Kabelizace

6.1 KABELOVÉ ROZVODY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ

Vzájemné propojení jednotlivých prvků ZZ v kolejišti s reléovou místností i ovládacím pultem se provádí metalickými kabely, které tvoří kabelový rozvod. Podle toho, zda jsou kabely uloženy v kolejišti nebo v budově, rozlišujeme kabelové rozvody vnější a vnitřní.

Vnitřní kabelové rozvody

V reléové místnosti se kabelizace provádí horními rozvody. Tento rozvod se navrhuje tak, aby každá žíla kabelu byla na obou koncích připojena ke svorce stejného čísla. Propojují se stojany a stojanové řady mezi sebou.
Kabely se ukládají na kabelových roštech umístěných na reléových stojanech. Všechna vedení vnitřního rozvodu se provádějí tak, aby byla přehledná s co nejmenším počtem křížení. Při vnitřních kabelových rozvodech se musí dbát na vhodné uchycení kabelů, aby nedocházelo k jejich prověšení nebo deformaci.

Vnější kabelové rozvody

V dopravnách se kabely ukládají do výkopů (tzv. kynet), kabelových žlabů nebo kanálů. Kabelová trasa musí být volena tak, aby byla co nejkratší a počet podchodů pod kolejemi co nejmenší. Nemá se vést mezi hlavními kolejemi. Zpravidla se vede vně kolejiště na straně budovy, ve které je umístěno RZZ. Nesmí se vést pod srdcovkami výhybek, pod křižovatkovými výhybkami, pod kolejnicovými styky, pod jednotlivými prvky ZZ, pod stavebními objekty, skladišti a stromy. Odbočné trasy navazují kolmo k hlavní trase.
Dno výkopu musí být vyrovnané bez ostrých kamenů a jiných ostrých nebo tvrdých předmětů. Kabely se ukládají volně vedle sebe tak, aby se nekřížily. Pod a nad kabely se dává vrstva písku nebo jemně prosáté zeminy. Pro souvislé označení kabelové trasy se klade do výkopu nad kabely výstražná vrstva, která může být tvořena dříve cihlami nebo dnes fólií modré barvy. Při uložení kabelů do žlabů umístěných ve výkopech musí být horní plocha poklopu žlabů nejméně 10 cm pod úrovní terénu. Žlaby se ve výkopu ukládají na srovnaný terén a musejí přiléhat těsně vedle sebe. Typ žlabu se volí podle počtu kabelů, které mají být v trase uloženy.
Pod kolejemi se kabely ukládají do betonových žlabů nebo novodurových trubek. Podchod se zřizuje kolmo k ose koleje v hloubce 1,5 m. Stejným způsobem se vytvoří kabelová trasa pod komunikacemi, avšak v hloubce 1,2 m.
Pro vnější kabelové rozvody se zpracovávají kabelové plány. Každý kabel se označuje číslem, které udává pořadové číslo kabelu a je složeno ze tří číselných údajů oddělených pomlčkami:

První údaj – První číslice vyjadřuje, že jde o kabel:

1 – jdoucí k návěstidlu;

2 – jdoucí k přestavníku;

3 – pro napájení KO;

4 – od reléového konce KO;

5 – od reléové skříně, pomocného stavědla apod.;

6 až 9 – lze použít pro další účely.

Druhá a třetí číslice tvoří pořadové číslo kabelu, přičemž pro liché zhlaví stanice se používá lichých čísel a pro sudé zhlaví sudých čísel. Zhlaví se číslují v pořadí od začátku tratě.

Druhý údaj – Značí, kolik párů žil a jakého průměru kabel má.

Třetí údaj – Udává délku kabelu v metrech.

Příklad čísla kabelu:

Před pokládkou kabelu a po ní se ověřují základní elektrické parametry. Zjišťuje se kontinuita (celistvost) žil bzučákem nebo měřičem odporu a dále se měří izolační odpor měřičem izolace - megmetem. Přitom se zkouší izolační odpor všech žil navzájem spojených proti stínící fólii nebo plášti a také jednotlivých žil proti sobě.

6.2 KABELY A KABELOVÉ SOUBORY

Pro všechny obvody RZZ se dnes používají celoplastové kabely typu TCEKE, TCEKEE, TCEKEZE. Kabely mají polyetylenovou izolaci žil i pláště. Kabely TCEKE jsou jednoplášťové a používají se pro vnitřní rozvody. TCEKEE jsou dvouplášťové a TCEKEZE jsou také dvouplášťové, doplněné stínícím obalem z hliníkových drátů, které také slouží i jako mechanická ochrana kabelu proti vniknutí cizího předmětu. Tyto kabely nahrazují dříve používané typy NKP, NUKP a NUKUP.
Páry jsou stočeny v soustředných polohách v kabelové duši, která je ovinuta vrstvou papíru a někdy také průhlednou páskou. Průměr žil je zásadně 1 mm. K rozlišení jednotlivých žil se používají barvy. 

Počáteční pár		Směrový pár		Lichý pár		Sudý pár
a-žíla	b-žíla	a-žíla	b-žíla	a-žíla	b-žíla	a-žíla	b-žíla
červená	oranžová	šedá	bílá	černá	hnědá	žlutá	bílá

U kabelů dřívější výroby je směrový pár a-žíla zelená, a-žíla lichého páru modrá. Ostatní barvy jsou zachovány.

Pro spojování kabelů, odbočování a ukončování se používají tzv. kabelové soubory. Jsou to spojky, rozdělovače závěry a svorkovnice. Rozdělovače, zvané též kabelové objekty, slouží k rozdělení jednoho vícežilového kabelu na několik menších pro jednotlivé části venkovního zařízení. Objekt je vyroben ze skelného laminátu a usazuje se na prefabrikátový základ. Kabely jsou zaústěny na montážní desku, kde je připevněno 10 svorkovnic SV12. Existují také rozvaděče zemní, které jsou uloženy v zemním objektu. K ukončování kabelů v kolejišti se také používají kolejové skříňky TJA, kabelové stojánky a soubory UKM12 a UPM24.

Kab. stojánek	Skříňka TJA	Kab. rozdělovač

6.3 PROVEDENÍ A POUŽITÍ KABELŮ

Kabel typu	Provedení	Použití
TCEKE	Izolace žil - polyetylén, plášť polyetylén.	Pro vnitřní rozvody.
TCEKEE	Izolace žil - polyetylén, vnitřní plášť - polyetylén, vnější plášť - polyetylén.	Pro pokládku podél tratí se stejnosměrnou trakcí a pro kratší úseky s trakcí střídavou.
TCEKEZE	Izolace žil - polyetylén, vnitřní plášť - polyetylén, stínící vrstva hliníkových drátů průměru 3,15 mm, vnější plášť - polyetylén.	Pro pokládku podél tratí se střídavou trakcí.

---

Kvízové otázky: