Obecná definice cyklu a výčet jednotlivých typů vč. ukázek - animací - jejich použití výhody a nevýhody.
Jednoduché nebo též "pevné cykly", jsou geometricky i technologicky snadno popsatelné základní operace, kterými dnes disponuje prakticky každý řídící systém. Lze si je představit jako matematické vzorce, které po doplnění všech proměnných vykonají část programu automaticky. Krom toho je třeba zmínit i širokou škálu tzv. volných nebo-li "uživatelských cyklů" které jsou variabilnější a také inteligentnější lze je použít nejen ve 2D rovině ale i na 3D ploše a jejich ergonomie je zároveň "výkladní skříní" každého systému.
Protože není v možnostech této stručné publikace popsat všechny, probereme si ty nejčastější.
Pevné cykly najdeme pod tlačítky horizontální nástrojové lišty "Vrtání", "Soustružení" a pro poháněnou osu "C" rovněž "Frézování". V rámci programového editoru má každý cyklus svoji grafickou značku a název - označeno modře. Tyto značky zpřehledňují zápis programu.
Obr. 124
Každé z označených tlačítek otvírá samostatnou boční (vertikální) lištu viz obr. níže a jednotlivé skupiny operací na této liště nesou pod sebou ještě další "dílčí" cykly. Takže lze napočítat až 37 základních "pevných cyklů". Tím ovšem výčet funkcí a možností zdaleka nekončí. Uvnitř převážné většiny cyklů je řada dílčích modifikací, které se rozšiřují s každou další verzí systému. Každý cyklus obsahuje názorné animace, které napomáhají pochopení principu pohybu nástroje.
K výhodám pevných cyklů patří především snadné použití, rychlé nadefinování a rovněž možnost vícenásobného vložení např. pomocí zadání "polohový vzor" nebo pomocí funkcí "FRAME" (transformační funkce) otočení, posunutí, zrcadlení či škálování (měřítko).
Nevýhodou je především omezená použitelnost a možnost ovlivnění dráhy nástroje spojená s delšími výrobními časy.
Rozbor vrtacích cyklů s ukázkami animace
Obr. 125
Každý cyklus má také svoji tabulku pro zadání technologických a geometrických vlastností.
Obr. 126
