05
Každý oddíl má svoje oddílové návěstidlo a předvěst (pokud nejsou návěstidla jinak dopravně vázána). Oddílová návěstidla patří mezi návěstidla hlavní (řídí jízdu vlaků) a mají absolutní význam návěsti „STŮJ“. To znamená, že vlak před touto návěstí musí bezpodmínečně zastavit a počkat na změnu znaku na znak, povolující jízdu nebo jiný způsob, např. „PŘIVOLÁVACÍ NÁVĚST“ (PN). PN se použije např. tehdy, nejde-li návěstidlo přestavit do polohy „VOLNO“, (při poruše třeba drátovodu). Pak musí dopravní zaměstnanec jít k návěstidlu s terčem, který drží v ruce, před stožár návěstidla. Terč je kruhový, bílý s černým lemováním. Některá mechanická návěstidla byla časem doplněna indikátorem se třemi bílými světly (návěstila PN) a některá byla nahrazena návěstidly světelnými.
Oddílová návěstidla a jejich předvěsti obsluhuje hláskař a hradař.
Hláskař předává odhlášku telefonicky a návěstidlo nemá nijak blokováno. ZZ také nijak nespolupracuje s jedoucím vlakem. Řízení je zcela závislé na lidském činiteli! Proto závisí na spolehlivé činnosti hláskaře, aby nedošlo k ohrožení provozu nebo dokonce k nehodě. Místo, odkud ZZ ovládá, se nazývá hláska a označuje se Hl. plus jejím názvem. Název bývá odvozen od místního určení (např. blízká vesnice nebo místní název) a hláska bývá také někdy spojena se zastávkou nebo závorářským stanovištěm.
Hradlař předává odhlášku prostřednictvím ZZ, konkrétně HZ, které se nazývá mezilehlé traťové hradlo a označuje se M. Návěstidlo má blokováno v základní poloze (návěst „STŮJ“) a může jej přestavit do polohy „VOLNO“ až tehdy, dostal-li odhlášku z následujícího stanoviště (bráno ve směru jízdy vlaku). Závislosti se uskutečňují pomocí HZ, kterými se předává odhláška. ZZ je závislé pomocí IK na jízdě vlaku, aby se vytvořila nutnost obsluhy ZZ. Místo ovládání se nazývá hradlo a označuje se Hr. plus jeho názvem, podobně jako u hlásky. Také hradlo může být spojeno se zastávkou nebo závorářským stanovištěm.
Traťová ZZ můžeme také rozdělit na jednosměrná a obousměrná.
Název je odvozen dle toho, jakým směrem jsou situována
návěstidla. Na jednokolejné trati je třeba mít obousměrné
traťové ZZ. Na dvoukolejných tratích byl určen tzv.
správný směr a na této koleji bylo traťové
ZZ jednosměrné. Pokud se musel vypravit vlak proti správnému
směru (do protisměru), musela se použít PN. Kolej v protisměru byla
pak řízena jako mezistaniční oddíl.
K tomu, aby bylo oboustranné traťové ZZ schopno pracovat, potřebuje informaci o tom, kterým směrem pojede vlak. Tato informace se nazývá traťový souhlas. Ten udává směr, kterým se mohou vypravovat vlaky. Traťový souhlas mohou měnit pouze výpravčí sousedních dopraven.
Někdy
je z dopravních důvodů potřeba vypravit vlak (nebo posunující
díl), který nedojede až do následující
dopravny (např. posun na vlečku, odbočující ze širé
tratě, četa traťové služby, která je vypravena na opravu
tratě). V takovém případě, kdy se vypravený vlak nebo
posunující díl vrátí do výchozí
stanice, je třeba zajistit, aby nebyl vypraven žádný jiný vlak. K tomuto účelu slouží traťový
klíč. Jeho odemčením a vyjmutím se zajistí, že lze postavit pouze jednu odjezdovou cestu. Klíč se předá strojvedoucímu nebo vedoucímu pracovníku vlaku, který se bude vracet. Dokud se vlak nevrátí zpět do stanice a klíč se neuzamkne, nejde stavět žádná jiná odjezdová cesta. Klíče bývají zpravidla dva, na každé zhlaví jeden.
Může
nastat také situace, že je potřeba posunovat ve stanici za označník.
Poznámka: označník je traťová značka, bílý kůl s modrou čepičkou, nahoře špičatý. Udává místo, kam se nejdále může ze stanice posunovat. Umísťuje se nejblíže 50 m před vjezdové návěstidlo pro opačný směr.
Pak se musí telefonicky domluvit sousední výpravčí obou dopraven a zavést tzv. posun mezi dopravnami (PMD). V takovém případě nesmí být na trati žádný vlak.
