších populačních vrstvách, ale hlavně – dochází ke změnám ve smyslu pozitivnějšího vnímání osob s mentálním postižením. Program dobrovolníků je rozvíjen jak na národní, tak světové úrovni.

Dle evropských doporučení by dobrovolníci pro jednorázovou víkendovou akci měli projít alespoň 3 hodinovým školením, pro vícedenní akci (typu 5 denní sportovní akce, tábor apod.), cca 30 hod. školením (Potter, et al., 2003). Toto doporučení se týká jak občanských sdružení, tak sportovních federací nebo vzdělávacích a kulturních institucí. Smyslem je jednak kvalita dobrovolnické práce, působení na jejich postoje a odpovědnost, ale i oboustranné zajištění bezpečnostních předpisů a odpovědnosti za škodu. Bohužel, toto doporučení nevešlo ve všech úrovních ve známost nebo se nedodržuje.

Dobrovolníci pro světové akce jsou vybíráni na základě specifických předpisů ekonomických, ale i odborných. Dobrovolníci mají hrazeny pobytové náklady a náklady na několikadenní školení. Přispívají si na oficiální oblečení dobrovolníka, doprava do místa konání akce jim není hrazena. Mají přístup na veškeré akce v rámci daných her. Specifické jsou i požadavky jazykové. Dobrovolníci se rekrutují především z příslušníků dané země, ovšem, zvláště v případě uplatnění některých specifických jazyků, jsou zváni i dobrovolníci z jiných zemí. Základem však je již předchozí přiznání statutu dobrovolníka SO. FTK UP je jedním ze středisek, zajišťujících tento typ školení v jazyce anglickém. Bližší informace jsou permanentně na www.specialolympics.org-volunteers.

Dobrovolníci v ČHSO

Dobrovolníci v ČHSO se rekrutují většinou ze studentů-středoškoláků nebo ze studentů univerzitních. ČHSO respektuje evropské doporučení o školení a vzdělávání dobrovolníků. Mimo aktuální jednorázové vzdělávací akce (při příležitosti konání dané akce) jsou dobrovolníci systematicky vzděláváni ve středisku dalšího vzdělávání FTK UP na základě smlouvy s ČHSO a na základě dohody s evropským výborem SO.

Dobrovolníkům jsou hrazeny pobytové náklady po dobu konání SO na území ČR, přístup na veškeré akce v rámci her. Není hrazena doprava z místa bydliště do místa konání her SO. Dobrovolníci, kteří absolvují certifikační školení v ČJ si hradí pobytové náklady v době školení a certifikační správní poplatek (školné hradí ČHSO) po dobu 1 víkendu a praxe. Získávají certifikát, opravňující je k práci v ČHSO v celoročním režimu a přednostně jsou zváni jako „řídící“ dobrovolníci“ pro akce ČHSO národního a celostátního charakteru (www.upol.cz – ftk). Dobrovolníci, kteří absolvují obdobný typ školení v anglickém jazyce společně s mezinárodní skupinou dobrovolníků plus výcvik dle mezinárodních požadavků a odpovídající délku praxe, získávají mezinárodní certifikát. Opět si hradí pobytové náklady a certifikační poplatek (školné hradí FTK UP v rámci mezinárodního projektu). Kromě možné činnosti v jejich národním programu se mohou ucházet o místa dobrovolníků v rámci SO.

Základní témata pro školení dobrovolníků, dle mezinárodních konvencí, jsou:

• problematika mentálního postižení,
• problematika Speciálních olympiád,
• funkce dobrovolníka v oblasti podpůrné a organizační (stravování, ubytování, doprava, doprovodné společenské programy, pořadatelské služby),
• funkce dobrovolníka ve sportovní oblasti (dle obsahu akce: pořadatelství, pomocní rozhodčí, apod.),
• funkce dobrovolníka v oblasti tlumočnických služeb (terminologie MP, SO a sportovní, znalost zvyků daného národa, znalost místa konání akce).

