Rozdíl mezi absolutním a přírůstkovým provedením, návrat do původního stavu kdy a za jakých podmínek - obecné informace s obr. podporou.
Transformační operace jsou užitečné zvláště při častém opakování stejných či geometricky odvoditelných tvarů, šetří čas při tvorbě programu ale při nevhodném použití si jej dokážou "vybrat" na stroji zpět. Spolu s transformací totiž občas zkopírujeme také řadu zbytečných pohybů, nájezdů a výměn nástroje.
Na úvod si ukážeme přístup do nastavení "Transformací" z tlačítka "Různé" s rozbalením nabídky pěti různých možností viz. obrázek dole.
|
Obr. 232 
|
Výchozím bodem pro první posunutí
G54
je nulový bod stroje. Následuje
G55, G56, G57.
Posunout můžeme pevný i uživatelský cyklus přírůstkově nebo absolutně.
Rotaci lze aplikovat na všechny již obrobené prky či skupiny, přírůstkově
nebo absolutně.
Škálování, nebo-li změna měřítka faktorem přírůstkově nebo absolutně. Zrcadlení obrobených tvarů kolem souřadných os přírůstkově nebo absolutně. |
Pro přírůstková nastavení je v systému použit název "aditivní", pro absolutní "Nové", použití té či oné volby je na nás, resp. vycházíme ze zakótování ve výkresové dokumentaci. Obvykle však pracujeme s přírůstkem, posunutí či úhlová natočení totiž často volíme několikrát za sebou. Pokud však ztratíme přehled, nebo chceme funkci zrušit, stačí zadat absolutně nulovou hodnotu abychom se vrátili do původního stavu.Často se stává, že na konci transformace funkci tzv. neukončíme a následné operace se nám polohují zcela jinak než bychom očekávali, mnohdy zcela mimo plochu obrobku. Podívejme se nyní na několik konkrétních příkladů použití transformací.