Splnění všech uvedených podmínek se uskutečňuje
elektromechanicky pomocí HZ. Je to podobné, jako u staničních
ZZ. HZ spolupracuje s ovládacími prvky návěstidel,
které zapevňuje a uvolňuje a s HZ sousedních dopraven.
Vzájemná vazba se uskutečňuje tak, že při uzavírání
vlastního HZ se HZ na předchozím stanovišti ve směru
jízdy vlaku otevírá. Tento HZ se nazývá mezilehlé traťové hradlo
a označuje se M. Je v základní poloze uvolněn a má
bílou barvu clonky v okénku.
Obsluha probíhá takto (viz obrázek principu zapojení
mezilehlých hradel) – před příjezdem vlaku postaví
hradlař Hr. X oddílové návěstidlo, a pak předvěst do
polohy „VOLNO“. Po projetí vlaku vrátí předvěst do
polohy „VÝSTRAHA“ a oddílové návěstidlo do
polohy „STŮJ“. V této poloze návěstidel uzavře svoje hradlo
M, a tím je zajistí. Nemůže tedy projet další
vlak do obsazeného oddílu.
Stejnou činnost provede i hradlař na Hr. Y. Avšak zároveň
při uzavírání svého M uvolní HZ M na
Hr. X.
Teprve pak může hradlař na X postavit opět návěstidla do polohy
„VOLNO“ a může projet další vlak.
Obdobně proběhne uzavření M na Hr. Z a uvolnění hradla na
Y.
Popsaným způsobem probíhá elektrické udělování
odhlášky. Je třeba si uvědomit, že odhláška
se provede za vlakem proti jeho směru.
Princip zapojení mezilehlých traťových hradel
To je však jen princip udělení odhlášky za
vlakem. Ve skutečnosti je třeba tuto činnost vázat na jízdu
vlaku. Jinými slovy, aby se odhláška udělila až tehdy,
projede-li vlak za oddílové návěstidlo celý.
Závislost na skutečné jízdě vlaku se uskutečňuje
podobně jako u staničního ZZ, pomocí IK, hradlového
relé a hradlové zarážky. Mezilehlé hradlo M
je na společném tlačítku s hradlovou zarážkou. Proto
lze dát odhlášku až tehdy, je-li uvolněna hradlová
zarážka (po průjezdu vlaku, tedy uvolněním IK a hradlové
zarážky - kombinovaný HZ). Společným tlačítkem
se uzavře M i hradlová zarážka.
Aby nedošlo k předčasné obsluze M (po vjezdu vlaku na IK,
a ne po jejím opuštění), jsou elektrické obvody
blokovány stejným způsobem jako u staničního ZZ.
Zajištění návěstidla v poloze „STŮJ“, které kryje obsazený oddíl, musí být zajištěno již při prvním stlačení dvojitého tlačítka M (a hradlové zarážky). A to i bez uzavření elektrickým proudem, pouze jeho stlačením. Toho je docíleno náhradní západkou hradla M. Ta již při stisknutí tlačítka mechanicky zajistí závěrnou tyčí návěstní páku popř. návěstní řadič (je-li Hr vybaveno světelnými návěstidly), takže toto návěstidlo nelze obsloužit.
Hradlový přístroj jednosměrného poloautomatického bloku (na dvoukolejné trati pro každou traťovou kolej zvlášť) má dva HZ M spojené společnými tlačítky s hradlovými zarážkami, dvě hradlová relé, dva hradlové zvonky a dvě zvonková tlačítka. V základním stavu jsou M otevřena a hradlové zarážky uzavřeny. Clonky obou hradel jsou v tomto případě bílé.
Princip hradlového poloautobloku
Toto provedení se používá na jednokolejných tratích. Nesmí dovolit současnou jízdu vlaků po téže koleji proti sobě. Proto je zařízení doplněno dalším hradlovým závěrem na střídavý proud – souhlasovým traťovým hradlem pro každý směr jízdy. Podmínkou pro uvolnění oddílového návěstidla pro příslušný směr je uvolnění hradla M i souhlasového hradla. Závěry souhlasu mají samostatné tlačítko, náhradní západku a mechanickou závislost na páce (řadiči) oddílového návěstidla. V uzavřené poloze mají clonku červenou, v otevřené bílé barvy. S řídícím přístrojem v dopravně (první a poslední hradlo) mají pouze elektrickou závislost. Obvody M a hradlových zarážek jsou stejné jako u jednosměrné verze.
Jednotlivá hradla poloautomatického bloku se musí
obsluhovat v pořadí, jak je vlak projíždí. Vyjdeme
ze situace, že trať má hradla W, X, Y a Z.