ČHSO má v současné době registr proškolených dobrovolníků pro základní odpovědné pozice a současně je otevřeno dalším zájemcům pro jednorázové aktuální akce.

Ekonomické ocenění dobrovolné práce

To, jakým způsobem je vnímán pojem dobrovolník a práce jím vykonaná se odráží i v ekonomické sféře. V ČR nebyly v podstatě publikovány žádné práce zabývající se širším ekonomickým dopadem oceňování dobrovolné práce. Jedním z mála odborníků, zabývajících se touto problematikou, je doc. Jiří Novotný z VŠE Praha, z jehož příspěvku do sborníku z konference „Sport management 2002“ v Prostějově vycházíme i my.

Jaká je skutečná hodnota práce dobrovolníků zjistíme jen v momentě, když přesně vymezíme počet odpracovaných hodin a objem potenciálně vyplacených mezd. Potenciálně vyplacenou mzdou rozumíme finanční odměnu, která by byla vyplacena organizací v případě neangažování dobrovolníků. Výši této finanční odměny lze jen těžko zobecnit či zprůměrovat. Je závislá na mnoha proměnných (faktorech) jako je např. konkrétní typ vykonávané dobrovolné práce, odbornost (profese), vzdělaní, věk, region atd. Tyto faktory se dále promítají do výše subjektivního finančního ocenění vykonané práce samotnými dobrovolníky a zároveň také do určení výše finanční odměny jakou je schopna ta či ona organizace nabídnout (vyplatit) ze svých rozpočtů. Protože jsou neziskové organizace zabývající se činnostmi v oblasti pohybových aktivit do jisté míry zcela závislé na dobrovolné práci je mnohdy nemožné určit výši potenciální finanční odměny za dobrovolnou práci, neboť s ní organizace ve svých rozpočtech nepočítají. Jako z jedna z možností ohodnocení dobrovolné práce se nabízí srovnávací (komparativní) metoda, kdy se porovnává obsah a výkon dobrovolně vykonané práce s profesionálně vykonanou prací obdobného charakteru v komerčních podmínkách.

Případová studie – dobrovolníci 2002

V této kapitole se Vám pokusíme ukázat jaký ekonomický efekt přinášejí dobrovolníci na konkrétní akci mezinárodního rozměru, jakou je Speciální olympiáda mentálně postižených sportovců. Tedy akce, spadající zcela do sféry neziskového sektoru.

Záměrně v této studii nebereme v potaz míru dobrovolně vykonané práce manažerské skupiny, která nepochybně s ohledem na množství odpracovaných hodin dosahovala 50 % nad rámec jejich pracovního úvazku. Dále zde není uvažováno s délkou přípravy jednotlivých dobrovolníků na výkon práce, která by se měla započítávat do pracovní doby.

Speciální olympiády 2002 v Olomouci

Speciální olympiádu v roce 2002 pořádalo České hnutí Speciálních olympiád ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci ve dnech 1. až 5. července 2002 v Olomouci a Prostějově.

Olympiády se zúčastnilo 741 mentálně postižených sportovců z ČR, Maďarska, Litvy, Spojených arabských emirátů a Bosny a Hercegoviny, doprovázených 280 trenéry a rodiči. Organizaci a vlastní průběh olympiády zajišťoval tým 12 manažerů, pracovníků Fakulty tělesné kultury UP s 87 dobrovolníky z celé ČR. Dále se na olympiádě v rámci své pracovní náplně podílela Policie ČR ve spolupráci s Armádou ČR. Celkem se do průběhu Speciální olympiády zapojilo 1 382 činovníků.

Struktura dobrovolníků dle odpracovaných dnů:

• 74 % (64) dobrovolníků odpracovalo 5 dnů,
• 18 % (16) odpracovalo 3,5 dne a
• 8 % (7) dobrovolníků odpracovalo minimálně 2 dny.