Vlak je vypraven na trať a hradlaři W a X obslouží svá M
ve správném sledu. Hradlař Y se opozdí a je předstihnut
obsluhou na hradle Z. To znamená, že hradlo X nedostalo odhlášku,
a proto vyzve telefonicky hradlo Y, aby ji udělilo. Hradlař Y ji udělí,
ale od hradla Z už nemůže odhlášku dostat (byla již udělena
předčasnou obsluhou Hr. Z). Nastalo přeblokování.
Hradlo Y zůstane uzavřeno a hradlař musí dát následujícímu
vlaku „PŘIVOLÁVACÍ NÁVĚST“. Během jízdy tohoto
vlaku obslouží hradlaři W a X své přístroje normálně,
ale protože hradlař Y neměl návěstidlo obslouženo (vlak jel na PN),
nemůže dát odhlášku. Chyba přeblokování
se proto přenese na hradlo X. Následující vlak jede
kolem tohoto Hr. opět na PN.
Chyba se přenese na Hr. W atd. Tak se špatná obsluha Hr.
Y přenáší až na počáteční hradlo výchozí
dopravny.
Aby se zamezilo tomuto zdržování dopravy (jízda vlaků
na PN), je zařízení v dopravně i na trati doplněno hradlovou zarážkou.
Toto hradlo je v základní poloze uzavřeno a v jeho okénku
je černá clonka. Uvolnění hradla se uskutečňuje z kontaktu HR, čímž je dána informace, že vlak vstoupil do traťového
oddílu a že je kryt odjezdovým nebo oddílovým
návěstidlem v poloze „STŮJ“ (byla uskutečněna odhláška).
Jinými slovy – přeblokování se zamezí
zapojením proti přeblokování, kdy se obvod mezilehlých
hradel převede přes kontakt závěrné tyče hradlové zarážky předchozí dopravny. Odhlášku pak nelze udělit
(obvod HZ M je přerušen právě kontaktem hradlové zarážky), pokud neproběhla již odhláška z předchozí
dopravny.
Přeblokování a způsob proti přeblokování
První oddíl za stanicí kryje odjezdové návěstidlo.
Proto je jeho poloha (povolující jízdu) závislá
na odhlášce z prvního Hr. Vazba se zajišťuje
tzv. počátečním hradlem.
Jde o závěr na střídavý proud, který se obsluhuje
dvojitým tlačítkem spolu s návěstním hradlem odjezdového
návěstidla. Výpravčí může uvolnit návěstní
hradlo na stavědle jen tehdy, když počáteční hradlo je uvolněné
a má bílou clonku (za předchozím vlakem došla
odhláška). Po odjezdu vlaku je počáteční hradlo
uzavřené a má červenou clonku, dokud odhláška
nedojde.
Zapojení počátečního traťového hradla je na
schématu. Stiskne-li výpravčí dvojité tlačítko,
je proud z induktoru veden přes kontakty relé traťového klíče
EM1 na druhý kontakt traťového hradla T, dále přes
jeho vinutí a první kontakt, první kontakt návěstního
HZ N a jeho vinutí, vodičem 1 do stavědla. Na stavědle se uvolní
návěstní hradlo a proud se vrátí vodičem Z
na kostru induktoru. Po odjezdu vlaku signalista uzavírá
své návěstní hradlo a proud je veden vodičem 1 přes
vinutí N, jeho první kontakt na řídícím
přístroji, a vrátí se vodičem Z na stavědlo.
Po projetí vlaku kolem prvního hradla na trati uzavře hradlař
HZ M, a tím svoje oddílové návěstidlo. Proud
protéká t1 na kontakt závěrné tyče N (kontrola,
že za vlakem bylo uzavřeno odjezdové návěstidlo v poloze
„STŮJ“), první kontakt počátečního traťového
relé, jeho vinutí a druhý kontakt a vodičem t2 zpět
na hradlo. Tím se počáteční traťové hradlo
uvolní a je možno stavět další odjezdovou cestu do
prvního traťového oddílu za stanicí.
Zapojení počátečního traťového hradla
Někdy je však potřeba z provozních důvodů vypravit vlak proti uzavřenému počátečnímu traťovému hradlu (při poruše, při nouzovém rušení odjezdové cesty). V takovém případě není obsluha návěstního ani výměnového hradla možná a není možno uvolnit odjezdové návěstidlo. Proto je nad hradlovou skříní umístěn dotekový klíč. Umožní elektrické uzavření odjezdové cesty. Obsluhuje ho výpravčí, který přeloží jeho páčku o 180°. Tím zapevní mechanicky táhlo (nelze stisknout dvojité tlačítko) a současně se zapojí kontakt dotekového klíče, který vytvoří obcházecí obvod pro označení čísla koleje a následné elektrické uzavření cesty pomocí výměnového závěru. Po jeho uzavření se může páčka dotekového klíče vrátit zpět. Vlak však musí být vypraven na PN.