Průměrný počet odpracovaných hodin/den/dobrovolník:

• 13 hodin

Stanovená potenciální odměna dobrovolníka /hodina:

• 35,- Kč

Náklady spojené s účastí dobrovolníka za jeden den:

• 130,- Kč – stravné
• 60,- Kč – ubytování

Tabulka 1 Přehled jednotlivých finančních položek spojených s prací dobrovolníků

počet odpracovaných dnů	počet dobrovolníků	celkový počet odpracovaných hodin (13 hod./den)	potenciální finanční odměna (celkem)	náklady (stravné a ubytování)	celkový kladný ekonomický přínos
5	64	4 160	145 600,-	60 800,-	84 800,-
3,5	16	728	25 480,-	12 160,-	13 320,-
2	7	182	6 370,-	2 660,-	3 710,-
Σ	87	5 070	177 450,-	75 620,-	101 830,-

Z výše uvedené tabulky je patrné, že vyčíslený ekonomický přínos práce dobrovolníků na Speciální olympiádě 2002 po odečtení nákladů přesáhl 100 000,- Kč. Nepočítáme zde s příspěvkem na sociální a zdravotní pojištění, započítáním tohoto příspěvku by se zmíněná částka navýšila ještě o 35 %. (Celkový rozpočet her 2002 byl 1,8 tisíc Kč.)

Pro informaci uvádíme celkové náklady spojené s ubytováním a stravováním všech účastníků Speciální olympiády, které přesáhly 1 mil. Kč (1 088 tis. Kč). Vyjádříme-li v procentech náklady spojené s dobrovolníky, zjistíme, že dosahují pouze necelých 7 % (6,95 %).

Vzhledem k počtu dobrovolníků nelze mluvit (až na některé výjimky) o jednostranně koncipovaném obsahu jejich práce. Přizpůsobivost (flexibilita) dobrovolníků je na akcích tohoto druhu velmi pozitivně vnímaným jevem s jasně kladnými ekonomickými důsledky (nižší počet dobrovolníků a výdaje s nimi spojených). Záměrně v této studii nebereme v potaz míru dobrovolně vykonané práce manažerské skupiny, která nepochybně s ohledem na množství odpracovaných hodin dosahovala 50 % nad rámec jejich pracovního úvazku. Dále zde není uvažováno s délkou přípravy jednotlivých dobrovolníků na výkon práce, která by se měla započítávat do pracovní doby.

Závěrečné shrnutí

Precizně vypracovaná organizační struktura, jasně definovaná náplň práce a delegování pravomocí na jednotlivé dobrovolníky vede k velmi vysoké produktivitě práce dobrovolníků, která dále souvisí s jejich výběrem, motivací, hodnocením a oceněním.

V závěru se nabízí otázka, o čem svědčí výsledný ekonomický efekt práce dobrovolníků? Novotný (2002) dokladuje význam dobrovolné práce jako ekonomického zdroje sportovních organizací, který převyšuje více jak 15 krát skutečně odměněnou práci dobrovolníků. Lze mluvit o velké efektivnosti fungování takovýchto organizací. Ovšem bez dobrovolníků by stávající nabídka aktivit těchto organizací nešla zrealizovat, což je důkazem, že kladný výsledný ekonomický efekt práce dobrovolníků má výpovědní hodnotu jako celkový kvalitativní ukazatel dané činnosti neziskové organizace.

Literatura

Kolektiv autorů. (2001). Dobrovolníci v neziskových organizacích. Praha: ICN.ISBN 80-86423-05-0
Novotný, J. (2002). Dobrovolná práce jako významný hospodářský zdroj sportovních organizací. In T. Dohnal (Ed.) Sborník z konference „Sport management 2002“. Prostějov: TK Plus.
Potter, J. C. et al. (2003). Vocational Training in Adapted Physical Activity. Leuven: Free University in Leuven.
Roswall, G. et al. (2002). Special olympics University curriculum. CD rom, Special olympics. Washington DC.
Válková, H. (2002). Instruktor a dobrovolník Speciálních olympiád. Vnitřní materiál FTK UP pro školení dobrovolníků.

Další zdroje:
www.jahoda.dobrovolnik.cz;
www.dobrovolnik.cz
www.specialolympics.org