Dalším doplňkem je traťový klíč. Je určen pro vlaky, které nedojedou do následující dopravny, ale z určitého místa se vrátí zpět do výchozí dopravny. Je-li klíč odemčen a vyjmut, kotva EM1 obvod rozpojí, současně však (při stisku tlačítka na EM) ↑ kotva EM2 a vytvoří obcházecí obvod. Cesta může být jednou postavena. Pak se elektrický obvod rozpojí i přes kontakt EM2 a proud induktoru nemůže téct. Není možná obsluha řídícího přístroje do doby, než se z tratě vrátí vlak a zamkne se traťový klíč. Obvod EM1 se uvede znovu v činnost. Tím je znemožněno, že za vlak, který se vrátí, bude vypraven jiný vlak.
Obdobně jako vazby na odjezdovém návěstidle, je nutno uskutečnit i vazby na vjezdovém návěstidle. Vjezdové návěstidlo je posledním návěstidlem poloautomatického bloku a jeho návěstní hradlo na stavědle je současně koncovým traťovým hradlem. Jeho uzavíráním společně s hradlovou zarážkou se uzavírá i vjezdové návěstidlo a současně se uskutečňuje odhláška na předcházející traťové hradlo. Vjezdové návěstní hradlo uzavírá signalista nejen po příjezdu vlaku do dopravny, ale i tehdy, když výpravčí nouzově ruší postavenou vjezdovou vlakovou cestu, nebo když vlak nedojel do stanice celý (při přetržení vlaku na trati v posledním oddíle) a je nutno vlak dopravit do stanice po částech. V těchto případech se nesmí uskutečnit odhláška a staniční ZZ musí umožnit zabezpečení vjezdu i zbylých částí vlaku do stanice. K tomu účelu se používá přeřadné hradlo. Jedná se o HZ na společném tlačítku s návěstním závěrem vjezdového návěstidla na řídícím přístroji. Uzavírá se současně střídavým proudem s vjezdovým návěstním hradlem. Vybavuje se jízdou vlaku přes IK. HZ nemá nouzové vybavovací zařízení a proud vedený z induktoru v době, kdy signalista uzavírá vjezdové návěstní hradlo, se vede přes kontakt náhradní západky přeřadného hradla a poloha tohoto kontaktu rozhoduje, zda se odhláška uskuteční či nikoliv. Uvolněné přeřadné hradlo má bílou clonku a tehdy lze uskutečnit odhlášku. V opačné poloze (uzavřené) má clonku černou. Princip zapojení přeřadného hradla při jeho uzavírání a současném uvolňování vjezdového návěstního hradla u signalisty při stavění vjezdové vlakové cesty je na schématu.
Obvod udělení odhlášky
Elektrický proud protéká v následujícím obvodu: induktor na St. 1 – třetí kontakt KR – první kontakt H (je sepnut, protože je obsluhováno dvojité tlačítko) a jeho vinutí – první kontakt NL, jeho vinutí a druhý kontakt – vodič 15 na ŘP – vinutí NL a jeho kontakt – kontakt náhradní západky (v poloze, kdy bude dána odhláška) – vodič Z 2 na Hr. – třetí kontakt závěrné tyče H – druhý kontakt ML, vinutí a jeho první kontakt – vodič Z 1 na St. – třetí kontakt NL – induktor.
Dokud jde o jízdy celých vlaků, je obsluha přeřadného hradla přímo spojena s obsluhou návěstního hradla a odhláška se provede. Jde-li jen o části vlaku, nesmí být dána odhláška a s uzavíráním návěstního hradla signalisty se musí vyčkat, až kontaktní vačka přeřadného hradla bude přeložena do dolní polohy. Proto je toto hradlo doplněno náhradní západkou. Je-li její kontrolní okénko červeně zacloněno, je uzavřena. Po vjezdu části vlaku pak stačí uvolnění návěstního hradla na řídícím přístroji nouzovým vybavovacím zařízením a následné stisknutí a uvolnění dvojitého hradlového tlačítka.
Bylo-li uzavřeno přeřadné hradlo nebo jeho náhradní západka, odpojí kontakt západky vedení Z2 a zapojí přímo zpětné vedení k induktoru stavědla. Koncové hradlo s hradlovou zarážkou se uzavřou, ale odhláška se neuskuteční a traťové hradlo ML se neuvolní.